Oceánie
Oceánie | |
---|---|
![]() | |
Rozloha | 8 525 989 km² |
Počet obyvatel | 36 659 000 (2010) |
![]() |
Oceánie je zeměpisný a kulturní celek v Tichém oceánu. Tvoří ji přes 20 000 tichomořských ostrovů a z politických i jiných důvodů se k ní počítá Austrálie, která je ovšem z tektonického hlediska plně samostatným kontinentem. Někdy se tato oblast označuje jako Austrálie a Oceánie nebo jen Austrálie. Souvisejícím označením, v češtině zřídka užívaným, je Australasie.
Vymezení pojmu
Vymezení pojmu Oceánie není úplně jednoznačné. Za Oceánii se obvykle považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie a leží mezi oběma obratníky. Obvykle se člení na Melanésii, Polynésii, Mikronésii a Nový Zéland. Nový Zéland však není začleňován do Oceánie vždy, protože ze sociálního a ekonomického hlediska patří mezi vyspělé země světa.
Původ ostrovů v Oceánii[1]
- Kontinentální – byly kdysi součástí kontinentu. Patří mezi ně největší ostrovy – Nová Guinea, Nový Zéland, Nová Kaledonie a Tasmánie.
- Sopečné ostrovy – menší vysoké ostrovy, tvořené často vrcholy podmořských sopek. Havajské ostrovy (nejvyšší hory na zeměkouli), Tahiti…
- Korálové ostrovy (atoly) – jejich vznik vysvětluje Darwinova teorie vzniku atolů (pokles podmořské sopky → koráli stavějí útes do výšky…). Proto mají atoly většinou tvar prstence. Největší klasický atol na světě je Kiritimati (Vánoční ostrov) ve státě Kiribati (rozloha 323 km2).
Statistika

- Rozloha: 8 525 989 km2
- Počet obyvatel: cca 37 mil.
- Hustota obyvatelstva: 7,26 obyvatel na km²
- Střední výška: 340 m n. m.
- Nejvyšší vrchol: Puncak Jaya, Nová Guinea, Indonésie, 4884 m n. m.
- Nejdelší řeka: Murray, Austrálie, délka 3370 km
- Největší jezero: Eyre, Austrálie, 9500 km2
- Největší státy, rozloha:
- Austrálie 7 747 400 km2
- Indonésie (pouze východní část), 960 000 km2 – rozloha východní části
- Papua Nová Guinea 451 515 km2
- Nový Zéland 268 680 km2
- Šalomounovy ostrovy 29 785 km2
- Nová Kaledonie 19 103 km2
- Fidži 18 274 km2
- Největší města (obyvatel):
Rozloha podle Školní Atlas dnešního světa, 2001 (vlastní odečet):
- Austrálie a Oceánie: 8 513 268 km2
- Austrálie bez Oceánie (Australský svaz): 7 692 030 km2
- „Oceánie“ samotná: 821 328 km2
Správní členění

Nezávislé státy | Závislá území
|
Alternativní členění dle polohy

Melanésie
Fidži • Indonésie (Západní Papua, popř. i souostroví Moluky a Malé Sundy) • Nová Kaledonie • Papua Nová Guinea • Šalomounovy ostrovy • Vanuatu • popř. Východní Timor
Mikronésie
Federativní státy Mikronésie • Guam • Kiribati • Marshallovy ostrovy • Nauru • Palau • Severní Mariany
Polynésie
Americká Samoa • Cookovy ostrovy • Francouzská Polynésie • Havajské ostrovy • Niue • Nový Zéland • Pitcairnovy ostrovy • Samoa • Tokelau • Tonga • Tuvalu • Velikonoční ostrov • Wallis a Futuna
Základní údaje o státech a závislých území
Stát / Závislé území | Hlavní město | ISO 3166-2 kód | Rozloha [km²] [2] | Počet obyvatel (rok 2018)[3] | HDP (v paritě kupní síly) [dolarů/obyv./rok] (rok 2017)[4] |
---|---|---|---|---|---|
![]() | Fagatogo (Pago Pago) | AS | 224 | 50 826 | 11 200 |
![]() | Canberra | AU | 7 741 220 | 23 470 145 | 50 400 |
![]() | Avarua | CK | 236 | 9 038 | 16 700 |
![]() | Suva | FJ | 18 274 | 926 276 | 9 800 |
![]() | Papeete | PF | 4 167 | 290 373 | 17 000 |
![]() | Hagåtña | GU | 544 | 167 772 | 35 600 |
![]() | Bairiki (Jižní Tarawa) | KI | 811 | 109 367 | 2 000 |
![]() | Majuro | MH | 181 | 75 684 | 3 600 |
![]() | Palikir | FM | 702 | 103 643 | 3 400 |
![]() | není stanoveno (Yaren/Meneng) | NR | 21 | 9 692 | 12 300 |
![]() | Alofi | NU | 260 | 1 618 | 5 800 |
![]() | Kingston | NF | 35 | 1 748 | 0 |
![]() | Nouméa | NC | 18 575 | 282 754 | 31 100 |
![]() | Wellington | NZ | 268 838 | 4 545 627 | 39 000 |
![]() | Ngerulmud | PW | 459 | 21 516 | 14 700 |
![]() | Port Moresby | PG | 462 840 | 7 027 332 | 3 700 |
![]() | Adamstown | PN | 47 | 54 | 0 |
![]() | Apia | WS | 2 831 | 201 316 | 5 700 |
![]() | Saipan | MP | 464 | 51 994 | 24 500 |
![]() | Honiara | SB | 28 896 | 660 121 | 2 200 |
![]() | každý atol má své vlastní | TK | 12 | 1 285 | 1 000 |
![]() | Nuku'alofa | TO | 747 | 106 398 | 5 900 |
![]() | Funafuti | TV | 26 | 11 147 | 3 800 |
![]() | Port Vila | VU | 12 189 | 288 037 | 2 700 |
![]() | Matāʻutu | WF | 142 | 15 763 | 3 800 |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Cookovy ostrovy jsou přidružený stát Nového Zélandu.
Reference
- ↑ Oceánie | Skompasem.cz. Skompasem.cz. 2014-08-23. Dostupné online [cit. 2018-11-21].
- ↑ Country Comparison : Area [online]. World Factbook - CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. (anglicky)
- ↑ Country Comparison : Population [online]. World Factbook - CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18. (anglicky)
- ↑ Country Comparison : GDP - per capita (PPP) [online]. World Factbook - CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Slovníkové heslo Oceánie ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oceánie na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Okeánie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- WorldDataSheet
Média použitá na této stránce
Autor: Ch1902, Licence: CC BY-SA 3.0
Orthographic map of Oceania.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.The national flag of Nauru. Official Pantone colours are: PMS 280 blue, PMS 123 yellow.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Drapeaux de la France et de la Nouvelle-Calédonie côte-à-côte.
The flag of the Pitcairn Islands, arms courtesy an e-mail from the author of xrmap and the Blue Ensign from Image:Government Ensign of the United Kingdom.svg
Autor: Peter Fitzgerald, adapted by Joelf and Piet-c. Translation by Honza Záruba, Licence: CC BY-SA 4.0
Oceania regions map for use on Wikivoyage, Czech version
The flag of Guam, courtesy an e-mail from the author of xrmap. Modifications by Denelson83.
Regiony Oceánie.
Drapeaux de la France et de la Nouvelle-Calédonie côte-à-côte.