Ohnivý anděl (opera)

Ohnivý anděl
Огненный ангел
Paolo Monti - Servizio fotografico (Italia, 1973) - BEIC 6348693.jpg
Základní informace
SkladatelSergej Prokofjev
LibretistaSergej Prokofjev
Počet dějství5 (7 obrazů)
Originální jazykru
Literární předlohaValerij Brjusov: Ohnivý anděl
Datum vzniku1919-1927
Premiéra25. listopadu 1954

Théâtre des Champs-Élysées
(koncertní provedení)
14. září 1955
Teatro La Fenice, Benátky

(scénické provedení)
Česká premiéra20. dubna 1963
Státní divadlo Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohnivý anděl (rusky Огненный ангел, francouzsky L'Ange de feu), Op. 37 je opera Sergeje Prokofjeva z roku 1927. Libreto napsal skladatel na námět historického románu Valerije Brjusova, jehož děj se odehrává v Německu v 16. století. Opera vznikala v letech 1919-1927. Uvedena byla ale až po autorově smrti, nejprve koncertně v roce 1954 v Paříži, scénicky pak v roce 1955 v Benátkách v divadle Teatro La Fenice.

Osoby

Hospodskámezzosoprán
Ruprechtbas
Renatasoprán
Sloužícíbaryton
Věštkyněmezzosoprán
Jakov Gloktenor
Agrippa z Nettesheimutenor
Matvejbaryton
Mefistofeltenor
Faustbas
Krčmářbaryton
Abatyšemezzosoprán
Inkvizitorbas
První jeptiškasoprán
Druhá jeptiškasoprán

Obsah opery

První dějství

První obraz

Rytíř Ruprecht se ubytuje v hostinci. Přes zeď slyší naříkání a zoufalé výkřiky. Pronikne do sousední místnosti a zde najde dívku v zoufalém stavu. Když se dívka uklidní, prozradí rytíři své jméno: Renata a vypráví mu svůj příběh: Od osmi let ji pronásleduje vidina ohnivého anděla Madiela. Když dospěla, slíbil jí Madiel, že se k ní jednou vrátí v lidské podobě. Renata se domnívá, že se tak stalo v podobě knížete Jindřicha, který ji ale záhy opustil. Přicházejí Hostinská a Hostinský a vysvětlují Ruprechtovi, že Renata je blázen posedlý ďáblem. Ruprecht ale Renatě uvěří a rozhodne se jí pomoci. Objevuje se ale věštkyně a oběma prorokuje krvavou budoucnost.

Druhé dějství

Druhý obraz

Ruprecht a Renata přijíždějí do Kolína nad Rýnem. Pátrají zde po Jindřichovi. Renata se snaží proniknout do kouzel černé magie, aby se jí to podařilo.

Třetíý obraz

Ruprecht se setkává s Agrippou z Nettesheimu a ptá se jej na možnosti magie. Ten mu vysvětluje, že kouzla předčí moudrost a vědění člověka.

Třetí dějství

Čtvrtý obraz

Renata nalézá Jindřichův dům a posílá Ruprechta, aby Jindřicha zabil. Když Ruprecht vkročí do Jindřichova domu, zmocní se Renaty opět představa, že Jindřich je vlastně vtělením anděla Madiela, a že souboji musí zabránit.

Pátý obraz

Renata nalézá na břehu Rýna Ruprechta, zraněného v souboji s Jindřichem. Uvědomuje si svou vinu a projevuje Ruprechtovi svou náklonnost.

Čtvrté dějství

Šestý obraz

Ruprecht se uzdravuje a vyznává Renatě lásku. Ta jej ale odmítá a odchází do kláštera. Objevují se Mefistofeles spolu s doktorem Faustem a přemlouvají Ruprechta, aby se stal jejich společníkem.

Páté dějství

Sedmý obraz

Renata vstoupila do kláštera. Stále ji ale pronásleduje vidina ohnivého anděla. Tato představa se navíc šíří i na další jeptišky. Matka představená proto povolává Inkvizitora, který se pokouší z Renaty vymítat ďábla. Když se mu to nepodaříl, posílá Renatu na hranici.[1]

Uvedení

  • 1963 Státní divadlo Brno, překlad: Eva Bezděková, dirigent: František Jílek, režie: Miloš Wasserbauer, premiéra: 20. dubna 1963.[2] Při představení byla ale na zásah komunistické cenzury vynechána faustovská scéna.JIROUŠEK, Martin. S Jiřím Nekvasilem o operní události sezóny, chystané inscenaci Ohnivý anděl [online]. ostravan.cz, 2015-02-15 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online.  Toto představení bylo pohostinsky uvedeno také v Praze na scéně Smetanova divadla dne 2. června 1963 v rámci festivalu Pražské jaro 1963.[3]
  • 1981 - Smetanovo divadlo v Praze, dirigoval Josef Chaloupka, premiéra 21. května 1981, celkem 12 uvedení.[3]
  • 2015 - Der feurige Engel, Deutsche Oper am Rhein, Düsseldorf,[4][5]
  • 2015 - Národní divadlo moravskoslezské, dirigent: Robert Jindra, režie: Jiří Nekvasil, scéna: Petr Matásek, premiéra 26. února 1915.[6]
  • 2018 - Festival v Aix-en-Provence (plný název Festival international d’art lyrique et l'Académie européenne de musique d’Aix-en-Provence, zkráceně Festival d’Aix-en-Provence), dirigent: Kazushi Ono, režie: Mariusz Treliński, scéna: Boris Kudlička, kostýmy: Kaspar Glarner, zpěváci: Renata: Aušrinė Stundytė, Ruprecht: Scott Hendricks: Věštkyně, Matka představená: Agnieszka Rehlis, Mefistofel, Agrippa z Nettesheimum: Andreï Popov, Faust, Inkvizitor, Hrabě Heinrich: Krzysztof Bączyk, Jakob Gloc, lékař: Pavlo Tolstoy, Matthieu Wissmann, Hospodský, Sluha: Łukasz Goliński, Hostinská: Bernadetta Grabias, První jeptiška: Bożena Bujnicka, Druhá jeptiška: Maria Stasiak, orchestr: Orchestre de Paris, sbor Varšavské opery .[7][8]

Odkazy

Reference

  1. BROŽOVSKÁ, Jarmila. Огненный ангел - Ohnivý anděl. In: HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 1225–1227.
  2. Ohnivý anděl [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2018-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-07. 
  3. a b Ohnivý anděl v databázi Archivu Národního divadla
  4. Der feurige Engel. operamrhein.de [online]. Deutsche Oper am Rhein [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. (německy) 
  5. OBIERA, Pedro. Jubel an Rheinoper für „Der feurige Engel“. www.derwesten.de [online]. Der Westen, 2015-06-14 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. (německy) 
  6. Ohnivý anděl [online]. Národní divadlo moravskoslezské, 2015-02-26 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  7. Ohnivý anděl [online]. Francouzský institut v Praze [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (česky a francouzsky) 
  8. L'Ange de feu [online]. Festival d’Aix [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

  • BROŽOVSKÁ, Jarmila. Огненный ангел - Ohnivý anděl. In: HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 1225–1227.
  • JÄGER, Daniel. Sergej Prokofjev : Ohnivý anděl. Ostrava: Národní divadlo moravskoslezské, 2015. 129 s. ISBN 978-80-87650-69-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Paolo Monti - Servizio fotografico (Italia, 1973) - BEIC 6348693.jpg
Autor: Paolo Monti , Licence: CC BY-SA 4.0
Teatro. Interni: Luciano De Vita, "L'angelo di fuoco", scenografia (e costumi) per l'opera lirica di Prokofiev; durante la rappresentazione teatrale?