Oceán (přírodní rezervace)

Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace; Oceán
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Okrajová část rezervace
Základní informace
Vyhlášení	31. května 1969
Nadm. výška	920935 m n. m.
Rozloha	38,22 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Karlovy Vary
Umístění	Merklín, Nejdek, Pernink
Souřadnice	50°20′36,96″ s. š., 12°47′8,52″ v. d.
	Oceán
Další informace
Kód	286
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oceán je přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1969. Nachází se v Karlovarském kraji, okrese Karlovy Vary u obcí Merklín, Nejdek a Pernink. Předmětem ochrany je téměř neporušený ekosystém horského vrchoviště, včetně okrajových rašelinných a podmáčených smrčin s charakteristickými druhy flóry a fauny.^[4]

Přírodní poměry

Rezervace se nachází v západní části Krušných hor v Klínovecké hornatině přibližně 4,5 km severovýchodně od Nejdku, 2,5 km jižně od Perninku. Území rezervace se rozprostírá na bočním hřebeni, zakončeném na jihovýchodním okraji horou Vlčinec (973 m n. m.). Podloží v širším okolí tvoří složité pásmo budované různými druhy krystalických břidlic. Z něj vystupují žuly karlovarského plutonu, pokryté z velké části rašeliništi. Celé území spadá do povodí řeky Ohře. Rašeliništěm probíhá rozvodnice Rolavy a Bystřice. Obě horské říčky se později vlévají do Ohře. Vegetační období trvá jen po tři letní měsíce, v září přicházejí první mrazíky a vyskytují se ještě v květnu, výjimečně i v červenci a srpnu. Průměrné roční množství srážek je vysoké a činí přibližně 1000 mm. Počet dní se srážkami je zde 190 až 225 dní. Značný podíl srážek padá ve formě sněhu. Vlhký ráz podnebí zesilují hojné mlhy.^[4]

Flóra a fauna

Vegetace na území rezervace je tvořena komplexem rašeliništních společenstev, typických pro dobře vyvinutá horské vrchoviště a vrchovištní jezírka. Charakteristickou vegetaci tvoří v území borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio). Její podíl v dřevinné skladbě činí okolo 95%. Borovice blatka (Pinus rotundata) se zde nevyskytuje. Okrajové porosty tvoří podmáčené smrčiny. Podružné jsou porosty břízy pýřité (Betula pubescens) a břízy bělokoré (Betula pendula). Většina porostů si zachovala přirozený charakter, jen v jižní části byly porosty narušené historickou těžbou rašeliny, tzv. borkováním a po celém obvodu pak melioracemi. Vliv těžby rašeliny je již takřka neznatelný, zůstává jen nepřirozený morfologický tvar. Na místě těžby již rostou kvalitní smrčiny.

Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde rostou na březích jezírek rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ostřice bažinná (Carex limosa), v celém vrchovišti hojně šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a vzácněji kyhanka sivolistá (Andromeda polyfolia). Z dalších rostlin se zde nacházejí bohaté keříčkové porosty brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), vlochyně bažinné (Vaccinium uliginosum), vřesu obecného (Calluna vulgaris). Kromě keříčků se uplatňují šáchorovité rostliny suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), ostřice obecná (Carex nigra) a dále pak černýš luční (Melampym pratense). Významné je mechové patro s rašeliníky (Sphagnum). Tento biotop je minimálně dotčen lidskou činností a v tomto druhovém složení je omezen pouze na rašeliniště Krušných hor, Šumavy a Slavkovského lesa.^[5]^[4]

Z chráněných druhů živočichů zde žije početná populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a ještěrky živorodé (Zooteca vivipara). U tetřívka je pravděpodobné i jeho hnízdění.^[4] Nejhojnějšími savci na území rezervace jsou hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a myšice lesní (Apodemus flavicollis). Hnízdí zde budníček větší (Phylloscopus trochilus), čečetka zimní (Carduelis flammea) a křivka obecná (Loxia curvirostra).^[5]

Přístup

Okraj území je přístupný po lesní pěšině, která odbočuje z červeně značené turistické stezky z Perninku k Dračí skále (953 m n. m.). Dračí skála, vzdálená přibližně 200 m od severního okraje rezervace, je jedním z nejvýraznějších přírodních odkryvů komplexu krušnohorské žuly. Přes 100 m dlouhá a 10 m vysoká skalní hradba vznikla v důsledku mrazového zvětrávání odkrytého skalního masivu na kterém se nachází rezervace Oceán.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b PR Oceán [online]. AOPK ČR [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
↑ ^a ^b ^c ^d MASOPUSTOVÁ, Alexandra. Plán péče o přírodní rezervaci Oceán na období 2010–2020 – Odborná přírodovědecká práce. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2009. S. 2–16.
↑ ^a ^b Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-68-9. S. 199.
↑ TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 1. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické Zajímavosti – Krušné hory – Jáchymov – Boží Dar – Horní Blatná.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oceán na Wikimedia Commons

[aop-1] PR Oceán [online]. AOPK ČR [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-2] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-3] Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]

[plán-4] MASOPUSTOVÁ, Alexandra. Plán péče o přírodní rezervaci Oceán na období 2010–2020 – Odborná přírodovědecká práce. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2009. S. 2–16.

[Chráněná_území_ČR-5] Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-68-9. S. 199.

[Tvrdý1-6] TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 1. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické Zajímavosti – Krušné hory – Jáchymov – Boží Dar – Horní Blatná.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály