Okres Břeclav
Okres Břeclav | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Břeclav |
Kraj | Jihomoravský |
Stát | Česko |
LAU 1 | CZ0644 |
ISO 3166-2 | CZ-644 |
SPZ (1960–2001) | BV |
Zeměpisné souřadnice | 48°54′ s. š., 16°42′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 1 038,25 km² |
Počet obyvatel | 117 576 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 113,2 obyv./km² |
Počet ORP | 3 |
Počet POÚ | 4 |
Počet obcí | 63 z toho 9 měst a 4 městyse |
Počet k. ú. | 69 |
Další údaje | |
Kód okresu | 3704 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Břeclav je pohraniční okres v Jihomoravském kraji. Jeho sídlem bylo město Břeclav a je tvořen 63 obcemi (z toho 9 měst) na 69 katastrálních územích. Jedná se o nejjižněji a nejníže položený okres Moravy.
Sousedí na západě s okresem Znojmo, na severozápadě s okresem Brno-venkov, na severu krátce s okresem Vyškov a na severovýchodě s okresem Hodonín, všechny v Jihomoravském kraji. Z jihu je okres vymezen státní hranicí s Rakouskem a z jihovýchodu státní hranicí se Slovenskem.
Na území okresu se nachází CHKO Pálava.
Administrativní členění
Území okresu je rozděleno na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností Břeclav, Hustopeče a Mikulov.
Data k 31. 12. 2018:
SO ORP | Rozloha v km² | Počet obyvatel | Počet obcí |
---|---|---|---|
Břeclav | 438,86 | 59 668 | 18 |
Hustopeče | 355,11 | 36 108 | 28 |
Mikulov | 244,12 | 20 130 | 17 |
Struktura povrchu
K 31. prosinci 2018 měl okres celkovou plochu 1 038,09 km², z toho:
- 65,98 % zemědělských pozemků, z čehož činily
- 34,02 % ostatních pozemků, z čehož činily
- 50,29 % lesy (17,11 % rozlohy okresu)
- 15,45 % vodní plochy (5,26 % rozlohy okresu)
- 6,14 % zastavěné plochy (2,09 % rozlohy okresu).
Koeficient ekologické stability činil 0,65.[2]
Vinařství
Prakticky celý okres Břeclav je významnou oblastí vinařské turistiky v Česku. Do okresu zasahuje Mikulovská vinařská podoblast (na západě), Velkopavlovická vinařská podoblast (na severu) a Slovácká vinařská podoblast (na východě). Významnými vinařskými centry okresu jsou především Mikulov, Valtice, Hustopeče, Velké Pavlovice, Velké Bílovice, Lednice, Rakvice a Zaječí.
Demografické údaje
- Průměrná velikost obce: 1 840 obyvatel. Nejmenší obec měla 200 obyvatel.
- Ve městech žilo 49,87 % obyv. (při vyloučení měst povýšených po r. 1945 by se však jednalo jen o 38,48 %). V obcích s 3000 a více obyvateli žilo 47,76 % obyvatel, zatímco v obcích s méně než 500 obyvateli žilo pouze 3,47 % obyvatel.
Data k 31. 12. 2018:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 115 906 | 58 914 50,83 % | 56 992 49,17 % |
průměrný věk (roky) | 42,7 | 44,1 | 41,2 |
Největší sídla
Data k 31. 12. 2018[3]
Sídlo | Počet obyvatel |
---|---|
Břeclav | 24 704 |
Mikulov | 7 359 |
Hustopeče | 5 964 |
Velké Bílovice | 3 907 |
Lanžhot | 3 733 |
Valtice | 3 557 |
Velké Pavlovice | 3 119 |
Podivín | 3 011 |
Moravská Nová Ves | 2 598 |
Klobouky u Brna | 2 453 |
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 25 059 |
Průměrný plat | 13 666 Kč |
Nezaměstnaných | 7 362 |
Míra nezaměstnanosti | 11,65 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 69 |
Základní školy | 55 |
Gymnázia | 5 |
Střední školy průmyslové školy | 8 |
Střední odborná učiliště | 7 |
Vyšší odborné školy |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 348 |
Nemocnice | 3 |
Specializovaná léčebná zařízení | - |
Zubní lékaři | 52 |
Lékárny | 20 |
Silniční doprava
Okresem prochází dálnice D2 (evropská silnice E65) a silnice I. třídy číslo I/40, I/52 (E461) a I/55. Dále tudy procházejí silnice II. třídy č. 380, 381, 414, 418, 420, 421, 422, 423, 424 a 425.
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav (Charvátská Nová Ves • Poštorná) • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna (Bohumilice) • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice (Nejdek) • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky (Nové Mlýny) • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice (Úvaly) • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí
Změny hranice okresu
Do 31. 12. 1995 patřila do okresu Břeclav také obec Nosislav a do 31. 12. 2006 obce Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Vlasatice a Vranovice.
Všechny tyto obce byly z okresu Břeclav převedeny do okresu Brno-venkov.
Tabulka obcí
Města vyznačena tučně, počet obyvatel k 31. prosinci 2018.[3]
Znak | Obec/Město | Počet obyvatel |
---|---|---|
Bavory | 400 | |
Boleradice | 906 | |
Borkovany | 840 | |
Bořetice | 1289 | |
Brod nad Dyjí | 531 | |
Brumovice | 983 | |
Břeclav | 24704 | |
Březí | 1646 | |
Bulhary | 754 | |
Diváky | 519 | |
Dobré Pole | 462 | |
Dolní Dunajovice | 1704 | |
Dolní Věstonice | 316 | |
Drnholec | 1808 | |
Hlohovec | 1314 | |
Horní Bojanovice | 666 | |
Horní Věstonice | 480 | |
Hrušky | 1608 | |
Hustopeče | 5964 | |
Jevišovka | 677 | |
Kašnice | 200 | |
Klentnice | 530 | |
Klobouky u Brna | 2453 | |
Kobylí | 2065 | |
Kostice | 1898 | |
Krumvíř | 1243 | |
Křepice | 1321 | |
Kurdějov | 421 | |
Ladná | 1224 | |
Lanžhot | 3733 | |
Lednice | 2299 | |
Mikulov | 7359 | |
Milovice | 453 | |
Moravská Nová Ves | 2598 | |
Moravský Žižkov | 1452 | |
Morkůvky | 480 | |
Němčičky | 699 | |
Nikolčice | 770 | |
Novosedly | 1206 | |
Nový Přerov | 316 | |
Pavlov | 585 | |
Perná | 788 | |
Podivín | 3011 | |
Popice | 937 | |
Pouzdřany | 763 | |
Přítluky | 813 | |
Rakvice | 2177 | |
Sedlec | 869 | |
Starovice | 916 | |
Starovičky | 858 | |
Strachotín | 798 | |
Šakvice | 1428 | |
Šitbořice | 2031 | |
Tvrdonice | 2088 | |
Týnec | 1099 | |
Uherčice | 1071 | |
Valtice | 3557 | |
Velké Bílovice | 3907 | |
Velké Hostěrádky | 495 | |
Velké Němčice | 1772 | |
Velké Pavlovice | 3119 | |
Vrbice | 1101 | |
Zaječí | 1432 |
Fotogalerie
- Zámek v Břeclavi - v současné době je v havarijním stavu
- Novodobý kostel sv. Václava v Břeclavi
- Původní břeclavská synagoda, dnes kulturní centrum
- Břeclav, kaple sv. Cyrila a Metoděje
- Kostel v Poštorné (část Břeclavi)
- Zámek ve Valticích
- Zámek v Lednici
- Rajsna (Lednicko-valtický areál)
- Mikulov, Ditrichštejnská hrobka a Svatý kopeček
- (c) Zp, CC BY-SA 3.0Pálava, Děvičky
- Pálava, pohled od severozápadu
- Věstonická venuše, nález od Dolních Věstonic
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Výstupní objekt VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b MOS - Městská a obecní statistika. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
Související články
- Lednicko-valtický areál
- Chráněná krajinná oblast Pálava
- Seznam chráněných území v okrese Břeclav
- Seznam památných stromů v okrese Břeclav
- Seznam kulturních památek v okrese Břeclav
- Seznam katastrálních území v okrese Břeclav
- Senátní obvod č. 56 - Břeclav
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka Jihomoravského kraje
Znak obce Novosedly, Česko.
V modrém štítě na zeleném trávníku zlatý kostel s věží uprostřed, červenými střechami a průčelím vpravo. Nahoře provázený dvěma zlatými vinnými hrozny.
Znak obce Kostice
Znak obce Bořetice, okres Břeclav. Zeleno-červeně polcený štít. V pravé polovině polní brány, v levé postavená radlice, obojí zlaté. [1]
Autor: Original uploader was Zp at cs.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek Lednice.
Autor: ZpTypická silueta Pálavy v jihomoravské krajině. Pohled od Dolních Kounic. (en:) Typical silhouette of Palava hills in south-Moravian countryside. View from town Dolní Kounice.
Znak obce Kašnice, Česko.
V zeleném štítě stříbrný lev s červenou zbrojí držící v tlapách zlatý hrozen.
Znak města Horní Bojanovice, okres Břeclav. Červeno-stříbrně dělený štít, v horním poli stříbrný kráčející lev se zlatou zbrojí držící zlatý vinný hrozen. V dolním poli modrý hrot se stříbrnou lilií provázený vpravo šikmým a vlevo kosmým pruhem, oba černé. [1]
Znak obce Lednice
Znak obce Starovice, Česko.
Ve stříbrno-zeleně šikmo děleném štítě panter opačných barev s červenou zbrojí a ušima, šikmo přeložený červeným koštýřem.
Týnec
Břeclav District within South Moravia Region. Current borders of districts since January 1, 2007.
Znak obce Velké Hostěrádky, Česko.
Ve stříbrno-zeleně děleném štítě nahoře červená kvádrovaná věž s cimbuřím podložená dvěma zkříženými černými palcáty, dole zlatý vinný hrozen provázený dvěma přivrácenými stříbrnými vinařskými noži (kosíři) se zlatými rukojeťmi.
Znak obce Nový Přerov, Česko.
V červeném štítě stříbrná vztyčená radlice provázená dvěma stříbrnými květy se zlatými středy na zelených stoncích se dvěma listy.
Wappen des tschechischen Marktfleckens Drnholec (dt. Dürnholz)
Znak města Velké Pavlovice, okres Břeclav. Zjednodušená verze podle [1]. Půlený štít, v pravém červeném poli stříbrný šíp (zavinutá střela?), v levém poli pošikem čtyři pruhy: červený, zlatý, červený a zlatý.
Znak obce Popice, Česko.
Ve zlatém štítě na zeleném trojvrší červený lev držící modrý vinný hrozen se zelenými listy.
Znak obce Vrbice, okres Břeclav. V modrém štítě zlatý hrot s vykořeněnou vrbou přirozené barvy, provázený dvěma zlatými vinnými hrozny.
Znak obce Jevišovka, Česko.
V modrém štítě zlatý blatouch se třemi květy.
Znak města Hustopeče, okres Břeclav. Dělený červenozlatý štít. V pravé polovině nese symboly vinařství: kosíř a větévku vinné révy s červeným hroznem. V levé polovině znaku je stříbrná orlice.
Znak obce Pavlov, okres Břeclav. V modrém štítě vyrůstá ze tří stříbrných kamenů v patě štítu stříbrná hlava vinné révy se dvěma listy nahoře a dvěma zlatými hrozny uprostřed, přeložená doleva plovoucí parmou přirozené barvy.
Znak obce Krumvíř, okres Břeclav
Znak obce Strachotín, Česko.
V červeném štítě na zlaté větévce velký vztyčený zlatý žalud, provázený stříbrným odvráceným kosířem a krojidlem.
Autor: Herbert Ortner, Vienna, Austria, Licence: CC BY 2.5
Town square of Mikulov in southern Moravia, Czech Republic
Znak obce Milovice, okres Břeclav. V červeném štítě postavený stříbrný vinařský nůž s rukojetí přirozené barvy provázený čtyřmi (2,2) zlatými liliemi.
Znak města Velké Bílovice, Česko.
Na červeném štítě se zlatým kůlem černá tyč ovinutá dvěma zelenými stonky vinné révy se zelenými listy zakončenými zlatým hroznem, provázená stříbrným vinařským nožem a radlicí.
Autor: TFerenczy, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak obce Němčičky, okres Břeclav, Česko.
- Dvakrát červeno-zlato-zeleně polcený štít, vpravo stříbrná lilie, uprostřed zeleného vršku černý kolík obtočený zelenou vinnou révou se čtyřmi modrými hrozny. Vlevo stříbrný špičatý klobouk se zlatou rolničkou na vrcholu a zlatou zatočenou podbradní šňůrou.
Věstonická venuše v Národním muzeu
Znak obce Kobylí, okres Břeclav. V modrém štítě stříbrná ryba hlavou k hornímu okraji štítu, zprava prostřelená třemi zlatými šípy pod sebou, nahoře provázená dvěma zlatými hrozny. [1]
Autor: Ralf Lotys (Sicherlich), Licence: CC BY 2.5
Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Břeclavi.
Znak obce Přítluky, Česko.
V červeno-modře sníženě děleném štítě nahoře vpravo kolem stříbrného kolíku obtočená zlatá vinná réva se dvěma svěšenými hrozny a dvěma vztyčenými listy, vlevo stříbrný vinařský nůž - kosíř se zlatou rukojetí, vše provázeno nahoře a dole stříbrným přirozeným květem lilie se zlatými pestíky, dole zlaté mlýnské kolo.
Znak obce Březí, Česko.
V červeném štítě se zeleným lemem stříbrná okrouhlá kvádrová studna s okovem.
Znak městyse Velké Němčice, Česko.
V červeno-zlatě polceném štítě vpravo vyrůstající stříbrná berla se stříbrným sudariem se zlatým třepením, vlevo vynikající půl černého orla s červeným jazykem.
Znak obce Šitbořice, Česko.
V modrém štítě pod stříbrnou hlavou, v níž jsou vedle sebe černé položené orlí křídlo se zlatým perisoniem a modrý vinný hrozen na zeleném stonku, zlatá hliněná láhev s uchem.
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Fotografie zříceniny hradu Děvičky z úbočí Děvína.
Coat of arms of Pouzdřany, Břeclav district, Czech Republic
Autor: Fredericus, Licence: CC BY 3.0
Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné, Břeclav
Znak obce Klentnice, okres Břeclav. V modrém štítě radlice hrotem nahoru, provázená nahoře a dole dvojicí vinných hroznů na překřížených stoncích směřujících do středu, vše stříbrné.
Znak města Klobouky u Brna, okres Břeclav. Ve stříbrném štítě šikmo položený železný klobouk s podbradníkem a třemi péry, vše modré.
Znak obce Diváky, Česko.
V zeleném štítě pod stříbrným šraňkem vpravo stříbrná lilie, vlevo zlatý vinný hrozen.
Znak obce Bulhary, Česko.
V modrém štítě dvě zkřížené stříbrné parmy, šikmá přes kosmou.
Hrušky (Břeclav) - znak
Znak obce Sedlec, Česko.
V modrém štítě vztyčená doleva obrácená stříbrná radlice provázená dvěma stříbrnými ratolestmi vinné révy, každá se třemi zlatými hrozny.
Znak obce Šakvice, Česko.
Stříbrný štít čtvrcený červeným tlapatým křížem. V prvním poli stojící doleva obrácená černá kočka, ve druhém poli černý, doleva obrácený lev, ve třetím poli stojící čejka přirozených barev, ve čtvrtém poli černý papežský kříž.
Znak obce Křepice, okres Břeclav. Zeleno-stříbrně polcený štít, vpravo dva stříbrné vinné hrozny pod sebou, vlevo vyniká od středu půl černé zubří hlavy se zlatou zbrojí a houžví a červeným jazykem. [1]
Znak obce Ladná, Česko.
V červeném štítě doleva položená stříbrná radlice provázená nahoře dvěma stříbrnými květy se zlatými středy, pod ní doleva obrácený stříbrný vinařský nůž - kosíř se zlatou rukojetí, provázený dvěma zlatými vinnými hrozny, každý na stříbrném stonku s odvráceným listem.
Znak městyse Moravská Nová Ves, Česko.
V červeno-zlatě polceném štítě ze středu vyrůstající dva révové pruty, každý se dvěma hrozny a dvěma listy opačných barev, provázené vpravo zlatou radlicí, vlevo červeným vinařským nožem hrotem dolů.
Autor: Původně soubor načetl Zp na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: CC BY-SA 3.0
Letohrádek Kolonáda - Rajsna
Znak obce Borkovany, Česko.
V modro-zlatě děleném štítě nahoře zlatý vinný hrozen se dvěma svěšenými listy po stranách, dole položená modrá půlková kraslice s lemem, růží a dvěma odvrácenými horními polovinami lilií, vše stříbrné.
Znak obce Starovičky, Česko.
Ve zlatém štítě modrý vinný hrozen se zeleným listem, provázený vpravo vinařským nožem, vlevo srpem, obojí modré s hnědými rukojeťmi a přivrácené.
Znak obce Brod nad Dyjí, Česko.
V modrém štítě nad dvěma vlnitými břevny pět osmihrotých hvězd do kruhu, vše zlaté.
Znak obce Horní Věstonice, Česko.
V červeném štítě na zeleném trávníku vyrůstající stříbrný keř vinné révy se zlatými hrozny, přivázaný ke zlatému kolíku.
Autor:
Původně soubor načetl Acp na projektu Wikipedie v jazyce němčina
Later versions were uploaded by Guety at de.wikipedia., Licence: CC BY-SA 3.0Schloss Valtice, selbst geknipst, GNU-FDL
Znak obce Nikolčice, okres Břeclav. V zeleném štítě dvě propletené černé révové ratolesti se třemi stříbrnými vinnými hrozny. [1]
Oficiální verze znaku města Mikulov
Znak obce Kurdějov, Česko.
Ve zlatém štítě kosmo vztyčená červená štika šikmo podložená černou ostrví.