Okres Bruntál

Okres Bruntál
Území
Sídlo okresu (1960–2002)	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Stát	Česko Česko
LAU 1	CZ0801
ISO 3166-2	CZ-801
SPZ (1960–2001)	BR
Zeměpisné souřadnice	50° s. š., 17°24′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha	1 537 km²[1]
Počet obyvatel	89 834 (2023)[2]
Hustota zalidnění	58,4 obyv./km²
Počet ORP	3
Počet POÚ	7
Počet obcí	67 z toho 9 měst
Další údaje
Kód okresu	3801
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Bruntál je okres v Moravskoslezském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Bruntál.

Rozkládá se na severní Moravě a ve Slezsku. V rámci kraje sousedí na východě s okresem Opava, dále hraničí na jihu s okresem Olomouc a na západě s okresy Šumperk a Jeseník. Na severu je okres vymezen státní hranicí s Polskem.

Historie

Okres Bruntál vznikl, stejně jako Severomoravský kraj, 1. července 1960. Město Bruntál se stalo navzdory dvoutřetinovému počtu obyvatel a horší spádovosti oproti Krnovu okresním městem. Město Bruntál je jako administrativní centrum okresu lépe položeno.^[3] Do okresu Bruntál bylo začleněno vedle západního dílu Opavska též Rýmařovsko, spolu s onou částí Nízkého Jeseníku, která se již hospodářsky začíná obracet k olomoucké části Hané. Takto sestavené území netvořilo ekonomický celek. Umístění okresních orgánů v Bruntále (ve středu nově vytvořeného okresního území) mělo dát možnost účinněji řešit problém dosídlení, rozvoje zemědělství a industrializace, zvláště na Bruntálsku a Rýmařovsku.^[4] Argumenty pro okres Bruntál byly, že se sloučí rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku, doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou a pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.^[5]

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by mělo město Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel, neboť součástí města Bruntálu byly i tyto dnes samostatné obce: Dlouhá Stráň, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravský Kočov a Slezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Staré Město, Valšov.

Struktura povrchu

K 31. březnu 2005 měl okres celkovou plochu 1 567,07 km², z toho:

• 47,18 % zemědělských pozemků, které z 43,74 % tvoří orná půda (20,64 % rozlohy okresu)
• 52,82 % ostatní pozemky, z toho 84,69 % lesy (44,73 % rozlohy okresu)

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

• hustota zalidnění: 63 ob./km²
• 68,72 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Školství

(2003)

Zdravotnictví

(2003)

Zdroj

• Český statistický úřad

Doprava

Silniční

Okresem prochází silnice I. třídy číslo I/11, I/45, I/46 a I/57. Silnice II. třídy jsou II/370, II/440, II/442, II/445, II/449, II/450, II/451, II/452, II/453, II/457, II/459 a II/460

Železniční

Okresem prochází hlavní tratě Šumperk–Krnov a Olomouc–Opava, dále vedlejší Valšov–Rýmařov a Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, úzkorozchodná Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a málo využívaná Bruntál – Malá Morávka.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Andělská Hora (Pustá Rudná) • Bílčice (Májůvka) • Bohušov (Dolní Povelice • Karlov • Ostrá Hora) • Brantice (Radim) • Bruntál (Karlovec) • Břidličná (Albrechtice u Rýmařova • Vajglov) • Býkov-Láryšov (Býkov • Láryšov) • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí (Krahulčí) • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice (Horní Moravice • Nová Ves) • Dvorce (Rejchartice) • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice (Dlouhá Ves • Hejnov • Holčovice • Jelení • Komora • Spálené) • Horní Benešov (Luhy) • Horní Město (Dobřečov • Horní Město • Rešov • Skály • Stříbrné Hory) • Horní Životice • Hošťálkovy (Křížová • Staré Purkartice • Vraclávek) • Janov • Jindřichov (Arnultovice) • Jiříkov (Kněžpole • Křížov • Sovinec • Těchanov) • Karlova Studánka • Karlovice (Zadní Ves) • Krasov • Krnov (Krásné Loučky • Pod Bezručovým vrchem • Pod Cvilínem) • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí (Slezská Harta) • Lichnov (Dubnice) • Liptaň (Bučávka • Horní Povelice) • Lomnice (Tylov) • Ludvíkov • Malá Morávka (Karlov pod Pradědem) • Malá Štáhle • Město Albrechtice (Burkvíz • Česká Ves • Dlouhá Voda • Hynčice • Linhartovy • Město Albrechtice • Opavice • Piskořov • Valštejn • Žáry)  • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov (Moravský Kočov • Slezský Kočov) • Nová Pláň • Nové Heřminovy (Kunov) • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno (Volárna) • Rudná pod Pradědem (Nová Rudná • Stará Rudná) • Rusín (Hrozová • Matějovice) • Rýmařov (Edrovice • Harrachov • Jamartice • Janovice • Ondřejov • Rýmařov • Stránské)  • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice (Amalín • Koberno • Víno) • Stará Ves (Žďárský Potok) • Staré Heřminovy • Staré Město (Nová Véska) • Světlá Hora (Dětřichovice • Podlesí • Stará Voda • Suchá Rudná • Světlá) • Svobodné Heřmanice • Široká Niva (Pocheň • Skrbovice) • Třemešná (Damašek • Rudíkovy) • Tvrdkov (Mirotínek • Ruda) • Úvalno • Václavov u Bruntálu (Dolní Václavov • Horní Václavov) • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem (Bílý Potok • Mnichov • Vidly • Železná) • Vysoká (Bartultovice • Pitárné) • Zátor (Loučky)

Změna hranic okresu

Obec převedená od 1. ledna 1996 pod nově vzniklý okres Jeseník v Olomouckém kraji:

• Zlaté Hory

Obce převedené od 1. ledna 2005 pod okres Olomouc v Olomouckém kraji:

• Huzová
• Moravský Beroun
• Norberčany

Obec převedená od 1. ledna 2007 pod okres Opava v Moravskoslezském kraji:

• Sosnová

Přenesená působnost

V okrese Bruntál jsou tři správní obvody obce s rozšířenou působností (Bruntál, Krnov, Rýmařov) a sedm správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem (Bruntál, Horní Benešov, Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha, Rýmařov, Vrbno pod Praděm). SO POÚ Zlaté Hory byl připojen k Olomouckému kraji v roce 1996 a SO POÚ Moravský Beroun byl připojen k Olomouckému kraji v roce 2005.

• Správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Bruntál
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Horní Benešov
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Vrbno pod Pradědem
• Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Krnov
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Osoblaha
• Správní obvod obce s rozšířenou působností Rýmařov
  • Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Rýmařov

Odkazy

Reference

Literatura

• KÁŇA, Otakar. Historické proměny pohraničí: Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, Bruntál a Krnov po roce 1945. Ostrava : Profil, 1976.
• VENCÁLEK, Jaroslav. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní úřad, 1998. ISBN 80-238-2542-9
• Do nitra Askiburgionu. Bruntálský slovník naučný: encyklopedie Nízkého Jeseníku. Bruntál : Moravská expedice, 2004. ISBN 80-86511-18-9
• Vlastivěda Sevomoravského kraje. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní vlastivědné středisko, 1961-1962.

Související články

• Bruntálské panství
• Seznam katastrálních území v okrese Bruntál
• Seznam chráněných území v okrese Bruntál
• Seznam památných stromů v okrese Bruntál
• Seznam kulturních památek v okrese Bruntál
• Senátní obvod č. 64 - Bruntál

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Bruntál na Wikimedia Commons
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy