Okres Jeseník

Okres Jeseník
Území
Sídlo okresu
(1996–2002)
Jeseník
KrajOlomoucký
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0711
ISO 3166-2CZ-711
SPZ (1996–2001)JE
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 1996
Základní informace
Rozloha718,96 km²
Počet obyvatel36 991 (2023)[1]
Hustota zalidnění51,5 obyv./km²
Počet ORP1
Počet POÚ3
Počet obcí24
z toho 5 měst
Počet k. ú.58
Okres Jeseník na mapě
Další údaje
Kód okresu3811
Kód SO ORP2062
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Jeseník spadá do samosprávného Olomouckého kraje. Zřízen byl oproti ostatním okresům z roku 1960 dodatečně, a to od 1. ledna 1996 vyčleněním z okresu Šumperk (pouze město Zlaté Hory přešlo z okresu Bruntál). Sídlem okresního úřadu okresu Jeseník bylo město Jeseník, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností a jehož správní obvod je totožný s okresem.

Na jihu sousedí s okresem Šumperk Olomouckého kraje, na východě s okresem Bruntál Moravskoslezského kraje. Ze západu a severu je vymezen státní hranicí s Polskem.

Dějiny

Téměř celý okres leží v historickém Dolním Slezsku, resp. v nejzápadnější části Českého Slezska. Je to vlastně jižní část někdejšího Niského knížectví, která České koruně v rámci Habsburské monarchie zbyla po prohraných slezských válkách s Pruskem (17401745/63).

V letech 18681947 existoval politický okres Frývaldov, poté existující až do 31. prosince 1948 jako politický okres Jeseník (zahrnoval soudní okresy Frývaldov, Cukmantl, Javorník a Vidnava). Tehdy se jednalo o ryze slezský okres, jehož součástí byla i obec Heřmanovice, oproti dnešku však k němu nepatřilo území původně moravské obce Ostružná (s výjimkou slezské osady Ramzová, která v té době náležela do katastru Horní Lipové). V letech 19491960 zde pak existoval okres Jeseník, ke kterému však již nenáležela obec Heřmanovice.

Pak byl okres Jeseník zrušen a obnoven až 1. ledna 1996 na základě zákona č. 108/1995 Sb. vyčleněním 22 měst a obcí z okresu Šumperk a města Zlaté Hory z okresu Bruntál. Ve srovnání s okresem z let 1949–1960 je o něco větší.

Charakteristika okresu

Restaurace „Noskova Chata na Rejvíze“

Okres Jeseník je nejmenší a nejméně lidnatý okres Olomouckého kraje. K roku 2019 měl rozlohu 719 km², z toho 33,2 % tvořila zemědělská půda a 59,5 % lesy, jde proto také o nejlesnatější okres kraje.[2] Zemědělství je jen okrajové, významnější je lesnictví a myslivost. V lesích ovšem převažují smrkové a bukové monokultury, dalšími zastoupenými dřevinami jsou borovice, břízy, javory, modříny nebo olše. Podnebí je drsnější, ale současně rozmanité, protože pohoří Hrubého Jeseníku zasahuje do mírně teplé i chladné oblasti. Projevuje se zde inverze teploty vzduchu: ve vyšších polohách obvykle převažuje slunečné počasí a v údolích naopak studené mlhy. Častěji zde také prší a zimy bývají dlouhé. Hlavním potokem regionu je říčka Bělá, která se svými přítoky patří do povodí Odry.[2]

Celý okres tvoří správní obvod jediné obce s rozšířenou působností (Jeseník), který se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Javorník, Jeseník a Zlaté Hory). Z celkem 24 obcí okresu je pět měst: Jeseník (11 tisíc obyvatel), Javorník (3 tisíce obyvatel), Vidnava (1 tisíc obyvatel), Zlaté hory (4 tisíce obyvatel) a Žulová (1 tisíc obyvatel).[2] Okresem prochází silnice I. třídy I/44 a I/60. Silnicemi II. třídy jsou II/369, II/445, II/450, II/453, II/454, II/455, II/456 a II/457.

Na území Jesenicka byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky, nachází se zde také tři národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz a Šerák-Keprník. Národními přírodními památkami jsou Borový, jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku a Venušiny misky, dalšími přírodními památkami jsou např. Černé jezero, Chebzí, Píšťala, Skalka pod Kaní horou, vodopády Stříbrného potoka nebo několik zatopených lomů. Region je vzhledem ke své rozmanité a bohaté přírodě oblíbeným cílem individuální rekreace, pěší turistiky, cyklistiky a lyžování. Daří se zde i lázeňství, zejména díky Priessnitzovým léčebným lázním v Jeseníku, založeným v 1. polovině 19. století. V obci Lipová-lázně se nachází Lázně Dolní Lipová a ve městě Zlaté Hory sanatorium Edel. Území okresu je protkáno naučnými stezkami, např. ze Šeráku na Červenohorské sedlo, na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku či stezka v okolí Zlatých Hor, přibližujcí historii zdejšího dobývání drahých kovů. Kromě přírodních se zde nachází i vícero kulturních památek, např. v Javorníku je to zámek Jánský Vrch, a s Jesenickem se lze seznámit také z řady vyhlídkových věží.[2]


Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel okresu Jeseník
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel63 91667 27568 01667 34667 24964 59470 09237 88140 19539 70942 23842 58342 41338 77935 471
Počet domů8 8449 7899 4999 90410 09510 23411 29210 9237 0376 9297 1707 9508 6139 0649 600

Seznam obcí a jejich částí

Přehled obecních znaků okresu Jeseník
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Jeseník.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bělá pod Pradědem (Adolfovice • Bělá • Domašov • Filipovice) • Bernartice (Buková • Horní Heřmanice) • Bílá Voda (Kamenička • Městys Bílá Voda • Ves Bílá Voda) • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník (Bílý Potok • Horní Hoštice • Travná • Zálesí) •  Jeseník (Bukovice • Dětřichov) • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně (Bobrovník • Horní Lipová) • Mikulovice (Kolnovice • Široký Brod) • Ostružná (Petříkov • Ramzová) • Písečná (Chebzí • Studený Zejf) • Skorošice (Petrovice) • Stará Červená Voda (Nová Červená Voda) • Supíkovice • Uhelná (Červený Důl • Dolní Fořt • Horní Fořt • Hraničky • Nové Vilémovice • Uhelná)  • Vápenná (Polka) • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice (Bergov • Dolní Les • Vojtovice) • Zlaté Hory (Dolní Údolí • Horní Údolí • Ondřejovice • Rejvíz • Rožmitál • Salisov • Zlaté Hory) • Žulová (Tomíkovice)

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. a b c d Charakteristika okresu Jeseník [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Rejviz-noskova-chata.jpg
Autor: Ralf Roletschek , Licence: CC BY-SA 3.0
Rejvíz v Okres Jesenik (lato 1975)
Okres jesenik.PNG
Okres Jeseník
Jeseník přehled.jpg
Autor: Tomas.urban, Licence: CC BY-SA 3.0
Přehled obecních znaků okresu Jeseník
Flag of Olomouc Region.svg
Vlajka Olomouckého kraje.