Okna vesmíru dokořán

Okna vesmíru dokořán
Původní názevOkná vesmíru dokorán
Žánrpublicistický / dokument
Formátseriál
NámětJiří Grygar
DramaturgieJaroslav Čorba
ScénářVladimír Železný
RežieMilan Vacho (1–16)
Anton Majerčík (17–25, 27–32)
Juraj Lihosit (26)
ModerátořiJiří Grygar
Jana Plichtová
Skladatel znělkyVangelis
Úvodní znělkaTo the Unknown Man
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykyčeština, slovenština
Počet řad6
Počet dílů32
Obvyklá délka20–35 minut
Produkce a štáb
LokaceBratislava
Premiérové vysílání
Vysíláno29. října 1981 – 9. září 1998
Okna vesmíru dokořán na ČSFD, FDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okna vesmíru dokořán je populárně naučný seriál natáčený v bratislavském studiu Československé televize, vysílaný od roku 1981 do roku 1991. V roce 1998 byly dotočeny ještě další dva díly. Pořadem provázel český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který byl zároveň autorem námětu. Prvních šest dílů s ním moderovala také Jana Plichtová. Scénář pořadu napsal pozdější ředitel TV Nova Vladimír Železný uvedený pod pseudonymem Vladimír Silný. Nedílnou součástí pořadu byly komiksové ilustrace Káji Saudka. Hlasy astronomických klasiků (Bruno, Kepler, Koperník a dalších) namluvil Michal Dočolomanský. K úspěchu seriálu přispěla i úvodní instrumentální znělka řeckého hudebníka Vangelise.

Původním impulsem k tomuto seriálu bylo zvažované vysílání amerického populárně naučného, vzdělávacího a dokumentárního seriálu Carla Sagana Cosmos: Cesta do neznáma. Tento třináctidílný seriál, který seznamuje diváka s pozorovatelným vesmírem, byl vysílán v USA v roce 1980. Vzdělávací redakce Československé televize uvažovala o převzetí tohoto seriálu, v době devizového nedostatku by však takový úkon byl pro ČsT finančně příliš náročný. Původní seriál navíc obsahoval řadu témat, která již v Československu byla dobře zpracována (například dějiny starého Říma), takže by pro využití byly zapotřebí úpravy. Vypravěč Carl Sagan téma pojímá velmi zeširoka. V jednotlivých dílech se kromě astronomie a astrofyziky věnuje i mechanice, biologii, genetice, chemii a dalším vědám. Nemalá část času je věnována též historii – objasňování dřívějšího pohledu lidí na svět nebo medailonkům významných vědců.

Na popud tehdejšího šéfredaktora vzdělávacích programů Slovenské televize v Bratislavě, Jána Slováka, byl ke konzultacím do pražské redakce ČsT přizván Milan Bauman, autor v té době vydané populárně-naučné knihy Záhady pro zítřek (1979) a ve vzdělávací redakci Slovenské televize připravovaného čtyřdílného televizního sci-fi seriálu Tunel Omega (1983), v jehož čtvrté části vystupoval (a komentoval průlet černou dírou) právě Jiří Grygar. Bauman redakci navrhl jako východisko natočit obdobný seriál s naším vědcem – J. Grygarem – který by měl stejnou informační hodnotu a navíc dabingem „nestíral verbální originalitu“ v monolozích C. Sagana. Redakce tento návrh přijala, ale nebylo zřejmě, kdo by se tohoto zadání ujal. V té době, po nuceném odchodu z Československé televize (po srpnu 1968), v populárním časopisu Technický magazín pracoval i Vladimír Železný, který se zde začal věnovat také astronomii a později (v roce 1986) vydal v nakladatelství Panoráma úspěšnou knihu Návraty první dámy s tematikou komet. V letech 1979 až 1980 psal také seriál článků o nových objevech v astronomii pod souhrnným názvem Okna vesmíru dokořán. (Název vymyslel Vladimír Železný).

Články v Technickém magazínu si přečetl dramaturg vzdělávací redakce bratislavského studia Československé televize, Jaroslav Čorba, který se v roce 1980 přišel podívat na Grygarovu přednášku v Parku kultury a oddechu v Bratislavě, po které mu nabídl tzv. pilotní pořad o slunečních neutrinech. Ten Grygar moderoval spolu se slovenskou herečkou Janou Nagyovou (známou ze seriálu Arabela). Čorbu to inspirovalo k rozpracování nápadu na televizní seriál.[1]

V době normalizace, na konci 70. let, po odchodu doc. Perka z Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově odmítl dát nový ředitel Grygarovi souhlas k dalšímu vystupování v televizi (pořady prý byly málo angažované a ještě k tomu objektivistické, tj. „dostatečně nevyzdvihoval skvělé vědecké úspěchy vědců tábora míru a socialismu v protikladu s dekadentními názory vědců buržoazních“), jeho knihy kritizovali členové základní organizace KSČ v Astronomickém ústavu: „Grygar v této encyklopedii preferuje Američany a nedrží se vědeckého světového názoru!“ Vladimír Železný byl po sovětské invazi vyhozen z Československé televize za účast v ilegálním televizním vysílání proti okupaci z vysílače na Kleti (nedaleko hvězdárny). Tyto souvislosti, spolu s vlivem komunistů z Ondřejova v pražské televizi, prakticky vylučovaly vznik podobného seriálu v Praze. V době, kdy začal Čorba s přípravou pořadu, již Grygar zanechal práce v Ondřejově a přešel do Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži a svého vedoucího o souhlas s vystupováním v televizi nežádal, protože odhadl, že to bude „nízkoteplotním fyzikům jedno“. V Bratislavě tehdy obecně panovaly mnohem liberálnější poměry než v Praze, bratislavská televize na rozdíl od pražské od Grygara žádné potvrzení zaměstnavatele nikdy ani nechtěla. Protože dramaturg Čorba byl Slovák, vznikl seriál ve studiu Bratislava. Přesto muselo být jméno Vladimíra Železného odstraněno z titulků.[1][2]

Přehled dílů

CyklusDílNázev díluPremiéra
I.1.Šťastná planeta29. 10. 1981
2.Země v kruhu rodinném25. 2. 1982
3.Tajemství obrů4. 3. 1982
4.Slunce a jiné exoty18. 3. 1982
5.Větší než hvězdy25. 3. 1982
6.Sejdeme se v nekonečnu8. 4. 1982
II.7.Všechno je jinak17. 10. 1983
8.Z čeho je vesmír24. 10. 1983
9.Povstali jsme z prachu1. 11. 1983
10.Nejcennější smetí8. 11. 1983
11.Dostatečně šílený nápad15. 11. 1983
12.S tíží je to těžké22. 11. 1983
13.Hvězdy dělají hlouposti29. 11. 1983
14.Naše největší laboratoř6. 12. 1983
15.Post scriptum6. 3. 1984
III.16.Věčná elipsa5. 2. 1986
17.Letošní pohled na vesmír vloni1985, pouze na Slovensku
18.Haló, je tam někdo?2. 9. 1986
19.Není všechno věda9. 9. 1986
20.Věčné otázky23. 9. 1986
21.Sluneční soustava zase trochu jinak31. 9. 1986
IV.22.Repetitio (neutronové hvězdy)7. 4. 1988
23.Život ve dvojici14. 4. 1988
24.Problémy s bláznivou dcerou21. 4. 1988
V.25.Hvězdná supershow15. 2. 1989
26.Okná vesmíru uzavřena25. 12. 1989
27.Letošní pohled na vesmír (1989)13. 2. 1990
28.Věda a víra (Credo)1. 3. 1990
29.Planetární inventura1. 10. 1990
30.Nadpozemské vyhlídky současné astronomie5. 3. 1991, rekonstrukce ČT 26. 8. 1998
VI.31.Sluneční soustavou křížem krážem2. 9. 1998
32.V hlubinách vesmíru9. 9. 1998

Ocenění

  • V roce 1984 dostal seriál Cenu Československé televize[1]
  • Jeden díl byl oceněn na Academiafilmu, festivalu vědecko-populárních filmů v Olomouci[1]

Kniha

V roce 1989 (do prodeje se ale dostala až po Novém roce) vydalo nakladatelství Naše vojsko knižní podobu seriálu autorů Jiřího Grygara a Vladimíra Železného Okna vesmíru dokořán (ISBN 80-206-0126-0) s ilustracemi Káji Saudka. Kniha vyšla v nákladu 106 800 výtisků.[1]

Odkazy

Poznámky


Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“