Odunec

Odunec
Centrum Odunce od kaple sv. Rodiny
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hrotovice
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°7′13″ s. š., 16°0′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	96 (2024)[1]
Rozloha	5,98 km²[2]
Katastrální území	Odunec
Nadmořská výška	458 m n. m.
PSČ	675 55
Počet domů	49 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Odunec 6 675 55 Hrotovice obec@odunec.cz
Starosta	Milan Šabatka
Oficiální web: www.hrotovicko.cz/odunec/
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Odunec
Další údaje
Kód obce	591289
Kód části obce	109185
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odunec (dříve Vodonec, německy Wodonetz^[4], starší názvy Odunz, Odunyecz, Oduncz^[5]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 96^[1] obyvatel. Obec se nachází 3 km západně od města Hrotovice.

V obci je nepřístupný barokní zámek.

Sousedními obcemi sídla jsou Valeč, Zárubice, Dolní Vilémovice, Hrotovice a Račice.

Odunec leží v nadmořské výšce 460 m. Obcí vedou silnice pěti směry – do Račic, Myslibořic, Zárubic, Valče a Hrotovic. Západním směrem od obce teče potok od Zárubic a vlévá se do vody Mocly. Východním směrem pramení nad Oduncem dva potůčky – jeden z melioračního odvodnění a ze studny napájí rybník na návsi obce, druhý nabírá prameny od Svatochně a díky studni zásobuje horní rybník v Oboře. S prvním přítokem se spojuje na návsi pod kaplí a teče směrem do Račic.

Jméno vesnice se dá vyložit dvěma způsoby: Buď bylo původní německé jméno Odunz (je v nejstarším písemném dokladu), jehož starší podoba Oduns s přivlastňovacím významem ("Odunova") byla odvozena od osobního jména Odun, domácké podoby jména Audobert, nebo bylo na počátku české jméno Oduneč (doložené ve 14.-16. století) rovněž s přivlastňovacím významem odvozené od osobního jména Odunec či Odunek (jejich základem bylo sloveso dunúti - "vanout"), jehož koncové -ec bylo převzato z německé varianty jména vsi.^[6]

První zmínka o obci se datuje do roku 1278 (Odunz), kdy je zmíněn Bohuslav z Odunce. Ve 14. století byly dvory v Odunci vlastněny mnoha majiteli. V roce 1412 však Petr z Račic získal postupně většinu statků v Odunci, následně se spojil se svým bratrem Adamem. Jindřich z Lančova se však o statky v Odunci přel s Adamem a soudní při vyhrál, ale Adam se nadále odvolával a do sporu vstoupil i Petr z Račic. Posléze Petr z Račic daroval svoje statky v Odunci dceři Adama – Sčastni. Ta pak prodala svoji část Odunce Mikulášovi ze Zárubic. I nadále byly však statky v Odunci roztříštěny mezi mnoho majitelů. Postupně se v roce 1524 dostaly dva lány v Odunci od Kateřiny ze Zárubic ke krhovského panství a k roku 1611 se dostal Odunec do majetku Jindřicha Zahradeckého a stal se součástí krhovského panství.^[7]

V roce 1643 prodal Karel Zahrádecký Odunec a další vesnice v krhovském panství Janovi Arnoštovi ze Schärfenberka, ten hned roku 1652 prodal panství Ondřejovi Bartonidesovi z Tyran. V roce 1679 pak zakoupil hrotovické a krhovské panství Ondřejovi Rodenovi z Hirzenau. Krhovské panství pak Rodenům patřilo až do roku 1825.^[8]

Roku 1826 zakoupil hrotovické panství hrabě Hubert Harnoncour, po němž nese jméno dvůr Hubert (Hubertov). Poté zakoupil panství Antonín Dreher, jehož rodina si statky podržela až do roku 1921, kdy přešly během pozemkové reformy na československý stát. Hrotovický statek přechází roku 1924 do vlastnictví manželů Odehnalových. Roku 1898 byla dokončena silnice Hrotovice – Hubertův dvůr – Zárubnice – Lipník. Roku 1908 byla dokončena stavba silnice Odunec – Račice. Silnice z Odunce do Myslibořic byla dokončena až mezi dvěma světovými válkami. Koncem 19. století byl vyprojektován návrh na výstavbu železniční trati Miroslav – Hrotovice – Třebíč; z těchto plánů však později sešlo.

Za přispění nájemce velkostatku Dworžaka byla na místě rodinného domku rodiny Škrkalových dokončena roku 1910 odunecká kaple sv. Rodiny. V době první světové války narukovalo z obce Odunec 38 mužů, šest bylo raněno a pět v této válce padlo. Ještě v prvních letech Československé republiky užívá obec starý název Vodonec, teprve roku 1925 rozhodnutím okresního soudu v Hrotovicích je název úředně opraven. Na Štědrý den roku 1927 je obec elektrifikována. V roce 1930 po sčítání lidu má obec 41 popisných čísel a 253 obyvatel. V den pohřbu prvního čs. presidenta T. G. Masaryka 21. září 1937 se konala ve školní budově smuteční tryzna.

V době mezi válkami byla v obci provozována cihelna (majitel Jan Kuchařík), lihovar – vedoucím lihovaru byl ruský emigrant A. Kazmin. Většina obyvatel pracovala v zemědělství. Druhá světová válka nezanechala v obci významnější škody – poslední německý voják padl ve strouze mezi Oduncem a Račicemi u pole p. F. Škody 8. května 1945.

Na parcele věnované p. Josefem Kuchaříkem byla roku 1912 vystavěna nákladem 30 tisíc korun jednotřídní škola. Učitelem byl zde ustanoven František Jirda z Višňové. O rok později měla škola 56 žáků. Po odvodu učitele Jirdy na bojiště první světové války byla výuka omezena na úterý, čtvrtek a sobotu – vyučovat docházel p. učitel ze zárubické školy. Dočasně byla škola pro nízký stav žactva uzavřena roku 1952. Vyučování bylo opět zahájeno roku 1957 s 28 žáky. Roku 1968 je škola definitivně uzavřena a výuka žactva i veškerý inventář je přesunut do Valče.

Roku 1950 byla v Odunci založena Místní jednota požární ochrany. O sedm let později byla otevřena nově vystavěná hasičská zbrojnice. V obci fungoval Československý svaz žen, místní organizace Československého červeného kříže a Sokolská jednota. Cvičenci z Odunce se také zúčastnili posledního všesokolského sletu v roce 1948 v Praze.

Po roce 1945 proběhlo v několika etapách několik agrárních reforem. Největším zemědělcům v obci byl sepsán majetek a jejich pozemky přešly pod státní statek. Jaroslav Kříž byl jako „kulak“ odsouzen k 8 měsícům vězení. František Kalina se snažil i nadále hospodařit, nebyl však schopen splnit přehnané podmínky. Za zveličeného soudního řízení byl odsouzen k 8 letům vězení. 1. družstvo se v Odunci rozpadlo již roku 1951, jako poslední na Hrotovicku pak bylo znovu obnoveno v roce 1959. V roce 1973 došlo ke sloučení s JZD Hrotovice a státních statků Odunec a Hrotovice. Na Hubertě JZD vybudovalo v letech 1985–1987 novou porodnu prasnic, halu, výkrmnu skotu, kancelářskou budovu a rekonstrukci bytů pro zaměstnance.

V roce 1990 došlo k osamostatnění obce Odunec a vytvoření samosprávy. V roce 1992 proběhla rekonstrukce sítě veřejného osvětlení, odbahnění a úpravy rybníka Obora a později provedena stavba vodovodu z přivaděče Vranov – Dukovany. V roce 1994 byla provedena zásadní oprava budovy školy a do této budovy byla přestěhována místní knihovna. Dne 28. května 1994 byla instalována pamětní deska na místní kapli. V roce 1998 byl instalován nový zvon do místní kaple s nápisem sv. Josef.^[9]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Odunec je jednou z podpořených obcí.^[10]

Do roku 1849 patřil Odunec do hrotovického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Odunec pod Krhov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.^[11]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Jaroslav Otoupal, od roku 2014 vykonává funkci starosty Milan Šabatka.^[9]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (16 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (15 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů). Volební účast byla 79.12 %, tj. 72 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (38 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (27 hlasů). Volební účast byla 72.22 %, tj. 65 ze 90 oprávněných voličů.^[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (11 hlasů). Volební účast byla 82.89 %, tj. 63 ze 76 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (41 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů). Volební účast byla 87.34 %, tj. 69 ze 79 oprávněných voličů.^[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů). Volební účast byla 75.95 %, tj. 60 ze 79 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (20 hlasů). Volební účast byla 82.05 %, tj. 64 ze 78 oprávněných voličů.^[24]

V obci je knihovna, budova bývalé školy sloužící ke kulturním účelům a obecní úřad s prodejnou smíšeného zboží s omezeným provozem. V roce 2017 bylo v obci postaveno dětské hřiště s nástroji i pro cvičení dospělých ze zdrojů Nadace ČEZ.^[25]

• Barokní zámeček
• Kaple Svaté Rodiny

• Josef Kuchařík (1860–1934), politik a dlouholetý starosta obce
• Ladislav Babůrek (1911–1973), malíř

• Odunec 700 let. eds. Jan Sucharda. Třebíč : AMAPRINT Kerndl, 1994. 37 s.

• Římskokatolická farnost Krhov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Odunec na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Odunec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Odunec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce