Ohnivec rakouský

Ohnivec rakouský
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota);
Třída	Vřeckovýtrusé (Ascomycetes);
Podtřída	Pezizomycetidae;
Řád	kustřebkotvaré (Pezizales);
Čeleď	ohnivcovité (Sarcoscyphaceae );
Rod	ohnivec (Sarcoscypha);
Binomické jméno
	Sarcoscypha austriaca; (O. Beck ex Sacc.) Boud.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca (O. Beck ex Sacc.) Boud.) je nejedlá houba z čeledi ohnivcovitých. Roste nehojně až vzácně, jednotlivě nebo v malých skupinách v předjaří a začátkem jara na mrtvém dřevě listnáčů. Vyskytuje se v Evropě a Severní Americe.

Velice podobné druhy rostoucí v ČR jsou ohnivec šarlatový (Sarcoscypha coccinea) a ohnivec jurský (S. jurana). Tyto tři druhy je od sebe možno spolehlivě rozlišit v zásadě jen mikroskopicky. To samé se týká i severoamerického ohnivce Sarcoscypha dudleyi.^[1]^[2]

Popis

Ohnivec rakouský roste nejčastěji na padlém dřevě listnatých stromů z rodů trnovník, vrba a javor a také olše šedé^[3], většinou v mechu a spadaném listí v místech s vyšším obsahem humusu a vyšší vlhkostí. Vyvíjet se mohou i pod sněhem, odhalí je až následné tání.

Plodnice jsou 1 až 8 centimetrů široké, číšovité až miskovité, masité, křehké a posléze roztrhané. Okraj mladých plodnic bývá nadvinutý. Ohnivec rakouský je uvnitř karmínově červený, vnějšek plodnic bývá zbarven v mnoha odstínech bílé, ale i růžové, nažloutlé až krémové, je jemně pýřitý. Chloupky bývají zvlněné až spirálovité. To je také další rozlišující znak od ohnivce šarlatového a o. jurského^[4] Třeň je krátký, barvy jako vnější povrch plodnice, obyčejně v opadu či zemi ponořený, přirostlý k substrátu.

Dužnina je bílá, s tenkou červenou vrstvou na vnitřní straně. Toto zbarvení způsobují parafýzy obsahující četné červené granulky. Ty obsahují pigment plectaniaxanthin nebo beta karoten.^[5] Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou elipsoidní se zploštělými konci, velikosti přibližně 30 x 10 µm. Tak jako u ostatních druhů rodu obsahují olejové kapičky.

Synonyma

Lachnea austriaca Beck ex Sacc., 1889
Molliardiomyces coccineus Paden, 1984
Peziza austriaca Beck ex Mussat, 1900
Peziza imperialis Beck, 1884

Odkazy

Reference

↑ Rogers Mushrooms. www.rogersmushrooms.com [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-17.
↑ Gary Emberger: Sarcoscypha austriaca
↑ Grzyby Polski: Sarcoscypha austriaca
↑ Leif Goodwin: Sarcoscypha austriaca. www.leifgoodwin.co.uk [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-27.
↑ Arpin N. Les caroténoïdes des Discomycètes: essai chimiotaxinomique. Bulletin Mensuel de la Société Linnéenne de Lyon. 1968, s. 1–169. (anglicky)

Literatura

ANTONÍN, Vladimír et al. Houby: česká encyklopedie: neobvyklá kniha o světě hub u nás i v cizině, praktická příručka houbaře pro určování, sběr, ochranu, pěstování a zpracování hub. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ohnivec rakouský na Wikimedia Commons
Ohnivec rakouský na botany.cz
Ohnivec rakouský na houbareni.cz

[RM-1] Rogers Mushrooms. www.rogersmushrooms.com [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-17.

[2] Gary Emberger: Sarcoscypha austriaca

[3] Grzyby Polski: Sarcoscypha austriaca

[4] Leif Goodwin: Sarcoscypha austriaca. www.leifgoodwin.co.uk [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-27.

[Arpin1968-5] Arpin N. Les caroténoïdes des Discomycètes: essai chimiotaxinomique. Bulletin Mensuel de la Société Linnéenne de Lyon. 1968, s. 1–169. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály