Okres Jihlava

Okres Jihlava
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Jihlava
KrajVysočina
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0632
ISO 3166-2CZ-612
SPZ (1960–2001)JI
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 199,32 km²
Počet obyvatel117 728 (2024)[1]
Hustota zalidnění98,2 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ4
Počet obcí123
z toho 5 měst
a 9 městysů
Okres Jihlava na mapě
Další údaje
Kód okresu3707
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Jihlava je okres ve středu kraje Vysočina. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo statutární město Jihlava, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě na jihu správní obvod obce s rozšířenou působností Telč.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Pelhřimov, na severu s okresem Havlíčkův Brod, na východě s Žďár nad Sázavou a na jihovýchodě s okresem Třebíč. Dále pak sousedí na jihu s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.

Charakteristika okresu

Jihlavsko se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny a rozkládá se na obou stranách historické česko-moravské zemské hranice v oblasti Jihlavských vrchů. Převažuje zde strojírenství, významné je i stavebnictví a průmysl potravinářský, dřevozpracující a kovodělný. V celostátním srovnání je nadprůměrné také zemědělství a lesnictví. Z výměry velmi členitého území okresu činí zemědělská půda asi šest desetin a lesy téměř jedna třetina.[2] Vodopisně se jihlavský okres nachází na rozhraní Černého a Severního moře, největšími toky jsou řeka Jihlava a říčka Brtnice. Nejvyšším bodem je Javořice (837 m n.m.), současně nejvyšší bod celé Českomoravské vrchoviny. Vzhledem k průměrné nadmořské výšce kolem 540 m n. m. je podnebí většinou chladné a drsné.[2]

Administrativně se okres člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Jihlava a Telč), první z nich se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Jihlava, Polná a Třešť). Zdaleka největším městem je Jihlava (50 tisíc obyvatel), přes 5 tisíc obyvatel má ještě Telč, Třešť a Polná.

Okresem prochází dálnice D1 a silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/112, II/131, II/134, II/151, II/348, II/351, II/352, II/353, II/402, II/403, II/404, II/405, II/406, II/407, II/409, II/410, II/523, II/602 a II/639. Na území okresu se nachází jediné a pouze sportovní letiště Jihlava-Henčov.

Krajina okresu je příznivá pro turistiku a cyklistiku, jsou zde dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci. Městská památková rezervace Jihlava s jedním z největších náměstí ve střední Evropě má řadu pamětihodností, např. kostel sv. Jakuba, zachované měšťanské domy nebo podzemní katakomby. Atraktivní je i jihlavská zoo. Ve městě Polná se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, jeden z největších českých barokních kostelů, v Třešti je stále živé betlemářství a městečko Brtnice může nabídnout dva barokní mosty. Nejvýznamnější památkou je ale historické centrum Telče se zámkem, zapsané do seznamu památek světového dědictví UNESCO.[2] Část okresu Jihlava, kde až do konce druhé světové války žilo většinové německé obyvatelstvo, byla označována jako „Jihlavský jazykový ostrov“.

Seznam obcí a jejich částí

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Jihlava.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem.

Arnolec • Batelov (Bezděčín • Lovětín • Nová Ves • Rácov) • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice (Dolní Smrčné • Jestřebí • Komárovice • Malé • Panská Lhota • Přímělkov • Příseka • Střížov • Uhřínovice) • Brtnička • Brzkov • Cejle (Hutě) • Cerekvička-Rosice (Cerekvička • Rosice) • Černíč (Myslůvka • Slaviboř) • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev (Nový Svět • Spělov) • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice (Dolní Dvorce • Dyjička • Stranná) • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice (Částkovice) • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné (Lipina • Rytířsko) • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava (Antonínův Důl • Červený Kříž • Helenín • Henčov • Heroltice • Horní Kosov • Hosov • Hruškové Dvory • Jihlava • Kosov • Pávov • Pístov • Popice • Sasov • Staré Hory • Vysoká • Zborná) • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště (Býkovec) • Kamenice (Kamenička • Řehořov • Vržanov) • Kamenná • Klatovec • Kněžice (Brodce • Rychlov • Víska) • Knínice (Bohusoudov) • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou (Otín • Předboř • Svatoslav) • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov (Jedlov) • Mrákotín (Dobrá Voda • Praskolesy) • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov (Bezděkov • Stajiště) • Plandry • Polná (Hrbov • Janovice • Nové Dvory • Skrýšov) • Puklice (Petrovice • Studénky) • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše (Nepomuky) • Stonařov (Sokolíčko) • Strachoňovice • Střítež • Suchá (Beranovec • Prostředkovice) • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč (Studnice • Podolí • Staré Město • Štěpnice • Vnitřní Město) • Třešť (Buková • Čenkov • Salavice) • Třeštice • Urbanov • Ústí (Branišov) • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov (Bradlo • Jeclov) • Větrný Jeníkov (Velešov) • Věžnice • Věžnička • Vílanec (Loučky) • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou (Hlávkov • Jiřín • Rounek) • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec

Změna hranice okresu

Do 1. ledna 2007 byla v okrese Jihlava také obec:

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. a b c Charakteristika okresu Jihlava [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-03-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Vysocina Region.svg
Flag of Vysočina Region
Okres jihlava.PNG
Okres Jihlava