Ohnišovská pahorkatina

Ohnišovská pahorkatina
Nejvyšší bod618 m n. m. (Na Vartě)

Nadřazená jednotkaNáchodská vrchovina
Sousední
jednotky
Hronovská kotlina, Sedloňovská vrchovina, Červenokostelecká pahorkatina, Krkonošské podhůří, Orlická tabule, Levínská vrchovina/Wzgórza Lewińskie/Lewiner Bergland, Žamberská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Bohdašínská vrchovina, Vrchovinská vrchovina, Bysterská vrchovina, Skuhrovská vrchovina, Kvasinská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
PovodíLabe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohnišovská pahorkatina je geomorfologický okrsek Náchodské vrchoviny, kterou tvoří společně s Hronovskou kotlinou, Červenokosteleckou pahorkatinou a Sedloňovskou vrchovinou. Nejvyšším vrcholem Ohnišovské pahorkatiny je kopec Na Vartě, který se nachází v Bohdašínské vrchovině.

Popis

Ohnišovská pahorkatina se skládá z těchto podokrsků:

  • Bohdašínská vrchovina (nejvyšší vrchol je Na Vartě na sever od Sendraže (618 m n. m.) Na Sendráži je rozhledna)
  • Vrchovinská vrchovina (nejvyšší vrchol je kóta 475 m n. m. na jižním okraji Přibyslavi, odkud je výhled do České kotliny)
  • Bysterská vrchovina (nejvyšší vrchol je kóta 596 m n. m. na severním okraji obce Rovné)
  • Skuhrovská vrchovina (nejvyšší vrchol je kóta 596 m n. m. na jihozápadním okraji obce Osečnice)
  • Kvasinská pahorkatina (nejvyšší vrchol je kóta 486 m n. m. mezi obcemi Svinná a Proloh)

Ohnišovská pahorkatina se táhne jako Bohdašínská vrchovina od obce Babí (která je součástí Náchoda) pod západním okrajem Dobrošovské vrchoviny a poté Dobřanské vrchoviny (podokrsky Sedloňovské vrchoviny) až k údolí Janovského potoka. Na východě je Bohdašínská vrchovina oddělena pásem Vrchovinské vrchoviny od Orlické tabule.

Vrchovinská vrchovina se táhne od severu od údolí obce Vysokov, kde sousedí s Krkonošským podhůřím (s jeho Kocléřovským hřbetem), mezi Orlickou tabulí a Bohdašínskou a posléze Bysterskou vrchovinou, kterou je ohraničena i na jihu mezi obcemi Bačetín a Domašín (částečně hranici tvoří údolí Brtevského potoka).

Bysterská vrchovina vyplňuje prostor mezi Dobřanskou vrchovinou a Orlickou tabulí (podokrskem Dobrušský úval) a na jihu je ohraničena Skuhrovskou vrchovinou a Kvasinskou pahorkatinou zhruba v údolí říčky Dědina.

Skuhrovská vrchovina a Kvasinská pahorkatina se táhnou od Bysterské vrchoviny na jih podél Uhřínovské vrchoviny (podokrsek Sedloňovské vrchoviny) a to tak, že Skuhrovská vrchovina s ní bezprostředně sousedí, zatím co Kvasinská pahorkatina vyplňuje prostor mezi Skuhrovskou vrchovinou a Orlickou tabulí. Na jihu jsou obě ohraničeny Žamberskou pahorkatinou; hranice probíhá na východ od Rychnova nad Kněžnou údolím Javornického potoka, resp. Liberského potoka u Liberku.

Reference

Geoportál ČÚZK – http://geoportal.cuzk.cz

Šebesta, D.: Geomorfologické poměry povodí Olešenky. In: Východočeský sborník přírodovědný – Práce a studie 12 (2005), s. 15 – 28 (ISBN 80-86046-75-3),

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“