Octan olovnatý
| Octan olovnatý | |
|---|---|
Acetate.jpg) | |
| Obecné | |
| Systematický název | ethanoát olovnatý |
| Triviální název | octan olovnatý |
| Ostatní názvy | acetát olovnatý, olověný cukr, sladké olovo, Saccharum saturni |
| Latinský název | Plumbum aceticum |
| Anglický název | Lead(II) acetate |
| Německý název | Blei(II)-acetat |
| Funkční vzorec | Pb(C2H3O2)2 |
| Sumární vzorec | C4H6O4Pb |
| Vzhled | bílý prášek nebo bezbarvé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 301-04-2 |
| Indexové číslo | 082-001-00-6 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 325,29 g/mol (bezvodý) 379,33 g/mol (trihydrát) |
| Teplota tání | 22 °C (dekahydrát) |
| Teplota rozkladu | 280 °C (bezvodý) |
| Teplota dehydratace | 75 °C (-3H2O, trihydrát) |
| Hustota | 3,25 g/cm3 (bezvodý) 2,55 g/cm3 (trihydrát) 1,69 g/cm3 (dekahydrát) |
| Index lomu | 1,567 (trihydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 44,39 g/100 ml (20 °C) 211 g/100 ml (50 °C)[1] |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | monoklinická |
| Bezpečnost | |
| [2] Nebezpečí[2] | |
| H-věty | H360Df H332 H302 H373 H410 |
| R-věty | R61 R33 R48/22 R50/53 R62 |
| S-věty | S53 S45 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Octan olovnatý (Plumbum aceticum, Saccharum saturni, též sladké olovo, olověný cukr; systematický název je ethanoát olovnatý) je jedovatá sloučenina olova s širokým využitím. Krystalizuje jako trihydrát a dekahydrát.
Příprava
Připravuje se rozpouštěním oxidu olovnatého v ledové kyselině octové
- PbO + 2 CH3COOH → Pb(CH3COO)2 + H2O.
Vlastnosti
Trihydrát octanu olovnatého se vyskytuje jako bezbarvý nebo bílý prášek, granulky nebo jednoklonné krystalky, slabě zapáchající po kyselině octové. Má nasládlou chuť a je dobře rozpustný ve vodě a glycerolu, hůře v ethanolu a acetonu.
Při teplotě 75 °C se zbavuje krystalické vody a mění se na bezvodý octan olovnatý, který se při teplotě kolem 280 °C rozkládá.
Na vzduchu za přítomnosti vlhkosti reaguje s oxidem uhličitým za vzniku špatně rozpustného uhličitanu olovnatého
- (CH3COO)2Pb + CO2 + H2O → PbCO3 + 2 CH3COOH.
Použití
Současné použití
Je používán při barvení bavlny, jako součást impregnačních prostředků k nepromokavé úpravě tkanin, k ochraně dřeva proti vodě, k výrobě různých barev a natěrových hmot (jako sikativum), k přípravě jiných olovnatých solí (především uhličitanu olovnatého, chromanu olovnatého, solí vyšších alifatických kyselin, tzv. olovnatého mýdla), jako činidlo v analytické chemii, při výrobě kosmetických prostředků a parfémů a v medicíně (max. denní dávka 0,1 g).
Historické použití
Starověcí Římané ho používali jako sladidlo a vyráběli ho vařením vinného moštu v olověných nádobách. Vzniklý sirup se nazýval defrutum a byl koncentrován na výsledný sirup zvaný sapa.
Ve středověku na počátku novověku se v silných dávkách (řádově gramy) používal k léčbě pohlavních chorob a déletrvajících průjmů. To vedlo v řadě případů k chronickým otravám olovem u pacientů, ovšem často až po předchozím zlepšení a po tak dlouhé době, že si jej tehdejší lékaři a léčitelé nedokázali s těmito příznaky spojit. Ještě poměrně nedávno se používal k léčbě průjmu ve veterinární praxi u dobytka.
V počátcích používání zbraní na černý střelný prach se používal k napouštění rostlinných vláken. Vznikl tak doutnák, hořící rychlostí cca 10 cm/hod i ve vlhkém podnebí. Využíval jej doutnákový zámek u mušket a arkebuz.
Toxicita
Smrtící dávka pro člověka se udává obvykle 20–30 g; existují však údaje o úmrtí po podání již 5 g. Každopádně dlouhodobější konzumace dávek v řádu gramů vede k chronické otravě olovem. U laboratorních krys byla stanovena smrtelná dávka LD50 4 665 mg/kg při podání v potravě, resp. 200 mg/kg při injekční aplikaci do dutiny břišní (intraperitoneálně).
Má silné abortivní a teratogenní účinky. Jako u všech rozpustných solí dvojmocného olova byla i u této látky prokázána na laboratorních zvířatech také karcinogenicita.
Zajímavosti
Ve starověku v Římě vyráběný sirup sapa, používaný k výrobě populárních sladkých vín, obsahoval díky výrobním postupům vysoký obsah olověného cukru a předpokládá se, že stojí za úmrtím řady významných římských osobností.
Na otravu sladkým olovem patrně zemřel papež Klement II.; těžko ale říci, zda šlo o travičství, nebo o nežádoucí důsledek léčby.
Související články
- olovo
- otrava olovem
- kyselina octová
Reference
- ↑ Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. McGraw-Hill, 2002, ISBN 0-07-049439-8
- ↑ a b Lead(II) acetate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Octan olovnatý na Wikimedia Commons - Stručné informace
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
(c) Dormroomchemist na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 3.0
Lead(II)Acetate trihydrate crystals prepared from lead carbonate and aqueous acetic acid and crystallized through room temperature evaporation of the solution.