Okres Kolín

Okres Kolín
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Kolín
KrajStředočeský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0204
ISO 3166-2CZ-204
SPZ (1960–2001)KO
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha747,55 km²[1]
Počet obyvatel107 268 (2023)[2]
Hustota zalidnění143,5 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ5
Počet obcí90
z toho 6 měst
a 3 městyse
Okres Kolín na mapě
Další údaje
Kód okresu3204
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pískovcový sloupek s motivy lidských tváří. Neúplný pohanský idíol, původně asi z polohy U Libuše. Kouřim - Stará Kouřim, poloha Na Zámečnici, 9. století n. l.
Výstava Mezi kmeny a státem. Velmožský hrob (dvojhrob) z Kolína, 850-900 n. l.

Okres Kolín je okres ve východní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kolín, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Český Brod.

Ze středočeských okresů sousedí na jihu s okresem Kutná Hora, na západě s okresem Praha-východ a na severu s okresem Nymburk. Dále hraničí na východě s okresem Hradec Králové z Královéhradeckého kraje a s okresem Pardubice z Pardubického kraje.

Charakteristika okresu

Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kolín a Český Brod), které se dále člení na pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Kolín, Český Brod, Pečky, Týnec nad Labem a Kouřim). Největšími městy jsou Kolín (32 tisíc obyvatel), Český Brod (7 tisíc obyvatel) a Pečky (5 tisíc obyvatel).

Povrch okresu je mírně zvlněný, tvořený převážně úrodnou nížinou kolem řeky Labe. Ze severu sem zasahuje Středolabská tabule, na jihu zčásti Benešovská pahorkatina a Hornosázavská pahorkatina. Nejvyšším bodem je Kamenný vrch (456 m n. m.). Rozloha okresu činí 744 km², z toho v roce 2019 činila 74 % zemědělská půda a jen 12,7 % lesy. Jde proto o nejméně zalesněný okres v kraji.[3]

Charakterem jde o okres průmyslově-zemědělský. Polabská krajina umožňuje intenzivní rostlinnou výrobu a v průmyslu dominuje elektrotechnika, strojírenství nebo polygrafie. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je ovšem automobilka TPCA v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry.[3] Na území okresu zasahuje na dvou místech dálnice D11, dále silnice I. třídy I/2, I/12 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/108, II/113, II/125, II/245, II/272, II/330, II/322, II/327, II/328, II/329 a II/334.

Na území okresu zasahují národní přírodní rezervace Kněžičky a Libický luh. Dále jsou zde národní přírodní památky Žehuňský rybník a mokřady V jezírkách. Nejvíce kulturních památek se nachází v Kolíně, např. chrám sv. Bartoloměje, a v Kouřimi, kde se mj. dochovalo původní městské opevnění. Vojenskou historii regionu reprezentují Lipanská mohyla jako upomínka bitvy u Lipan a dva památníky bitvy u Kolína, které jsou umístěny na vrchu Bedřichov a u obce Křečhoř.[3]

Seznam obcí a jejich částí

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Kolín.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Barchovice (Hryzely • Radlice) • Bečváry (Červený Hrádek • Hatě • Horní Jelčany • Poďousy) • Bělušice • Břežany I (Chocenice) • Břežany II • Býchory • Cerhenice (Cerhýnky) • Církvice • Černíky • Červené Pečky (Bohouňovice I • Bojiště • Bořetice • Dolany • Opatovice) • Český Brod (Liblice • Štolmíř) • Dobřichov • Dolní Chvatliny (Horní Chvatliny • Mančice) • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty (Bohouňovice II • Dolní Kruty • Přestavlky • Újezdec) • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany (Bylany • Chotouň) • Jestřabí Lhota • Kbel (Kbílek) • Klášterní Skalice • Klučov (Lstiboř • Skramníky • Žhery) • Kolín (Kolín I • Kolín II • Kolín III • Kolín IV • Kolín V • Kolín VI • Sendražice • Štítary • Šťáralka • Zibohlavy) • Konárovice • Kořenice (Chotouchov • Pučery) • Kouřim (Molitorov) • Krakovany (Božec) • Krupá (Syneč) • Krychnov • Křečhoř (Kamhajek • Kutlíře) • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany (Lošánky) • Malotice (Lhotky) • Masojedy • Mrzky • Nebovidy (Hluboký Důl) • Němčice • Nová Ves I (Ohrada) • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky (Velké Chvalovice) • Plaňany (Blinka • Hradenín • Poboří) • Pňov-Předhradí (Klipec • Pňov • Předhradí) • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy (Horka • Skřivany) • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II (Rozehnaly) • Ratboř (Sedlov • Těšínky) • Ratenice • Rostoklaty (Nová Ves II) • Skvrňov • Starý Kolín (Bašta) • Svojšice (Bošice • Nová Ves III) • Tatce • Tismice (Limuzy) • Toušice (Mlékovice) • Třebovle (Borek • Království • Miškovice) • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty (Tlustovousy) • Týnec nad Labem (Lžovice • Vinařice) • Uhlířská Lhota (Rasochy) • Veletov • Velim (Vítězov) • Velký Osek • Veltruby (Hradišťko I) • Vitice (Dobré Pole • Hřiby • Chotýš • Lipany • Močedník) • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany (Přebozy) • Zásmuky (Doubravčany • Nesměň • Sobočice • Vršice) • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice (Hradišťko II • Končice • Kundratice • Loukonosy • Pod Vinicí • Zbraň)

Změna hranice okresu

K 1. lednu 1996 přešly k okresu obce z okresu Nymburk:[4]

Od 1. ledna 2007 byly k okresu připojeny obce Choťovice, Pňov-Předhradí, Tatce a Žehuň z okresu Nymburk a naopak obec Vrbová Lhota byla převedena do okresu Nymburk.[5]

Do okresu Praha-východ bylo z okresu Kolín od 1. ledna 2007 převedeno město Kostelec nad Černými lesy a obce Černé Voděrady, Jevany, Konojedy, Kozojedy, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Stříbrná Skalice, Štíhlice, Vlkančice, Výžerky a Vyžlovka.[5]

K 1. lednu 2021 byla z okresu Nymburk do okresu Kolín převedena obec Černíky.[6]

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  3. a b c Charakteristika okresu Kolín [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  4. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
  5. a b Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
  6. Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Central Bohemian Region.svg
Flag of Central Bohemian Region
Early medieval princely burial from Kolín, 850-900 AD, 187612.jpg
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 4.0
Výstava Mezi kmeny a státem. Velmožský hrob (dvojhrob) z Kolína, 850-900 n. l.
Okres kolin.png
Kolín District within Central Bohemian Region.Current borders of districts since January 1, 2007.
Pagan idol from Kouřim, 9th century AD, 187642.jpg
Autor: Zde, Licence: CC BY-SA 4.0
Pískovcový sloupek s motivy lidských tváří. Neúplný pohanský idol, původně asi z polohy U Libuše. Kouřim - Stará Kouřim, poloha Na Zámečnici, 9. století n. l.