Odra

Odra
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Řeka protékající Ostravou-Koblovem
Základní informace
Délka toku854 km
Plocha povodí118 861 km²
Průměrný průtok535 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-01-01-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Olomoucký, Moravskoslezský kraj), PolskoPolsko Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), NěmeckoNěmecko Německo (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry (Česko 6 %, Polsko 89 %, Německo 5 %)
Povodí řeky na mapě
Povodí řeky na mapě
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vojenský újezd Libavá
(c) Tomas Lollky, CC BY 3.0
Pramen řeky Odry.
Odra, Oderské vrchy, Nízký Jeseník
Odra přibližně 730 m od svého pramene (cesta z Kozlova na Varhošť, únor 2021, vykácené smrčiny v dúsledku Kůrovcové kalamity)
Ostrava, soutok Odry a Opavy

Odra (německy Oder; slezsky Uodra; polsky Odra; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem.

Odra je 854 km dlouhá řeka, z toho 113 km je v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.

Průběh toku

Pramen Odry je pod Fidlovým kopcem (poblíž obce Kozlov a zaniklé vesnice Varhošť) v Kozlovské vrchovině v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj).

Související informace naleznete také v článku Pramen Odry.

V Česku protéká přes Vojenský újezd Libavá (zde je řeka veřejnosti většinou nepřístupná), přes město Odry, českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.

Poté, co Odra opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.

Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.

Obvykle jedenkrát ročně, může být horní tok Odry a jeho okolí (tj. ve vojenském újezdu Libavá) přístupný veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Města

Největším městem na Odře je Vratislav.

Větší přítoky

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

Přítoky Odry na území Česka

Existuje řada bezejmenných přítoků a v následujícím textu jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější.

Olše ústící do Odry (pohled z Polska)
Soutok Odry s Lužickou Nisou
  • Budišovka, zleva, ř. km (zhruba) 104,0
  • Něčínský potok, zprava, ř. km (zhruba) 102,5
  • Čermná, zleva, ř. km (zhruba) 97,0
  • Vítovka, zleva, ř. km 88,8[1]
  • Zlatý potok, zleva, 87,8[2]
  • Stodolní potok, zprava, 87,6[2]
  • Luha, zprava, ř. km (zhruba) 78,7
  • Jičínka, zprava, ř. km (zhruba) 63,3
  • Husí potok, zleva, ř. km (zhruba) 60,4
  • Bartošovický potok, zprava, ř. km (zhruba) 55,1
  • Butovický potok, zleva, ř. km (zhruba) 51,6
  • Sedlnice, zprava, ř. km (zhruba) 51,6
  • Bílovka, zleva, ř. km (zhruba) 40,7
  • Lubina, zprava, ř. km (zhruba) 36,2
  • Ondřejnice, zprava, ř. km (zhruba) 35,0
  • Polančice, zleva, ř. km (zhruba) 30,8
  • Porubka, zleva, ř. km (zhruba) 23,6
  • Opava, zleva, ř. km 21,6
  • Ostravice, zprava, ř. km 14,9
  • Vrbická stružka, zprava, ř. km (zhruba) 10,4
  • Bečva, zleva, ř. km (zhruba) 0,3 (ústí již na území Polska)
  • Olše, zprava, ř. km 0,0

Přítoky Odry na území Polska a Německa

  • zprava – Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Malá Pěna[3] (Mała Panew), Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta (s přítokem Noteć), Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica
Odra mezi Kienitz a Zollbrücke v Německu.

Přehrazení řeky

Na území ČR je na řece Odra pouze Barnovská vodní nádrž poblíže hranice vojenského újezdu Libavá. Řeka je také regulovaná četnými jezy.

Vodní režim

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.

Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s.[4] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3640 m³/s.[5]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:[4] (období 1900–1994)

Vodní režim Odry na území České republiky

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.[6] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.[7]

Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:[8]

Hlásné profily na území České republiky:[9]

místoříční kmplocha povodíprůměrný průtok (Qa)stoletá voda (Q100)
Odry81,98411,36 km²3,6 m³/s199 m³/s
Svinov19,121613,73 km²12,6 m³/s571 m³/s
Bohumín3,324663,77 km²41,6 m³/s1810 m³/s

Využití

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

Zbytky mostu zničeného v roce 1945 na polské straně u Eisenhüttenstadtu

Mlýny a pily na Odře

Mlýny a pily jsou seřazeny po směru toku řeky.

Historie

V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obrannou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Zajímavosti

Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (PrahaOlomouc –) BohumínŽilina a zpět.

Jeden z historických názvů řeky Odry byl použit také pro pojmenování bohumínské firmy VIADRUS, která se zabývala slévárenskou výrobou (nejvíce šedá litina, částečně i oceli a neželezné kovy) a do své likvidace v roce 2021 vyráběla zejména litinové radiátory a kotle. Historie této výroby sahala do roku 1890 (litinové radiátory), resp. 1928 (litinové kotle). Tehdy samozřejmě ještě ne jako VIADRUS, ale Hahnovy železárny.[1]

Odkazy

Reference

  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 813) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  2. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 814) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 
  3. Český název viz Ottův slovník naučný, str. 640, přítoky Odry
  4. a b Hlásný profil stanice Gozdowice [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  5. ZALESKI, Janusz; DENDEWICZ, Stanisław. Changes in the spatial policy after the great flood in Odra river basin in 1997. S. 108. rm.coe.int [online]. [cit. 22.7.2020]. S. 108. Dostupné online. 
  6. Povodí Odry – Hydrologické poměry [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  7. Hydrologický režim [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  8. Povodí Odry – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod za rok 2010 [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  9. Hlásné profily [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Одра“.
  • ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Oder Fluss.jpg
Oder River at the estuary of the Neiße River into the Oder River.
Klopot.JPG
Autor: Lechita, Licence: CC BY-SA 4.0
Zniszczony w 1945 roku most nad Odrą w Kłopocie.
Odra, 730 m od pramene, únor 2021.jpg
Autor: Fry72 Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Řeka Odra blízko svého pramene, únor 2021, Oderské vrchy, v okolí jsou vidět pokácené stromy v souvislosti s Kůrovcovou kalamitou.
2008 OPAVA SOUTOK.JPG
Autor: Ladin, Licence: CC BY 3.0
Confluence of the River Odra (left) and the River Opava (right) in Ostrava
Oder bei Kienitz.JPG
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
PolandSzczecinPanorama.JPG
View towards terraces (Wały Chrobrego or Taras Hakena in Polish, Hakenterrasse in German) at the castle route
Soutok Odry a Opavy.jpg
Autor: Fry72, Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Odry (vlevo) a Opavy (vpravo)
Odra i Olza.jpg
Horní Odra a Olše v pohledu z vesnice Olza v polském okrese Wodzisław. Pohled na trojmezí polských okresů Wodzisław (stanoviště fotoaparátu) a Ratiboř (druhý břeh řeky, po pravé straně obrázku) a České republiky (prostor v klínu mezi Olší a Odrou).
Pramen Odry - panoramio.jpg
(c) Tomas Lollky, CC BY 3.0
Pramen Odry
Oder.png
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Drainage basin of the Oder, German version
Odra, Ostrava-Koblov.jpg
Autor: Lukáš Mižoch, Licence: CC BY-SA 2.5
Odra protékající Ostravou-Koblovem.
Barnovská - odtok.jpg
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
nádrž Barnovská, Vojenský újezd Libavá