Ochrana genofondu rostlin

Ochrana genofondu rostlin zajišťuje uchování biologické různorodosti. Genofond rostlin představuje jednak rostliny divoké, plané, a dále zemědělské plodiny a kulturní varianty rostlin.

Ochrana genofondu představuje cenný zdroj genetické variability pro další šlechtění v zemědělství, zahradnictví a lesnictví. Z ochranářského hlediska je genofond pojímán jako původní druhové složení rostlinstva v určité oblasti.

Možnosti ochrany genofondu

  • in situ – Ochrana planých rostlin v místě jejich přirozeného výskytu. Hlavní metoda ochrany planých druhů.[1]
  • ex situ – Záchova genofondu v náhradních stanovištích. Využívá se především u kriticky ohrožených druhů, kterým hrozí reálné nebezpečí vyhubení. V užším smyslu ex situ znamená vytvoření náhradní populace na stanovištích blízkých původním (rekultivace lomů).[2] Také skladování semen v semenné bance.
    • on farm – Záchova genofondu tradičních, primitivních a tedy méně výnosných zemědělských plodin, obvykle v oblastech původu dané odrůdy. Výjimečně též pěstování ohrožených druhů zemědělsky významných planých rostlin (léčivky, pícniny).[3][4][5][6][7]
    • in garden – Záchova genofondu odrůd okrasných rostlin či zahradnicky a sadovnicky významných ohrožených druhů v zahradách a veřejné zeleni. Poskytují nový, náhradní prostor za úbytek lokalit ve volné přírodě.[8]
  • in vitro – Záchova genofondu rostlin pomocí laboratorních metod (in vitro – ve skle). Především zemědělské plodiny (brambory).

Organizace zabývající se ochranou genofondu rostlin

Genové banky

Genová banka (genobanka) zajišťuje kolekce semen i živých rostlin případně laboratorně připravených explantátů či mikrohlíz. Většinou se zabývají kulturními, především zemědělskými druhy a odrůdami rostlin.

Semena bývají uskladněna v semených bankách za nízkých teplot, obvykle dlouhodobě.

Uchovávání genofondů zemědělských plodin koordinuje Konzultační skupina pro zemědělský výzkum (Consultative Group on International Agricultural Research) CGIAR Organizace pro výživu a zemědělství FAO (Food and Agriculture Organization).

Botanické zahrady

Koordinace ochrany genofondu v botanických zahradách zajišťuje BGCI. Botanické zahrady se zaměřují především na genofond planých druhů rostlin a na zahradní okrasné rostliny.

Významné dokumentační systémy genetických zdrojů rostlin

Právní rámec ochrany genofondu rostlin

Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)

Reference

  1. ↑ Roudná M. (2005) Ochrana genofondu planých rostlin v kontextu mezinárodních smluv. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  2. ↑ Holubec V., Vymyslický T. (2005): Sběr a ex situ uchování genetických zdrojů - krajových forem a planých druhů rostlin ČR. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  3. ↑ Roudná M. (2005)Přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu z nich, ochrana a udržitelné využívání biodiverzity důležité pro zemědělství, lesnictví a výzkum - Česká republika in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  4. ↑ Štolc K.J. (2005) Mezinárodní programy ochrany kulturních rostlin. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  5. ↑ Dotlačil L., Stehno Z., Faberová I. (2005) Legislativní zásady konzervace a využití genetických zdrojů rostlin v České republice v kontextu mezinárodních smluv. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  6. ↑ Kubová A. Haver A.(2005): Genofond ovocných drevín v BZ SPU v Nitre. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  7. ↑ Stehno Z., Dotlačil L., Zámečník J.(2005): Postupy a metody uchování genetických zdrojů pěstovaných rostlin. in: Sekerka P. (ed.): Sborník z konference Introdukce a genetické zdroje rostlin - Botanické zahrady v novém tisíciletí. Botanická zahrada hl. m. Prahy. ISBN 80-903697-0-7
  8. ↑ Sekerka P.: Cites - restrikce a co dál? ex situ, in farm a in garden ochrana ohrožených druhů. In.: Barčiová L. et al. (ed.): Sborník z konference Otazníky kolem CITES 2007. ZFJU České Budějovice. ISBN 978-80-7040-965-7

Související články

Externí odkazy