Ojmjakon

Ojmjakon Оймякон
Ojmjakon od východu
Poloha
Souřadnice	63°27′51″ s. š., 142°46′27″ v. d.
Nadmořská výška	741 m n. m.
Časové pásmo	UTC+10 (MSK+6)
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Republika	Sacha (Jakutsko)
Administrativní oblast	Ojmjakonský okres
Ojmjakon Ojmjakon
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	462 (2018)
Náboženské složení	83% pravoslaví, 17% tengrismus
Správa
Telefonní předvolba	+7 41154
PSČ	678752
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ojmjakon (rusky Оймякон, anglicky Oymyakon) je vesnice nacházející se na Dálném východě v ruské republice Sacha (Jakutsko). Je to jedno z nejchladnějších trvale obydlených míst na Zemi s průměrnou zimní teplotou kolem -50°C (-58°F). ^[1]

Leží asi 9 200 km severovýchodně od hlavního města Moskvy (po silnici)^[2] a 460 km od Ochotského moře. Nejbližší regionální letiště a hlavní silnice jsou vzdáleny asi 35 km u města Tomtor.^[3]

Ojmjakon leží v nadmořské výšce přibližně 741 metrů nad mořem. Na severním místě obce se délka denního světla pohybuje od tří hodin v prosinci do dvaceti hodin v červnu.^[4]

Z jakutštiny lze „Ojmjakon“ přeložit jako „nemrznoucí voda“. Nedaleko se nachází horký pramen, který po celý rok nezamrzá.^[5]

Vesnicí protéká řeka Indigirka. V okolí se nachází modřínové lesy typu tajga, a to až do nadmořské výšky 1 200 m. Horská tundra je ve vyšší nadmořské výšce.

Je těžké určit přesné datum založení obce, protože zde pobývali nejprve pouze kočovní pastevci sobů z Jakutska. Úřady se na ně dívaly negativně kvůli obtížnosti kontroly, proto byli nuceni opustit svůj nomádský způsob života a zorganizovat trvalé osídlení.

Během druhé světové války zde bylo vybudováno letiště pro leteckou cestu Aljaška – Sibiřský region (ALSIB), využívané k přeletům letadel poskytnutých Sovětskému svazu v rámci zákona o půjčce a pronájmu, na východní frontu.

Místní jsou z hlediska potravin odkázáni na dovoz. Sami si dokážou zajistit jídlo jen rybolovem, myslivostí a chovem dobytka, pěstování plodin je tu vyloučeno. Rybaření je zde obzvláště oblíbené, protože řeka Indigirka zpravidla nezamrzá na dno. I když je mráz velmi silný, na této řece není led téměř nikdy silnější než okenní sklo a na některých místech není voda pokryta ledem vůbec.^[5]

Během několika posledních desetiletí se populace Ojmjakonu výrazně zmenšila. Vesnice měla nejvyšší počet obyvatel zhruba 2 500, ale tento počet se v roce 2018 snížil na méně než 900.^[6] Přesto místní na svou domovinu navzdory krutým mrazům nedají dopustit.

Když teploty klesnou k −55 °C, děti nechodí do školy. Lidé nechávají svá auta klidně nastartovaná celý den, pokud plánují večer někam odjet. Baterie totiž v silných mrazech často vypovídají službu. Problémem pro místní je i pochovávání zesnulých, vykopat hrob trvá i tři dny.

Většina obyvatel Ojmjakonu jsou buď ortodoxní křesťané nebo bez vyznání. Aiyy Faith a šamanismus mají také zastoupení v této oblasti.

Ojmjakon je známý především jako nejchladnější obydlené místo na světě,^[7] nejchladnější místo na severní polokouli a je označován jako sibiřský pól chladu, neboť 26. ledna 1926 zde byla naměřena teplota −71,2 °C.^[8] Tento rekord je ovšem neoficiální. Dne 6.1. 2011 zde bylo naměřeno −61,1 °C a 13.12.2022 jen o desetinu stupně více, rovných −61 °C. Současně je to místo s nejvyššími výkyvy teplot v průběhu roku a jedno z mála míst na Zemi, kde tyto výkyvy (roční amplituda) mohou překonat až 100 °C.

Země je trvale zamrzlá (permafrost).

Meteorologická stanice je v údolí mezi Ojmjakonem a Tomtorem. Stanice leží v nadmořské výšce 750 metrů nad mořem. Okolní hory s výškou přes 1100 metrů nad mořem způsobují, že se v údolí shromažďuje studený vzduch; ve skutečnosti nedávné studie ukazují, že zimní teploty v oblasti rostou s nadmořskou výškou. až o 10 °C (18 °F).

Obvykle klesá teplota již v září pod 0 °C a může zůstat pod bodem mrazu až do poloviny května. Někdy průměrná minimální teplota za leden, únor a prosinec zůstává pod −50 °C. Červen a červenec jsou jedinými měsíci, kdy teplota nikdy neklesá pod −10 °C. 

Podnebí je poměrně suché díky tomu, že průměrné měsíční teploty jsou pod bodem mrazu až sedm měsíců v roce. Léta jsou mnohem vlhčí než zimy.

V Ojmjakonu jsou dvě muzea: místní historie a literárně-místní historie. V té první si můžete prohlédnout zajímavé antické exponáty včetně karabiny z 18. století. Druhé se také nazývá „Muzeum GULAG“. Nachází se v budově školy a je věnována utlačovaným spisovatelům z Ruska a také historii Gulagu.^[5]

Ojmjakon byl zmíněn v řadě televizních seriálů:

• Epizoda „Zima je příběh“ z roku 1996 – dokumentární série Savage Skies.
• Dvě epizody „Sibiř“ dokumentárních sérií Světových nejnebezpečnějších silnic.
• Televizní seriál Oxfordského cestovatele Nicka Middletona Going to Extremes, ve které popisuje návštěvu v této obci a popisuje způsoby, jak se obyvatelé vyrovnávají s extrémním chladem.
• Epizoda „Hot and Cold“ v seriálu BBC 2010 Extreme World.
• Seriál „Chilling Out“ v epizodě „60 minut“ v Austrálii dne 1. dubna 2012.
• Cestovní sériál „Rusko: býk zimy“ 13. března 2010. Cestovatelé Scott Wilson a Justin Lukach představují nejstudenější místa na Zemi.
• „Coldest Road“, epizoda třídílného seriálu Discovery Channel Driven to Extremes s Tomem Hardym.

• Zeměpisné rekordy světa

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ojmjakon na Wikimedia Commons
• Ojmjakon – světový pól chladu Archivováno 24. 2. 2014 na Wayback Machine.
• vzdušná vzdálenost Moskva – Ojmjakon
• Photos From The Coldest Village On Earth Where Temperature Can Reach −71.2 °C (−96 °F)