Oettingenové

Öttingenové ; (Oettingenové)
Země	Svatá říše římská České království
Tituly	; hrabata; knížata;
Rok založení	12. století
Větve rodu	Öttingen-Öttingenové († 1731); Öttingen-Flochbergové († 1548); Öttingen-Wallersteinové; Öttingen-Spielbergové; Öttingen-Baldernové († 1798);
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Öttingenové, či Oettingenové je prastarý šlechtický rod s původem ve Frankách, v jižním Německu, poblíž města Riesgau. Od roku 1147 byli nositeli hraběcího titulu s predikátem z Öttingenu. Až do současnosti existují dvě rodové větve. Větev Oettingen-Spielberg obdržela titul knížat v roce 1734. Větev Oettingen-Wallerstein je starší, avšak knížecí titul nesla až od roku 1774.

Historie rodu

První hrabata z Oettingenu

Rod Oettingenských hrabat a pozdějších knížat odvozuje svůj původ od jistého Fridricha (fl. kolem roku 987) jehož otec, Sikart V. je zmiňován jako žijící ještě v roce 1007. Nicméně příbuznost těchto předků s pozdějším rodem je nejistá. Prvním jistým členem rodu se zdá být Ludvík I., uváděný roku 1147 jako první hrabě z Oettingenu.

Podobně jako Reussové také Oettingenové měli ve zvyku dávat mužským potomkům rodu stejné jméno (často Ludwig – Ludvík), s obvyklým římským pořadovým číslem, které se však lišilo v závislosti na datu narození. Zvláštnost se v tomto případě týká pořadových číslic, neboť ty nebyly přidělovány pouze prvorozenému v rodě, ale také všem ostatním synům.

V době od 12. do 14. století rod významně rozmnožil svá panství ve východní části Švábska, včetně města Nördlingen v dnešním Bavorsku. V době mediatizace Svaté říše římské roku 1806 zaujímalo oettingenské území plochu přilbižně 850 km² s asi 60 000 obyvateli.

Významné osobnosti

Ludvík z Oettingen-Wallersteinu (1791–1870), bavorský ministr vnitra a zahraničí v 19. století

Siegfried z Öttingenu, biskup bamberský v roce 1237
Guta z Oettingenu (1302–1329), dcera českého krále Albrechta I.
Irmengarda z Oettingenu (1304–1389), hraběnka rýnsko-falcká, manželka Adolfa Falckého, později vstoupila do dominikánského řádu
Bedřich IV. z Oettingenu, biskup eichstättský (1383–1415)
Ludvík XI. z Oettingenu († 1440)
Alžběta z Oettingenu, zvaná též Alžběta z Leuchtenbergu († 1406), sestra biskupa Bedřicha
Wolfgang I. z Oettingenu (1455–1522), hrabě
Bedřich z Öttingenu, biskup pasovský (1485–1490)
Magdaléna z Öttingenu (1473–1525), manželka hraběte Oldřicha VII. z Montfortu, od roku 1520 regent v Tettnangu
Anna Alžběta z Öttingen-Öttingenu (1603–1673), falkraběnka, třikrát provdaná:1.Gottfried Heinrich Pappenheim, 2. Jan Filip II. Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburský (sňatek 1642, † 1643); žila v rodovém sídle Oettingenů, na hradě Harburgu ve Švábsku, kde se provdala potřetí:3. Jiří Vilém Falcko-Birkenfeldský († 1669)
Marie Magdaléna z Oettingen-Baldernu (1619–1688), druhá manželka bádenského markraběte Viléma I.
Gottfried z Öttingen-Öttingenu (1569–1595), mladší bratr Ludvíka a Albrechta.^[1]
Marie Dorotea Žofie z Oettingen-Oettingenu (1639–1698), kněžna z Öttingen-Öttingenu a sňatkem vévodkyně Württemberská
Kristýna Luisa z Oettingen-Oettingenu (1671–1747), kněžna z Öttingen-Öttingenu a sňatkem vévodkyně brunšvicko-wolfenbüttelská a kněžna z Blankenburgu
Marie Anna z Oettingen-Spielbergu (1693–1729), kněžna lichtenštejnská
Marie Eleonora z Öttingen-Spielbergu (1745–1812), manželka polního maršála Karla Boromejského z Lichtenštejna, důvěrnice císaře Josefa II.
Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu (1747–1797), manželka krumlovského vévody Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu
Ludvík III. z Oettingen-Spielbergu (1788–1855)
Ludvík Arnošt z Oettingen-Wallersteinu (1791–1870), státník
František Ludvík z Öttingen-Wallersteinu (1795–1813), padl v bitvě u Hanavy^[2]
Ota z Oettingen-Spielbergu (1815–1882), politik
Evžen z Oettingen-Wallersteinu (1885–1969), politik
Karel Bedřich z Öttingen-Wallersteinu (1886)
Gabriela Oettingenová (* 1953), bioložka a psycholožka

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Öttingen (famiglia) na italské Wikipedii.

↑ Srov. BSLK, str. 16 a str. 764.
↑ Bertold Picard: Mitten unter uns der tote Prinz. Franz Ludwig zu Öttingen-Wallerstein, gefallen in der Schlacht bei Hanau, bestattet in Großauheim. In: Hanauer Geschichtsverein 1844 e.V.: Hanau in der Epoche Napoleons = Hanauer Geschichtsblätter 47. Hanau, o. J. [ca. 2015]. ISBN 9783935395212, str. 279–293.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oettingenové na Wikimedia Commons

[1] Srov. BSLK, str. 16 a str. 764.

[2] Bertold Picard: Mitten unter uns der tote Prinz. Franz Ludwig zu Öttingen-Wallerstein, gefallen in der Schlacht bei Hanau, bestattet in Großauheim. In: Hanauer Geschichtsverein 1844 e.V.: Hanau in der Epoche Napoleons = Hanauer Geschichtsblätter 47. Hanau, o. J. [ca. 2015]. ISBN 9783935395212, str. 279–293.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály