Oglio

Oglio
Oglio na dolním toku
Základní informace
Délka toku	280 km
Plocha povodí	6 649 km²
Průměrný průtok	137 m³/s
Světadíl	Evropa
Zdrojnice
Narcanello, Frigidolfo 46°16′53,22″ s. š., 10°31′7,68″ v. d.
Ústí
zleva do Pádu 45°2′41″ s. š., 10°39′38″ v. d.
Protéká
Itálie Itálie (Lombardie Lombardie)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Jaderské moře, Pád
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oglio je řeka v severní Itálii v Lombardii. Patří mezi nejvýznamnější přítoky Pádu. V jejím povodí se nachází nejvýkonnější italské přečerpávací elektrárny, dolní část toku je od starověku využívána pro zavlažování. Řeka o délce 280 km, při ploše povodí 6 815 km² přispívá do Pádu průměrným průtokem 137 m³/s.

Geografie

Hranici povodí tvoří na západě rozvodí s řekou Adda, na severu s řekou Noce a na východě s řekou Sarca-Mincio. Horní tok je osou údolí Val Camonica. Oglio vzniká soutokem horkých říček Frigidolfo a Narcanello v horském středisku Ponte di Legno v nadmořské výšce 1253 metrů. Pramenná oblast obou zdrojů se nalézá v nadmořské výšce přes 3 000 metrů. Nejvyšším bodem povodí je Monte Adamello s nadmořskou výškou 3 554 metrů. Od svého vzniku řeka protéká horským údolím a rovnoměrně přijímá z bočních údolí přítoky o průměrných průtocích 1–3 m³/s. Na konci údolí Val Camonica řeka vyplňuje morénový zátaras za vzniku jezera Iseo. Po jeho překonání se vlévá do Pádské nížiny a mění se z horské řeky v meandrující nížinný tok. Pod Torre d ‘Oglio se zleva vlévá do Pádu. Největší přítoky vznikají v údolích, souběžných s Val Camonica. Jsou to Mella s průměrným průtokem 11 m³/s vytékající z údolí Val Trompia a řeka Chiesse s průměrným průtokem 36 m³/s vytékající z údolí Val Sabbia. Většina vody řeky Oglio tak pochází z alpských údolí, nazývaných Tre Valli Bresciane – Tři údolí brescianské. Provincie Brescia je tak hlavním správcem energetických i zavlažovacích aktivit řeky Oglio.  

Hydrologie

V seznamu přítoků Pádu zaujímá Oglio 2. místo v délce po řece Adda, 3. místo v průměrném průtoku po Ticino a Adda a 4. místo v ploše povodí po Tanaro, Adda a Ticino. Vysokohorská údolí tvoří téměř polovinu sběrné plochy, což zajišťuje dostatečná letní minima. Regulační schopnost jezera Iseo byla umocněna ještě vybudováním hráze v Sarnico na výtoku z jezera. Oglio v povodí Pádu patří mezi toky s režimem poměrně vyrovnaným bez častých katastrofálních extrémů. Průtok se pohybuje v rozmezí mezi 30 m³/s při letních minimech po 450 m³/s při podzimních kulminacích. Při vytrvalých lijácích mohou povodně přesáhnout 1000 m³/s.

Reference

Související články

• Val Camonica
• Ponte di Legno
• Frigidolfo
• Narcanello
• Mella

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oglio na Wikimedia Commons