Ohrada (lovecký zámek)

NZM Praha - Muzeum lesnictví, myslivosti  a rybářství
Průčelí zámku
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Hluboká nad Vltavou
Adresa	Ohrada 17
Zakladatel	Jan Adolf II. Schwarzenberg
Založeno	otevřeno 15. září 1842
Zaměření	lesnictví, myslivost  a rybářství
Původní účel budovy	zázemí pro parforzní hon
Vyhledávané exponáty	světová rekordní trofej jelena z r. 1730, poslední český medvěd a vlk, sbírka loveckých zbraní, parohový nábytek
Kód památky	21147/3-103 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice	49°2′30,5″ s. š., 14°25′15,11″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovecký zámek Ohrada je barokní zámek 2 km od Hluboké nad Vltavou, v němž sídlí muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Národního zemědělského muzea, jedno z nejstarších českých muzeí. Stojí na břehu Munického rybníka v těsné blízkosti zoologické zahrady Hluboká. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.

Historie zámku

Zámek Ohrada nechal v letech 1708–1713 mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem v barokním slohu postavit kníže Adam František Schwarzenberg (1680–1732) podle projektu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera,^[1] jenž se také podílel na přestavbě hlubockého zámku. Na dostavbě zámku se podílel Anton Erhard Martinelli.^[2] Hlavním účelem zbudování Ohrady bylo získat nedaleko schwarzenberského sídla zázemí k pořádání parforsních honů a loveckých slavností.

Nejdříve byla na západě postavena zbrojnice, následně jižní a severní křídlo, kde byly umístěny maštale a psince, a teprve potom byla stavěna hlavní budova s loveckým sálem a kaplí sv. Eustacha. Tato kaple měla podle dochovaných architektonických plánů stát u jižního křídla zámku tam, kde nyní kolem zámku vede silnice na Bezdrev. Přeložka cesty však nebyla schválena, proto byla kaple nakonec zbudována v prvním poschodí zámku. Strop kaple sv. Eustacha s motivem Svaté Trojice vymaloval roku 1715 Georg Werle, oltář sv. Huberta po Werlem dokončil roku 1720 J. André a mj. na něm domaloval schwarzenberský erb, autorem oltářního obrazu pak je vlámský malíř Pieter van Roy.^[3]

K výzdobě budovy zámku Adam František pozval mnoho známých umělců své doby. Štuky dělal Franz Carobbio, krby Oldřich Mánes a vídeňský malíř Georg Werle zhotovil stropní fresku s tématem řecké pověsti o bohyni lovu Artemis. Velké olejomalby, jenž v minulosti zdobily sál a nyní se nacházejí v Rakousku, pocházejí z dílny skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (1672–1737)^[3], v letech 1709–1718 schwarzenberského dvorního malíře.

Poté, co byl Adam František v roce 1732 nešťastnou náhodou při lovu smrtelně zraněn samotným císařem Karlem VI., zámek nadále sloužil svému původnímu účelu. Již v roce 1842 Jan Adolf II. založil na zámku první muzeum^[1], kam soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin.

Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát tam byl umístěn vojenský špitál a na začátku druhé světové války sídlo zabavily německé úřady. Po válce zámek převzal stát (viz níže) a v jeho vlastnictví Ohrada zůstává dodnes. V letech 1986–1990 proběhla v budově velká rekonstrukce.^[3]

Historie muzea

Vznik muzea je spjat s osobou lesního adjunkta Václava Špatného (1807–1882), jehož vynikající preparátorské práce podnítily tehdejšího majitele panství, Jana Adolfa II. (1799–1888), k založení veřejného lesnického a loveckého muzea. Slavnostním otevřením 15. října 1842 za přítomnosti knížete se tak Ohrada stala druhým nejstarším muzeem v Čechách po Národním muzeu (zal. 1818) a čtvrtým nejstarším v ČR.^[4]

S pomocí systematické práce V. Špatného, jenž se stal prvním správcem muzea, tam Schwarzenberg začal shromažďovat paroží a lovecké předměty, jež další majitelé obohacovali o myslivecké a lesnické rarity z celého schwarzenberského panství a muzeum se stalo respektovanou institucí. V r. 1939 založil správce František Janovský na podnět Adolfa Schwarzenberga jako živou součást muzea. malou zoologickou zahradu zaměřenou na středoevropskou faunu^[4] Zoo Ohrada, nyní ve správě Jihočeského kraje, má dosud v užívání část severního křídla zámku.

V roce 1947 byl zákonem Lex Schwarzenberg rod Schwarzenbergů připraven o veškerý rodový majetek, čímž byl vyvlastněn i zámek Ohrada a stal se tak majetkem státu. V roce 1949 jej na 12 let dostaly do správy Státní lesy a od roku 1961 muzeum Ohrada spravuje Československé zemědělské muzeum, dnes pod názvem Národní zemědělské muzeum Praha. Roku 1964 byla expozice obohacena o lesnické a myslivecké sbírky ze zámku Konopiště a o rybářské sbírky muzea na Kačině.^[4]

Stálé expozice ohradského muzea vystavují na více než 1000 m² na 2 000 předmětů, což je pouhá desetina celkového počtu exponátů z depozitářů muzea.^[4] Návštěvníky mj. přitahuje sbírka parohového nábytku v hodovním sále či trofej jelena uloveného Adamem Františkem roku 1730, jež byla na výstavě v Berlíně roku 1937 prohlášena světovým rekordem, který si udržela až do roku 1980. Pro nejmladší návštěvníky jsou na několika místech areálu připraveny stolky s dovednostními, výtvarnými a znalostními úkoly, na prvním nádvoří jsou pak k dispozici lavice se stoly.

Stálá expozice

• Vývoj myslivosti (lovecké zbraně, ornitologická sbírka preparátů, preparáty mysliveckých psů, vycpaniny: poslední český vlk z r. 1874, poslední český medvěd z r. 1856)
• Vývoj lesnictví (lesnické nástroje, sbírka lesnických uniforem z 19. a 20. století, pěstování lesních porostů)
• Vývoj rybářství (rybářské náčiní, vycpaniny ryb)
• Expozice Sokolnictví^[5]
• Sallačova sbírka jelenovitých – ceněná kolekce trofejí různých druhů jelenovitých; Vilém Sallač (1852–1927) byl profesorem na německé lesnické škole v Bělé pod Bezdězem; svou sbírku poprvé vystavil v roce 1908 v Praze na 60. valné schůzi České lesnické jednoty.^[6]
• Dřevařství (dřevařské nástroje, vývoj těžby a dopravy dřeva, choroby stromů a kalamity)
• Život lesa
• České puškařství
• Pohádkové sklepení – samostatně přístupní mini expozice pro děti.

Další činnost

• Již od roku 1842 existuje na zámku knihovna se zaměřením na lesnictví a lov, jež měla sloužit ke vzdělávání odborného personálu. Později byla rozšířena o literaturu z oboru rybářství. Nejstarší kniha pochází z roku 1582 a je dílem Sigismunda Feyerabenda s názvem Neues Jagd-und-Weidwerksbuch (Nová lovecká a myslivecká kniha). V dnešní době knihovna čítá téměř 10 tisíc titulů a je nadále systematicky doplňována.^[4]
• Kromě stálé výstavy z oboru lesnictví, myslivosti a rybářství pořádá muzeum každoročně několik krátkodobých výstav podobného zaměření.
• V areálu zámku Ohrada se pořádají každoroční Národní myslivecké slavnosti, jejichž součástí je i mistrovství republiky ve vábení jelenů.
• Na zámku se konají koncerty klasické hudby a na jeho nádvoří folkový festival a rockové koncerty.
• Ohradské muzeum se také účastní každoroční jarní Muzejní noci.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovecký zámek Ohrada na Wikimedia Commons

Oficiální stránky Loveckého zámku Ohrada