Ohrada (Žižkov)
| |||
|---|---|---|---|
 (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Pohled od východu z Hartigovy ulice (2011) | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 3 | ||
| Část obce | Žižkov | ||
| Poloha | 50°5′25,08″ s. š., 14°28′4,44″ v. d. | ||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Ohrada je významná dopravní křižovatka v Praze, jeden z nejkomplikovanějších dopravních uzlů na území Prahy 3. Kříží se zde ulice Hartigova, Jana Želivského a Pod Krejcárkem.
Od křižovatky je možné nejpohodlnějším způsobem dojít na Vítkov k Národnímu památníku.
Název
Název křižovatky připomíná stejnojmennou zaniklou viniční usedlost Ohrada z přelomu 14. a 15. století, která stávala v západní části nynější křižovatky v blízkosti ulic Zelenky-Hajského a Kališnické. Její zbytky byly odstraněny na začátku 20. století. Kromě křižovatky tuto usedlost připomínají i názvy blízkých ulic Na Ohradě a Nad Ohradou.
Popis a historie
Hřbet Vítkova se v těchto místech pozvolna snižuje od vrcholu východním směrem. Strategicky výhodný přístup využila i křižácká vojska k útoku na husitskou obranu na vrchu Vítkově ve slavné bitvě v červenci 1420.
Později zde vzniklo několik viničních usedlostí, kromě již zmíněné usedlosti Ohrada to byly Pražačka (vinice je doložena v 16. století) a Rožmitálka.
Vedla tudy silnice mířící z centra Prahy Horskou branou do Českého Brodu a dále na Vídeň.
V roce 1910 byla v Hartigově ulici (tehdy to byla Poděbradova, za protektorátu Brněnská, v letech 1946–2023 Koněvova) zprovozněna tramvajová trať ve směru od západu na východ. Od roku 1977 vede již jen od křižovatky ve směru na východ, na Jarov (zbytky kolejí zůstaly v dlažbě křižovatky až do roku 1982).[1] Kolmá trať jižním směrem v ulici Jana Želivského byla uvedena do provozu v roce 1937, pokračování na sever do Libně (tramvajová trať Ohrada–Palmovka) bylo vybudováno v letech 1988–1990.[2]
V květnu 1945 v blízkosti křižovatky vzniklo několik barikád, které znemožnily ovládnutí křižovatky německými vojáky a zastavily jejich postup do centra města ve směru od Českého Brodu.[2][3]
Od roku 1951 do roku 1966 jezdily na Ohradě i trolejbusy – byla tu smyčka pro obracení a trolejbusem se dalo dojet do Vysočan nebo přes Žižkov (ulicí Roháčovou) na Vinohrady do Slezské ulice.[4]
Objekty
Dvě nároží křižovatky jsou zastavěna od 30. letech 20. století budovami od stavitele Václava Drnce:[4]
- jihovýchodní nároží, č.p. 1743/114: Hotel Vítkov (od roku 2024 nabízí tzv. colivingové bydlení)[5]
- podobně řešený protější dům Na Ohradě (jihozápadní nároží, č.p. 1686/112)
Na severozápadním nároží byl od roku 1888 velodrom Ohrada, po jeho zrušení tu od roku 1909 měl svůj první stadion fotbalový klub Viktoria Žižkov. Později tu bylo sportoviště a restaurace s letním posezením na zahrádkách (Žižkov BeerGarden). V roce 2024 byla v této části zahájena nová výstavba čtyř bytových domů (Rezidence Žižkovské zahrady).[6][7]
Na severovýchodním nároží je stanice autobusu MHD a parčík (někdy využívaný bezdomovci);[8] za parčíkem je trojdům postavený po druhé světové válce (architekti František Stalmach a Jan Hanuš Svoboda) pro družstvo Lidový demokrat.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Trať Bulhar - Ohrada. www.prazsketramvaje.cz [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Městská část Praha 3: Ohrada a okolí
- ↑ Ohrada. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b https://www.praha3.cz/aktualne-z-trojky/o-praze-3/zizkov-1881-1922/zidovske-pece-ohrada-a-prazacka/cz
- ↑ GOLDBERGEROVÁ, Sára. Žižkovský hotel Vítkov se promění. Už příští rok má nabídnout pro Česko netypické colivingové bydlení. CzechCrunch [online]. 2023-06-09 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ HOLAJOVÁ, Denisa. Na žižkovské Ohradě vyrostou bytové domy. Podívejte se, jak bude areál vypadat. Pražský deník. 2020-03-03. Dostupné online [cit. 2024-10-16].
- ↑ Rezidence Žižkovské zahrady | Naše práce. We Make Spaces [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ TRAP. Park na Ohradě děsí okolí, místní se bojí i stát na blízké zastávce. Co na to Praha 3?. Blesk.cz [online]. 2023-08-29 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Křižovatka na Praze v oblasti Ohrada
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Žižkov. Koněvova a Jana Želivského, křižovatka Ohrada.