Oderské vrchy
| Oderské vrchy | |
|---|---|
 Pramen řeky Odry poblíž obce Kozlov ve vojenském prostoru Libavá | |
| Nejvyšší bod | 680 m n. m. (Fidlův kopec) |
| Rozloha | 181 km² |
| Nadřazená jednotka | Nízký Jeseník |
| Sousední jednotky | Vítkovská vrchovina, Domašovská vrchovina, Tršická vrchovina, Moravská brána |
| Podřazené jednotky | Kozlovská vrchovina, Boškovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Odra Bečva |
| Souřadnice | 49°37′14″ s. š., 17°30′19″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVC-8G |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oderské vrchy (německy Oderberge nebo Odergebirge, polsky Góry Odrzańskie) jsou vrchovina, součást geomorfologického celku Nízký Jeseník, jež leží na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje. V Oderských vrších, na území vojenského výcvikového prostoru Libavá, pramení řeka Odra.
Charakteristika
Nejvyšší bod
Nejvyšším bodem je Fidlův kopec 680 m n. m.
Klimatické podmínky
Území Oderských vrchů patří mezi chladnější a větrnější oblasti, za což vděčí rázu náhorní plošiny.
Další charakteristiky
Průměrná nadmořská výška oblasti je 546 m.[1] Území Oderských vrchů bylo v roce 1994 vyhlášeno přírodním parkem o rozloze 287 km². Roste zde smíšený lesní porost skládající se převážně z buků a smrků.
Značnou část území Oderských vrchů zabírá vojenský újezd Libavá, proto je tato část veřejnosti nepřístupná nebo jen s omezením. Jednou ročně je vojenský prostor pro veřejnost otevřen. Akce nese název Bílý kámen.
V roce 2000 byla na území Oderských vrchů vyhlášena ptačí oblast Natura.
Hydrologie
Pramen Odry
Odra pramení u Fidlova kopce u Kozlova. Její pramen je o víkendech a svátcích přístupný a vede k němu značená cesta.
Další hydrologické informace
Přes území oderských vrchů prochází hlavní evropské rozvodí Dunaje (úmoří Černého moře) a Odry (úmoří Baltského moře).
Pramení zde spousta malých potoků a říček, např. Boškovský potok, Bradelný potok, Čermná, Černý potok, Davídka, Hejnice, Hluboček, Jezernice, Kyjanka, Lazský potok, Lichnička, Lubeň, Nepřívazský potok, Milenovec, Oldřůvka, Olešnice, Plazský potok, Radíkovský potok, Říka, Smilovský potok, Smolenský potok, Srnkov, Střelenský potok, Trnava, Trnávka, Uhřínovský potok, Varhošťský potok, Velička, Vrtůvka, Žabník a další.
Západní část je odvodňována převážně řekou Bystřice.
Některé vrcholy Oderských vrchů
- Brána (636 m n. m.)
- Dobytčí vrch (600 m n. m.)
- Fidlův kopec (680 m n. m.) - nejvyšší vrchol
- Jílový vrch (616 m n. m.)
- Juřacka (589 m n. m.)
- Kamenná (568 m n. m.)
- Kožuch (655 m n. m.)
- Křížová hora (656 m n. m.)
- Obírka (622 m n. m.)
- Olomoucký kopec u Boškova (600 m n. m.)
- Olomoucký kopec u Velké střelné (634 m n. m.)
- Perná (611 m n. m.)
- Popelný kout (581 m n. m.)
- Přemkovo zákoutí (651 m n. m.)
- Radeška (671 m n. m.) - třetí nejvyšší vrchol
- Ranoš (656 m n. m.)
- Rusalka (632 m n. m.)
- Růžový kopec (653 m n. m.)
- Slavkovský vrch (636 m n. m.)
- Smolná (620 m n. m.)
- Spálený (666 m n. m.) - čtvrtý nejvyšší vrchol
- Strážisko (676 m n. m.) - druhý nejvyšší vrchol
- Strážná (630 m n. m.)
- Studená (625 m n. m.) - nejvyšší vrchol okresu Přerov
- Švédská kupa (636 m n. m.)
- U kamenné boudy (593 m n. m.)
- Zelený kříž (661 m n. m.)
- Zigartický kopec (556 m n. m.)
Některé soutěsky a sedla Oderských vrchů
- Peklo - nejhlubší údolí Oderských vrchů, které se nachází v jeho jižní části tvořené potokem Jezernice. Známé je také skalami (Čertovy kazatelny), zaniklými štolami a chráněnými živočichy, rostlinami a houbami.
- Malý hub - se nachází v severní části pohoří a patří také do Vítkovské vrchoviny. Známý je zaniklými doly na olovo a stříbro, skalami a zaniklými osadami.
- Potštátské skalní město - soutěska s nejvyššími skalními stěnami v Oderských vrších.
- Sedlo pod Strážnou - sedlo poblíže skály Bílý kámen
Galerie fotografií
(c) Tomas Lollky, CC BY 3.0
(c) pad.matulovi, CC BY 3.0
Peklo, Čertovy kazatelny
Činnost bobrů u Hermesova Mlýna
Nad Čertovými kazatelnami, údolí Peklo
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Oderské vrchy, s. 325.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oderské vrchy na Wikimedia Commons - Příroda a historie Oderských vrchů
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Fry72 Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Pod Zeleným křížem, turistický přístřešek, památník a informační tabule, únor 2021
(c) pad.matulovi, CC BY 3.0
Drahotuš, zřícenina hradu, ruins
Autor: Dr. Killer, Licence: CC BY-SA 3.0
Pramen řeky Odry poblíž obce Kozlov ve vojenském prostoru Libavá
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Činnost Bobrů evropských, Hermesův mlýn, Vojenský újezd Libavá
Autor: Zdeněk Pechar, Licence: CC BY-SA 4.0
Zaniklá osada Eliščino (Liselsberg), Kozlov (Kozlau), Oderské vrchy, Česká republika
_Pekeln%c3%a1_br%c3%a1na.jpg)
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Čertovy kazatelny (třetí část) Pelná brána
Autor: Fry72 Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Smolenská luka, přírodní rezervace, Oderské vrchy, Nízký Jeseník, Vojenský újezd Libavá
Autor: Fry72 Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na vrchol Obírka, Oderské vrchy, Nízký Jeseník, foceno z cesty ze Slavkova do Loučky, únor 2021
.jpg)
Autor: Fry72 Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Nad Čertovými kazatelnami, Pohled do údolí Peklo v Oderských vrších