Octan olovičitý
Octan olovičitý | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | ethanoát olovičitý |
Funkční vzorec | (CH3COO)4Pb |
Sumární vzorec | C₈H₁₂O₈Pb |
Vzhled | světle růžové krystaly[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 546-67-8 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 208-908-0 |
PubChem | 11025 |
SMILES | CC(=O)O[Pb](OC(C)=O)(OC(C)=O)OC(C)=O |
InChI | 1S/4C2H4O2.Pb/c4*1-2(3)4;/h4*1H3,(H,3,4);/q;;;;+2/p-4 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 443,4 g/mol |
Teplota tání | 175 °C (448 K)[1] |
Teplota varu | rozkládá se |
Hustota | 2,228 g/cm3 (17 °C)[1] |
Rozpustnost ve vodě | rozkládá se[1] |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v konentrované kyselině octové a v chloroformu[1] |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v tetrachlormethanu, benzenu a nitrobenzenu[1] |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H302 H332 H360 H373 H400 H410[1] |
P-věty | P201 P202 P260 P261 P264 P270 P271 P273 P281 P301+312 P304+312 P304+340 P308+313 P312 P314 P330 P391 P405 P501[1] |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Octan olovičitý je organická sloučenina, bezbarvá pevná látka rozpustná v nepolárních rozpouštědlech, nejde tedy o sůl. Působením vzdušné vlhkosti se rozkládá a skladuje se jako roztok v koncentrované kyselině octové.
Struktura
V pevném octanu olovičitém jsou na Pb4+ centra koordinovány čtyři bidentátní octanové anionty, každý pomocí dvou atomů kyslíku. Atom olova má koordinační číslo 8 a atomy kyslíku vytvářejí zploštělý dvanáctistěn.[2]
Příprava
Octan olovičitý se obvykle připravuje reakcí oxidu olovnato-olovičitého s kyselinou octovou a acetanhydridem, který pohlcuje vodu. Reakce probíhá podle následující rovnice:[3]
- Pb3O4 + 4 Ac2O → Pb(OAc)4 + 2 Pb(OAc)2
Vznikající octan olovnatý může být oxidován na octan olovičitý:
- 2 Pb(OAc)2 + Cl2 → Pb(OAc)4 + PbCl2
Použití
Octan olovičitý je silné oxidační činidlo,[4] lze jej také použít jako zdroj acetyloxyskupin a jako reaktant k zavádění olova do organických sloučenin. V organické chemii má mimo jiné tato využití:
- acetoxylace vazeb C-H u benzyl-, allyl- a α-kyslíkatých etherů, jako je například fotochemická přeměna dioxanu na 1,4-dioxen přes 2-acetoxy-1,4-dioxanový meziprodukt[5] a alfa-pinenu na verbenon[6]
- náhrada bromu v Hofmannově přesmyku[7]
- oxidace hydrazonů na diazosloučeniny, například hexafluoracetonhydrazonu na bis(trifluormethyl)diazomethan[8]
- tvorba aziridinů reakcemi, jako je přeměna N-aminoftalimidu a stilbenu[9]
- Štěpení α-hydroxykyselin[10] a 1,2-diolů za vzniku odpovídajících aldehydů či ketonů, často nahrazuje ozonolýzu; příkladem je oxidace di-n-butyl-tartarátu na n-butyl glyoxalát.[11]
- reakce s alkeny za tvorby γ-laktonů
- oxidace alkoholů obsahujících δ-proton na cyklické ethery[12]
- oxidační štěpení některých allylalkoholů za přítomnosti ozónu:[13][14]
- přeměna acetofenonů na fenylované deriváty kyseliny octové[15]
- Dekarboxylace karboxylových kyselin na alkylhalogenidy při Kochiově reakci[16]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead(IV) acetate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Lead tetracetate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ M. Schürmann; F. Huber. A redetermination of lead(IV) acetate. Acta Crystallographica Section C. 1994, s. 1710–1713. ISSN 0108-2701. DOI 10.1107/S0108270194006438.
- ↑ J. C. Bailar, Jr. Lead Tetracetate. Inorganic Syntheses. 1939, s. 47–49. ISBN 9780470132326. DOI 10.1002/9780470132326.ch17.
- ↑ J. Zýka. Analytical study of the basic properties of lead tetraacetate as oxidizing agent. Pure and Applied Chemistry. 1966, s. 569–581. Dostupné online [cit. 2013-12-19]. DOI 10.1351/pac196613040569.
- ↑ Organic Syntheses, Vol. 82, p.99 (2005) Article.
- ↑ Organic Syntheses, Coll. Vol. 9, p.745 (1998); Vol. 72, p.57 (1995) Article
- ↑ Henry Baumgarten; Howard Smith; Andris Staklis. Reactions of amines. XVIII. Oxidative rearrangement of amides with lead tetraacetate. The Journal of Organic Chemistry. 1975, s. 3554–3561. DOI 10.1351/pac196613040569.
- ↑ Organic Syntheses, Coll. Vol. 6, p.161 (1988); Vol. 50, p.6 (1970) Article.
- ↑ Organic Syntheses, Coll. Vol. 6, p.56 (1988); Vol. 55, p.114 (1976) Link
- ↑ Haruomi Ōeda. Oxidation of some α-hydroxy-acids with lead tetraacetate. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1934, s. 8–14. DOI 10.1246/bcsj.9.8.
- ↑ Organic Syntheses, Coll. Vol. 4, p.124 (1963); Vol. 35, p.18 (1955) Article.
- ↑ M B Smith, J March. March's Advanced Organic Chemistry (Wiley, 2001) (ISBN 0-471-58589-0)
- ↑ O3/Pb(OAc)4: a new and efficient system for the oxidative cleavage of allyl alcohols. Tetrahedron Letters. 2006, s. 6619–6622. DOI 10.1016/j.tetlet.2006.07.020.
- ↑ Při přeměměně 1-allylcyklohexanolu na cyklohexanon se nejprve allylová skupina mění na trioxalanovou jako při ozonolýze; takto vzniklá skupina následně reaguje s alkoxyolovem.
- ↑ B. Myrboh; H. Ila; H. Junjappa. One-Step Synthesis of Methyl Arylacetates from Acetophenones Using Lead(IV) Acetate. Synthesis. 1981, s. 126–127. DOI 10.1055/s-1981-29358.
- ↑ Jay K. Kochi. A New Method for Halodecarboxylation of Acids Using Lead(IV) Acetate. Journal of the American Chemical Society. 1965, s. 2500–2502. DOI 10.1021/ja01089a041.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Octan olovičitý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Ball-and-stick model of the lead tetraacetate molecule, Pb(OAc)4. X-ray crystallographic data from Markus Schürmann and Friedo Huber (1994). "A Redetermination of Lead(IV) Acetate". Acta. Cryst. C50: 1710-1713. DOI:10.1107/S0108270194006438.