Ochranný znak

Ochranné znaky, případně též rozlišovací znaky jsou v mezinárodním humanitárním právu znaky, které ve válečném konfliktu označují chráněné osoby a objekty, na něž je zapovězeno útočit.[1] Přestože jejich základní význam lze shrnout jako „nestřílejte“ nebo „neútočte“, přesné podmínky se liší v závislosti na příslušném znamení a okolnostech jeho použití. Forma, tvar a barva těchto znaků jsou definovány příslušnými mezinárodními smlouvami. Obvykle je lze snadno nakreslit, aby i improvizované použití bylo co nejjednodušší, a byly vybrány tak, aby byli za všech okolností co nejvíce stručné, rozpoznatelné a viditelné. Používání ochranných značek je omezeno na ozbrojené konflikty a mají je používat pouze způsobilé organizace nebo skupiny k označení svých zaměstnanců, vozidel, budov a dalších objektů. Zneužití ochranných značek je porušením mezinárodního humanitárního práva a je trestné podle vnitrostátního práva všech zemí, které jsou smluvními stranami příslušných dohod. Například v ČR je možné za trestný čin Zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků uložit až výjimečný trest.[2]

Zdravotnické objekty a personál

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní červený kříž.

Základním symbolem v této oblasti je červený kříž na bílém poli. V islámských zemí je se stejným významem používán červený půlměsíc, v Izraeli červená Davidova hvězda. Specifickým symbolem, používaným Íránem, je pak červený lev s červeným sluncem.[3] V roce 2005 byl přijat nábožensky neutrální symbol červeného krystalu. Šikmý červený pruh na bílém podkladu se používá k označení nemocnic a bezpečných zón.[4]

Parlamentáři, vzdávající se osoby

Podrobnější informace naleznete v článku Bílá vlajka.

II. Haagská úmluva z roku 1899 zakotvila definici parlamentáře jako toho, kdo "některou válčící stranou jest zmocněn, aby s druhou stranou vstoupil ve vyjednávání a objeví se s bílým praporem" .[5] Již ve starověku se však bílá vlajka používala na znamení kapitulace. Český trestní zákoník stanovuje za zneužití vyhlášeného příměří nebo vlajky příměří trest odnětí svobody na 2-8 let. Za urážku parlamentáře nebo člena jeho průvodu nebo neoprávněné zadržení těchto osob je maximální sazba 5 let.[2]

Civilní obrana

Podrobnější informace naleznete v článku Civilní obrana.

Mezinárodní znak civilní obrany byl schválen prvním protokolem z roku 1977 který doplňoval Ženevskou konvenci z roku 1949.

Kulturní objekty

Kulturními statky (objekty) se v tomto případě rozumí kostely, mešity, synagogy, školy, muzea, památníky, galerie, knihovny a podobné objekty, včetně jejich personálu. Je-li ochranný znak ztrojen, značí to objekt pod speciální ochranou.[1] Nepříliš používaným symbolem k označení kulturních statků je tzv. Roerichův prapor míru.[6]

Nebezpečné síly

Jako objekty obsahující nebezpečné síly se označují např. jaderné elektrárny či vodní přehrady, obecně tedy objekty, jejichž zničení by mohlo přivodit katastrofu.

Zajatecké a internační tábory

  • Tábory válečných zajatců jsou označovány písmeny PW (z anglického prisoner of war), případně PG (z francouzského prisonnier de guerre)
  • Tábory internovaných civilistů jsou označovány písmeny IC
Japonský zajatecký tábor poblíž Jokohamy, srpen 1945

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Protective sign na anglické Wikipedii.

  1. a b PŘÍRUČKA VOJÁKA AČR. 2. vyd. Vyškov: Velitelství výcviku AČR - Správa doktrín Ředitelství výcviku a doktrín, 2007. 252 s. Dostupné online. S. 14–16.  Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine.
  2. a b Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 415. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. JUKL, Marek. DALŠÍ MEZINÁRODNÍ ROZEZNÁVACÍ ZNAKY ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY [online]. Olomouc: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, 2006 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  4. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 65/1954 Sb., o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války. In: Sbírka zákonů. 1954. Dostupné online. , Příloha I, článek 6. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. Úmluva o zákonech a obyčejích pozemní války (II.úmluva I. Haagské mírové konference), vyhlášena pod č. 174/1913 ř.z. Dostupné online (na webu PrF MU)
  6. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 94/1958 Sb., o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní. In: Sbírka zákonů. 1958. Dostupné online. , Hlava 7 - čl. 16. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Red Cross.svg
Flag of the Red Cross
Flag of the Red Crystal.svg
On December 7, 2005, at an international conference, a new symbol was endorsed for use by the Red Cross and Red Crescent Movement societies of the world. It will appear as a flag and as a logo on arm bands, buildings, vehicles, ships, etc. The Geneva Convention of 1949 which gives international legal standing to the existing symbols – the Red Cross and the Red Crescent – will be modified accordingly.

The new symbol, known as the Red Crystal, is not intended to replace any existing symbol but rather to offer an alternative that will have international recognition. For example, it will allow an option for a country that does not wish to choose between the cross and the crescent. Israel can utilize the Red Crystal internationally and still continue within Israel to employ its own Red Shield of David symbol.

The three symbols and the flags bearing them are subject to detailed restrictions regarding display in order to avoid abuses by combattants during wartime. For example, no exact shade red is established nor is the size of the symbol on a flag specified, lest challenges arise about whether or not a given symbol was proper.
Distinctive emblem for cultural property.svg
Blue Shield - the Distinctive emblem for the Protection of Cultural Property. The distinctive emblem is a protective symbol used during armed conflicts. Its use is restricted under international law.
Marking for Hospital and safety zones.svg
Sign for marking of "Hospital and safety zones" during an armed conflict according to the Geneva Convention of 12 August 1949, relative to the Protection of Civilian Persons in Time of War (annex I, article 6)
Prisoners of War near Yokohama, Japan in August 1945 by US Navy aircraft from the USS Shangri-La - Aerial view of POW camp (BUMED 09-8667-1), U.S. Navy BUMED Library and Archives (5842509599) (cropped).jpg
Autor: National Museum of Health and Medicine, Licence: CC BY 2.0

Aerial view of POW camp (BUMED 09-8667-1), U.S. Navy BUMED Library and Archives

Description: "Surrender of Japan. Prisoner of war camp, in the Yokohama area, photographed from a USS Shangri-La plane in late 08/1945. Adolph Wessel Meyers, Chief Pharmacist's Mate. National Archives 80-G-332563."

Date: August 1945

Photo ID: BUMED 09-8667-1

Repository: U.S. Navy and BUMED Library and Archives

Rights: No known restrictions upon publication, physical copy retained by U.S. Navy BUMED Library and Archives. Publication and high resolution image requests should be directed to BUMED.
International special sign for works and installations containing dangerous forces.svg
International special sign for works and installations containing dangerous forces. It is to be used during an armed conflict to facilitate the identification of installations like dykes, dams or nuclear power plants, which could release dangerous forces when damaged or destroyed. It is forbidden by International Humanitarian Law to attack such installations if an attack may cause consequent severe losses among the civilian population.
Distinctive emblem for cultural property under special protection.svg
Triple use of the distinctive emblem for cultural property to mark cultural property under special protection, including "refuges intended to shelter movable cultural property" and "immovable cultural property of very great importance", during an armed conflict; defined in the Hague Convention "for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict" (May 14, 1954); see also the normal use of the distinctive emblem
White flag waving.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
A white flag.
Banner of Peace.svg
Autor: RootOfAllLight, Licence: CC BY-SA 4.0
The Banner of Peace, (Pax Cultura), as defined by the Roerich Pact of 1935, for the protection of cultural property during armed conflicts. While the Roerich Pact was superseded by the Hague Convention for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict of 1954, it is still in force today. The Hague Convention introduced a new Distinctive emblem for cultural property.svg or Distinctive emblem for cultural property under special protection.svg which replaced the 'Banner of Peace' emblem.