Ohledání

Ohledání je jeden z možných důkazů, který lze využít, pokud je třeba zjistit fakta o určité věci, místě nebo i osobě. Spočívá v osobním, přímém a bezprostředním pozorování a zkoumání, vyhledávání relevantních změn a v dokumentaci zjištěných informací. Dominantní je v soudním řízení, lze ho však využít i v řízení správním.[1]

Trestní řízení

V trestním řízení je ohledání nejčastější. Provádí se tehdy, pokud je třeba přímým pozorováním objasnit skutečnosti důležité pro trestní řízení. Přibírá se k němu zpravidla znalec a sepisuje se o něm protokol, který má kvůli úplnému a věrnému obrazu předmětu ohledání obsahovat fotografie, náčrty, plánky apod.[2] Kromě ohledání věci nebo místa trestní řád za ohledání považuje i:[3]

  • prohlídku těla a jiné podobné úkony, např. odběr krve
  • exhumaci a prohlídku a pitvu mrtvoly
  • vyšetření duševního stavu

Občanské soudní řízení

Pokud je možné věc, která má být předmětem ohledání, dopravit k soudu, provede se ohledání u soudu. Jinak se provádí na místě samém, k čemuž se předvolají ty osoby, které se jinak předvolávají k soudnímu jednání.[4]

V občanském soudním řízení také platí, že pokud je již ohledána věc, která byla jako důkaz zajištěna, toto zajištění automaticky zanikne.[5]

Reference

  1. ↑ § 54 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  2. ↑ § 113 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)
  3. ↑ § 114–118 tr. ř.
  4. ↑ § 130 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)
  5. ↑ § 78f odst. 1 písm. b) o. s . ř.

Externí odkazy

Související články