Ochna Thomasova

Ochna Thomasova
Ochna Thomasova (Ochna thomasiana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	ochnovité (Ochnaceae)
Rod	ochna (Ochna)
Binomické jméno
Ochna thomasiana Engl. et Gilg, 1903
Synonyma
Ochna kirkii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ochna Thomasova (Ochna thomasiana) je rostlinný druh z rozsáhlého rodu ochna. Je to tropický, stálezelený keř nebo nízký strom který bývá pěstován i mimo svou domovskou východní Afriku pro dekorativní květy i netradiční plody, má schopnost se v tropech rychle šířit mimo vyhrazené území.

Rozšíření

Tento nenáročný druh pochází z tropické Afriky, konkrétně ze Somálska, Keni a Tanzanie, kde roste jak na chudé půdě ve skalnaté buši tak i jako podrost v narušených, středně vlhkých lesích v nadmořské výšce do 600 m. Jako okrasná rostlina byla ochna Thomasova šířena do tropických oblastí v Asii, Austrálii i Oceánii kde na mnohých místech zplaněla a přešla tam nekontrolovaně do domácí květeny.^[2][3]

Popis

Ochna Thomasova vyrůstá nejčastěji jako keř nebo někdy i jako nižší strom, běžně nebývá vyšší než 3 až 5 m. Má drsnou, tmavě hnědou až červenohnědou kůru se světlými lenticelami. Přisedlé nebo krátce řapíkaté, lysé listy vyrůstají střídavě, jsou úzce obvejčité nebo eliptické, 3 až 10 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké. Jejich celistvé čepele jsou na bázi zaoblené nebo mají ouška, na vrcholu jsou zašpičatělé (někdy s měkkým hrotem), po obvodě mají v horní části několik malých zoubků a z plochy vystupuje žilnatina. Mladé listy jsou brvité po celém okraji, starší jen u báze.

Pětičetné oboupohlavné květy na stopkách vyrůstají až po dvaceti v hroznovitých květenstvích s krátkými postranními větvičkami. Kvetení začíná otevřením nápadně žlutě zbarvených, voňavých květů které mají korunu tvořenou žlutými, volnými, obvejčitými až okrouhlými, po opylení brzy opadávajícími lístky dlouhými 12 až 22 mm; uvnitř vyrůstá množství žlutých tyčinek. Po opylení se počínají vytrvalé, eliptické, střechovitě uspořádané kališní lístky zvětšovat až na velikost 15 × 6 mm, stávají se kožnaté a hlavně se mění jejich zelená barva na zářivě rudou. Květy bývají opylovány ptáky, motýly a jiným hmyzem.

Plodenství je tvořeno nejprve zelenými a ve zralosti leskle černými, eliptickými, asi 8 mm velkými, jednosemennými peckovičkami uspořádanými v kruhu okolo vystouplé červené češule obklopené trvalým červeným kalichem. Jejich zrání trvá průměrně tři měsíce. Nedozrávají současně a zralé opadávají nebo je přímo v květech konzumují ptáci. Na rostlině jsou často vedle sebe současně květy rašící, kvetoucí i zelené či černé plody.^[2][4][5][6]

Význam

Jsou používány pro rychle zarůstající živé ploty a hlavně jako ozdobné rostliny v parcích, větších zahradách či okolo silnic v městské zástavbě, lze je dle potřeby tvarovat. Ochna Thomasova je dlouhověkou rostlinou a pro podporu kvetení je zapotřebí ji prořezávat.

Rozšiřuje se hlavně semeny která nestrávená roznášejí ptáci v trusu. Má rozvětvené, hluboko zasahující kořeny, které ji umožňují růst v tvrdém kamenitém terénu a proto není snadné je vytahat. Po vykácení se rostlina ze spících pupenů na zbytcích kořenů obnovuje a pokračuje v růstu. Nedoporučuje se ji vysazovat do volné krajiny, protože v krátké době vytváří neprostupné a stále se rozšiřující houštiny.^[5][6]

• 

  (c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0

  Žlutá koruna

• 

  (c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0

  Červený kalich a peckovičky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ochna Thomasova na Wikimedia Commons
• Taxon Ochna thomasiana ve Wikidruzích
• (anglicky) United States Geological Survey & Biological Resources Division – Invazní ochna Thomasova na Havaji
• (anglicky) Royal Botanic Gardens, Kew – Ochna thomasiana