Ohnivé vozy

Ohnivé vozy
Původní název	Chariots of Fire a Les Chariots de feu
Země původu	Spojené království Spojené království
Jazyky	angličtina a francouzština
Délka	118 min
Žánry	životopisný film sportovní film filmové drama historický film
Scénář	Colin Welland
Režie	Hugh Hudson
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Ben Cross Ian Charleson Cheryl Campbell Nigel Havers John Gielgud … více na Wikidatech
Produkce	David Puttnam Dodi Al-Fayed
Hudba	Vangelis
Kamera	David Watkin
Kostýmy	Milena Canonero
Střih	Terry Rawlings
Výroba a distribuce
Premiéra	Spojené království Březen 1981 USA 9. října 1981
Produkční společnost	Allied Stars
Distribuce	USA Warner Bros. The Ladd Company Mimo USA 20th Century Fox
Rozpočet	5,5 mil. $
Tržby	58 972 904 dolarů (celosvětově)[1]
Ocenění	Oscar za nejlepší návrh kostýmů (1980) Cena Akademie za nejlepší scénář (1980) Oscar za nejlepší hudbu (1980) Toronto International Film Festival People's Choice Award (1981) National Board of Review Award for Best Film (1981) … více na Wikidatech
Ohnivé vozy na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohnivé vozy (v originále Chariots of Fire) je britské sportovní filmové drama. Film režíroval Hugh Hudson a hlavními herci jsou Ben Cross, Ian Charleson, Nigel Havers, Cheryl Campbell, Alice Krige a Ian Holm. Film měl premiéru ve Velké Británii v březnu 1981. Snímek získal celkově čtyři Oscary – nejlepší film, kostýmy, hudba a scénář. Film Ohnivé vozy líčí dramatickou cestu dvou britských atletů k účasti na olympijských hrách 1924 v Paříži a k jejich historickým vítězstvím v běžeckých disciplínách.

Film přitom nevěnuje takovou pozornost osudu oněch nakonec vítězných sportovců jako spíše jejich boji o toto vítězství, vedenému s vytrvalostí, ctižádosti a britskou fair play. Režisér Hugh Hudson tímto filmem sděluje své poselství o nutnosti důvěřovat ve vlastní sílu pozoruhodně estetickými stylovými záběry.

Děj

Dílo se zabývá úsilím židovského sprintera Harolda Abrahamse a jeho zbožného křesťanského soupeře Erika Liddella, kteří bojovali za národní i osobní čest krátce po první světové válce. Jejich příběh je okořeněn hodnotami sebeobětování a fair play během jejich přípravy na letní olympijské hry v roce 1924 a bez zábran zdůrazňuje krásu tělesného půvabu. Během vzájemného soupeření si Abraham najme italského trenéra arabského původu Mussabiniho, oba sprinteři ohromí své cambridžské profesory a vzájemná rivalita odstartuje úspěch jejich týmových kolegů.

Ohnivé vozy v závěru dospějí k triumfálnímu vyvrcholení a k usmíření a svým způsobem přirovnávají atletiku k náboženskému přesvědčení, neboť Abrahams a Liddell nepředstavují pouhé loutky zmítané okolnostmi. Naopak se angažují ve výzvách své doby. Prosté drama o cestě za slávou na největším světovém mírovém kolbišti provázejí témata antisemitismu, britské klasické vzdělanosti a postrádá hollywoodskou studenou dokonalost.

Obsazení

Výsledky

Film, který byl natočený bez účasti prominentních herců, přináší překvapivě až miliónové zisky.^[1]

Ocenění

Oscar (1981)

• 1981 Oscar za nejlepší film
• 1981 Oscar za nejlepší kostýmy (Milena Canonero)
• 1981 Oscar za nejlepší hudbu (Vangelis)
• 1981 Oscar za nejlepší originální scénář (Colin Welland)
• 1981 Nejlepší herec ve vedlejší roli (Ian Holm) – nominace
• 1981 Nejlepší režie (Hugh Hudson) – nominace
• 1981 Nejlepší střih (Terry Rawlings) – nominace

Filmový festival v Cannes (1981)

Na Filmovým festivalu v Cannes roku (1981) film získal dvě ceny a byl nominován na cenu Zlatá palma.^[2]

• Nejlepší herec ve vedlejší roli – Ian Holm
• Cena poroty – Special Mention – Hugh Hudson
• Zlatá palma – Hugh Hudson – nominován

BAFTA (1982)

• Cena BAFTA za nejlepší film (1982)

Reference

• Kronika filmu. Praha: Fortuna Print, 1995. ISBN 80-85873-39-7. 
• SCHNEIDER, Steven Jay. 1001 Filmů které musíte vidět, než umřete. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2006. ISBN 80-7207-560-8. 

Externí odkazy

• Ohnivé vozy v Česko-Slovenské filmové databázi
• Ohnivé vozy v Internet Movie Database (anglicky)