Ochranné pásmo vodního zdroje

Označení ochranného pásma prvního stupně při vodním zdroji Káraný

Ochranná pásma vodních zdrojů (zkratka OPVZ) jsou státem definovaná pásma hygienické ochrany (zkratka PHO) zdrojů vod používaných nejčastěji k přípravě pitné vody. Každý stát má pro tato pásma svoji vlastní legislativu, která se v průběhu času mění.

Česká legislativa

Česká legislativa definuje pásma hygienické ochrany v zákoně v č. 254/2001 Sb. §30[1] (tzv. vodní zákon).

Pásma hygienické ochrany

Úzký pás pásma hygienické ochrany prvního stupně obklopený druhým pásmem

Legislativa definuje dvě pásma hygienické ochrany podzemních a povrchových vodních zdrojů. První pásmo hygienické ochrany je často oploceno a přístup je umožněn pouze zplnomocněným osobám. V ostatních případech, jako jsou velké vodní zdroje či nepřístupný terén, se hospodaření v tomto pásmu řídí příslušným zákonem. Zákon zakazuje intenzivní hospodaření v takovém zdroji, používání hnojiv, přejíždění či parkování motorových vozidel. V druhém stupni hygienické ochrany jsou již možnosti hospodaření volnější, avšak stále omezené.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ochranná pásma vodních zdrojů. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2018-10-25 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Média použitá na této stránce

Studně přirozené infiltrace v Káraném.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0

V popředí zatravněný pás se studněmi přirozené infiltrace. V úpravně vod v Káraném se tyto studně nachází ve vzdálenosti 200-300 m od řeky Jizery. Využívají faktu, že voda přirozeně prosakuje skrz okolní písky a tak se čistí. Takovýchto úseků je v okolí Jizery 7 v celkové délce 30 km.

Každá sběrná studna je tvořená kameninovou rourou, která je ve spodní části po obvodu perforovaná. Uprostřed je trubka na čerpání vody, která je spojena s násoskou. Ta vytváří podtlak a tak dochází k čerpání vody. Voda z násosky teče potrubím do sběrné studny a poté přes načerpací stanici do úpravny v Káraném, kde je ošetřena chlórem.

Na fotografii je pak vidět pásmo hygienické ochrany vod I. Stupně v bezprostřední blízkosti studní. V okolí, kde je umožněna zemědělská činnost v omezené míře se pak nachází pásmo hygienické ochrany vod II. stupně.

Tento systém je v provozu od roku 1914 a jeho kapacita je 900-1000 l/s. Doba zdržení je asi 1 měsíc. Mocnost zdejších štěrkopísků je 8-12 m.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
Oplocení vsakovacích nádrží umělé infiltrace v ÚV v Káraném.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Vsakovací nádrže umělé infiltrace v úpravně vod v Káraném spadají do I. Stupně pásma hygienické ochrany vod. Zde dochází k zasakování upravené surové vody rychlofiltrací, která pochází z řeky Jizery. Voda zde zasakuje do přirozeného pískového podloží a tím se čistí. Po asi 40 dnech průstupem písky dosáhne sběrných studní, ze kterých je dopravována k další úpravě.

Tento systém byl v Káraném zřízen v roce 1968. Každým rokem je třeba sebrat povrchovou vrstvu usazenin ze dna nádrže. Mocnost zdejších štěrkopísků je 8-12 m.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.