Ochranné pásmo vodního zdroje
Ochranná pásma vodních zdrojů (zkratka OPVZ) jsou státem definovaná pásma hygienické ochrany (zkratka PHO) zdrojů vod používaných nejčastěji k přípravě pitné vody. Každý stát má pro tato pásma svoji vlastní legislativu, která se v průběhu času mění.
Česká legislativa
Česká legislativa definuje pásma hygienické ochrany v zákoně v č. 254/2001 Sb. §30[1] (tzv. vodní zákon).
Pásma hygienické ochrany
Legislativa definuje dvě pásma hygienické ochrany podzemních a povrchových vodních zdrojů. První pásmo hygienické ochrany je často oploceno a přístup je umožněn pouze zplnomocněným osobám. V ostatních případech, jako jsou velké vodní zdroje či nepřístupný terén, se hospodaření v tomto pásmu řídí příslušným zákonem. Zákon zakazuje intenzivní hospodaření v takovém zdroji, používání hnojiv, přejíždění či parkování motorových vozidel. V druhém stupni hygienické ochrany jsou již možnosti hospodaření volnější, avšak stále omezené.
Odkazy
Reference
- ↑ KNÍŽEK, Petr. Pásma hygienické ochrany (dotaz č. 3710) [online]. i-ekis, 2006-08-30 [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
V popředí zatravněný pás se studněmi přirozené infiltrace. V úpravně vod v Káraném se tyto studně nachází ve vzdálenosti 200-300 m od řeky Jizery. Využívají faktu, že voda přirozeně prosakuje skrz okolní písky a tak se čistí. Takovýchto úseků je v okolí Jizery 7 v celkové délce 30 km.
Každá sběrná studna je tvořená kameninovou rourou, která je ve spodní části po obvodu perforovaná. Uprostřed je trubka na čerpání vody, která je spojena s násoskou. Ta vytváří podtlak a tak dochází k čerpání vody. Voda z násosky teče potrubím do sběrné studny a poté přes načerpací stanici do úpravny v Káraném, kde je ošetřena chlórem.
Na fotografii je pak vidět pásmo hygienické ochrany vod I. Stupně v bezprostřední blízkosti studní. V okolí, kde je umožněna zemědělská činnost v omezené míře se pak nachází pásmo hygienické ochrany vod II. stupně.
Tento systém je v provozu od roku 1914 a jeho kapacita je 900-1000 l/s. Doba zdržení je asi 1 měsíc. Mocnost zdejších štěrkopísků je 8-12 m.
Zdroje:
- Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Vsakovací nádrže umělé infiltrace v úpravně vod v Káraném spadají do I. Stupně pásma hygienické ochrany vod. Zde dochází k zasakování upravené surové vody rychlofiltrací, která pochází z řeky Jizery. Voda zde zasakuje do přirozeného pískového podloží a tím se čistí. Po asi 40 dnech průstupem písky dosáhne sběrných studní, ze kterých je dopravována k další úpravě.
Tento systém byl v Káraném zřízen v roce 1968. Každým rokem je třeba sebrat povrchovou vrstvu usazenin ze dna nádrže. Mocnost zdejších štěrkopísků je 8-12 m.
Zdroje:
- Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.