Oetz
Oetz | |
---|---|
Údolí Oetztal s obcí | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°12′ s. š., 10°54′ v. d. |
Nadmořská výška | 812 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Tyrolsko |
Okres | Imst |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 29,2 km² |
Počet obyvatel | 2 335 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 80 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Hansjörg Falkner |
Oficiální web | www |
gemeinde | |
Telefonní předvolba | 05252 |
PSČ | 6433 |
Označení vozidel | IM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oetz je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.
Žije zde 2346 obyvatel (1. 1. 2022).[2]
Geografie
Oetz se nachází na začátku širokého údolí Ötztal. Vesnice, která tvoří shluk domů, má díky své kotlinové poloze na úpatí hory Acherkogelu (3007 m n. m.) obzvláště mírné klima, a proto se jí někdy říká "severotyrolský Meran", stejně jako okresnímu městu Imst. Západně od hlavní obce protéká říčka Ötztaler Ache.
Členění obce
Obec se skládá z místních částí Oetz, Ötzermühl, která se s ní již dávno spojila, a samostatných vesnic Ötzerau, Habichen a Piburg. K obci patří také vesnice Mühlau a Riedeben, shluky domů (Rotten) Ebene, Schlatt, Schrofen, Seite, Stufenreich a Taxegg a několik jednotlivých farem a salaší.
Sousední obce
Sousedními obcemi jsou Haiming, Sautens, Silz a Umhausen.
Historie
Archeologické nálezy z doby halštatské naznačují, že se lidé v této oblasti usadili již před dvěma a půl tisíci lety. Poprvé je Ez zmíněn v darovací listině - byť zfalšované Josefem von Hormayrem před rokem 1838 - vévody Jindřicha Lva opatství Wilten, údajně z roku 1166.[3]
Toto chybné pojmenování dodnes připomíná společenský sál v Oetzu, který byl v polovině 90. let 20. století po ideové soutěži nazván sálem "Ez",[4] toto označení je tedy zjevně chybnou interpretací, protože "Ez" se objevuje ve větě psané latinkou, a proto nemůže znát žádné "tz". Správně přepsané označení by muselo znít "Etz" - přesně tak, jak se název místa dodnes používá v nářečí a jak se dříve psal ve středohornoněmčině. Další pravopisnou variantou bylo "Ecs". Právě z tohoto hlediska je třeba vnímat i tradici "Antiquas locus [super] munitionis fluvio Ez" ("Stará tvrz [nad] řekou Ötz") z roku 1259. V Urbáři Meinharda II. z roku 1288, který je již psán středohornoněmecky, se jméno "Etz" objevuje s "tz".
Koncem 12. století postavili páni z Ronsbergu v Ötzerau hrad Auenstein. Oetz s celým údolím patřil ke dvoru Petersberg u Silzu, který hrabě Menhard II. Tyrolský v letech 1266/67 převedl pod svou vládu. "Dingstatt" (místo soudu) pro údolí se nacházelo v Oetzu, proto bylo pojmenováno podle stejné obce.
V celé oblasti od 17. století hrálo významnou roli pěstování lnu a těžily se zde tyrolské granáty (almandiny), až do počátku 20. století.
Koncem 19. století se Oetz stále více rozvíjel jako turistická obec. První okrašlovací spolek založil již v roce 1877 hoteliér a poslanec Říšské rady Johann Tobias Haid. Od poloviny 20. století následoval boom. Od 90. let 20. století však počet lůžek a přenocování opět klesá a v současné době (2018) dosahuje pouze dvou třetin tehdejšího stavu, zejména proto, že mnoho majitelů soukromých pokojů se od turistiky odvrátilo. Vedení města se nyní snaží tomuto poklesu čelit kontroverzními projekty.[5]
Současnost
Obec slouží především službám spojeným s turistickým ruchem a se sporty. V zimě jsou využívány lyžařské terény pro sjezd a běžecké trasy, v létě je rozšířená vysokohorská turistika a vodním sportům slouží divoká voda řeky Ötztaler Ache.
Památky
- Farní kostel sv. Mikuláše a sv. Jiří, jednolodní pozdně gotická stavba s hranolovou věží z doby kolem roku 1500, průčelí zbarokované roku 1667, renovováno koncem 19. století, kdy vznikly také nástěnné malby.
- ruiny hradu Auenstein (v místní časti Ötzerau), v horách, přístupné po dřevěném můstku, nedaleko barokní kaple
- Dva historické hostince s malbou na fasádě
- Turmmuseum, horské muzeum ve věži, oceněné jako nejlepší tyrolské muzeum roku 2004.
- Kalvarienberg, poutní kříž na hoře
Sport
- Každoročně se na řece Ötztaler Ache pořádá mistrovství ve slalomu na kajaku.
- Sjíždění řeky na raftu je provozováno komerčně.
Osobnosti
- Antonín Braun (1685–1742), rodák, sochař vrcholného baroka, působil v Čechách, zemřel v Praze.
- Kassian Haid (1879 – 1949), rodák, generální opat cisterciáckého řádu
- Miroslav Tyrš ((1832–1884), zakladatel Sokola, utonul v říčce Ötztaler Ache nedaleko obce.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2022 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2022, položka 1736 v excel tabulce
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. 2,2, Abt. 2, Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals ; Bd. 2, 1140 bis 1200. Svazek 2,2. Innsbruck: Landesmuseum Ferdinandeum, 2012. 579 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0485-8, ISBN 3-7030-0485-1. OCLC 796252057 S. 184–185.
- ↑ STECHER, Bernhard. Wöll töll völl. 2. vyd. Oetz: [s.n.], 2017. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-3-200-05132-4, ISBN 3-200-05132-9. OCLC 1187254453
- ↑ STROZZI, Max. Wohngebiet in Oetz muss Investorenmodell Platz machen. Tiroler Tageszeitung Online [online]. 2018-02-02 [cit. 2021-08-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oetz na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Sönke Kraft aka Arnulf zu Linden, Licence: CC BY-SA 3.0
"Kühtaisattel", west ramp, view to "Oetz"
Autor: Michielverbeek, Licence: CC BY-SA 4.0
Oetz, street view: the Bielefeldstrasse
Coat of arms of the municipality Oetz, vector graphic
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E