Okres Pardubice
Okres Pardubice | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Pardubice |
Kraj | Pardubický |
Stát | Česko |
LAU 1 | CZ0532 |
ISO 3166-2 | CZ-532 |
SPZ (1960–2001) | PA, PU |
Zeměpisné souřadnice | 50° s. š., 15°42′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 880,09 km² |
Počet obyvatel | 179 537 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 204 obyv./km² |
Počet ORP | 3 |
Počet POÚ | 5 |
Počet obcí | 112 z toho 8 měst a 1 městys |
Další údaje | |
Kód okresu | 3606 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Pardubice je okresem v Pardubickém kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Pardubice.
V rámci kraje sousedí na jihu s okresem Chrudim a na východě s okresem Ústí nad Orlicí. Dále pak na jihozápadě a západě sousedí s okresy Kutná Hora a Kolín Středočeského kraje a na severu a severovýchodě s okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou Královéhradeckého kraje.
Struktura povrchu
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 888,98 km², z toho:
- 60,23 % zemědělských pozemků, kterou z 81,85 % tvoří orná půda (49,30 % rozlohy okresu)
- 39,77 % ostatní pozemky, z toho 63,47 % lesy (25,24 % rozlohy okresu)
Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 160 251 | 82 520 51,49 % | 77 731 48,51 % |
průměrný věk | 40,6 | 42,2 | 39,0 |
- hustota zalidnění: 180 ob./km²
- 71,88 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 48 568 |
Průměrný plat | 15 892 Kč |
Nezaměstnaných | 5 861 |
Míra nezaměstnanosti | 7,17 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 80 |
Základní školy | 54 |
Gymnázia | 5 |
Střední školy průmyslové školy | 14 |
Střední odborná učiliště | 10 |
Vyšší odborné školy | 4 |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 616 |
Nemocnice | 3 |
Specializovaná léčebná zařízení | 2 |
Zubní lékaři | 74 |
Lékárny | 49 |
Zdroj
Doprava
Území pardubického okresu se rozkládá na křižovatce hlavních železničních tratí (Praha – Brno, Havlíčkův Brod – Liberec) a na částečně splavném Labi do Chvaletic. Na okraj okresu vede dálnice D11 z Prahy. Započala také výstavba dálnice D35, která bude na tuto dálnici plynule navazovat a bude se křížit na mimoúrovňové křižovatce u Opatovic nad Labem se silnicí pro motorová vozidla I/37 spojující dvě krajská města: Hradec Králové a Pardubice.
Silniční doprava
Okresem prochází dálnice D11 a D35, dále silnice I. třídy silnice I/2, I/17, I/35, I/36 a I/37. Silnice II. třídy jsou II/298, II/305, II/322, II/323, II/324, II/327, II/333, II/340, II/342 a II/355.
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh (Benešovice) • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka (Habřinka) • Býšť (Bělečko • Hoděšovice • Hrachoviště) • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice (Malolánské • Pod Dubem • Prachovice • Velkolánské • Zminný) • Dolany • Dolní Roveň (Horní Roveň • Komárov • Litětiny) • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice (Kamenec • Koudelka • Podhráz • Podlesí • Roveňsko • Staré Holice) • Holotín • Horní Jelení (Dolní Jelení • Rousínov) • Horní Ředice • Hrobice • Choltice (Ledec • Podhorky) • Choteč • Chrtníky • Chvaletice (Hornická Čtvrť) • Chvojenec • Chýšť • Jankovice (Kozašice • Seník) • Jaroslav • Jedousov (Loděnice) • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice (Kasaličky) • Kladruby nad Labem (Bílé Vchynice • Kolesa • Komárov) • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice (Pelechov • Sovoluská Lhota) • Litošice (Krasnice) • Malé Výkleky • Mikulovice (Blato) • Mokošín • Morašice • Moravany (Čeradice • Moravanský • Platěnice • Platěnsko • Turov) • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem (Pohřebačka) • Ostřešany • Ostřetín (Vysoká u Holic) • Pardubice (Bílé Předměstí • Cihelna • Černá za Bory • Doubravice • Dražkovice • Drozdice • Hostovice • Lány na Důlku • Mnětice • Nemošice • Nové Jesenčany • Ohrazenice • Opočínek • Pardubice-Staré Město • Pardubičky • Polabiny • Popkovice • Rosice • Semtín • Staré Čívice • Staročernsko • Studánka • Svítkov • Trnová • Zámek • Zelené Předměstí • Žižín) • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč (Klenovka • Lhota • Lohenice • Mělice • Škudly • Štěpánov • Tupesy) • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno (Bohumileč • Drahoš) • Rybitví • Řečany nad Labem (Labětín) • Selmice • Semín • Sezemice (Dražkov • Kladina • Lukovna • Počaply • Velké Koloděje • Veská) • Slepotice (Bělešovice • Lipec • Nové Holešovice) • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch (Hrádek • Pohránov) • Srnojedy • Staré Hradiště (Brozany • Hradiště na Písku) • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany (Dolní Raškovice • Horní Raškovice) • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov (Franclina • Opočno • Žíka) • Třebosice • Turkovice (Bumbalka • Rašovy) • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic (Zástava) • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice (Spytovice • Zbraněves) • Žáravice • Živanice (Dědek • Nerad)
Změna hranice okresu
Do 1. ledna 2007 byly v okrese Pardubice ještě obce:
- Radhošť – poté okres Ústí nad Orlicí
- Týnišťko – poté okres Ústí nad Orlicí
Památky
Přirozenou dominantou a symbolem pardubického regionu je hrad Kunětická hora. Hradní věž je nejvyšším místem v širokém okolí a nabízí výhled od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. Kunětická hora je také významnou lokalitou zoologickou a botanickou, bohatým a chráněným nalezištěm četných druhů živočivhů a rostlin.
Další památky:
- Choltice – Barokní zámek
- Kladruby nad Labem – Barokně upravený renesanční zámek
- Pardubice – Rozlehlý renesanční zámek Pernštejnů
- Zdechovice – Zámek
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
Související články
- Seznam katastrálních území v okrese Pardubice
- Seznam chráněných území v okrese Pardubice
- Seznam památných stromů v okrese Pardubice
- Seznam kulturních památek v okrese Pardubice
- Senátní obvod č. 43 - Pardubice
- Senátní obvod č. 48 - Rychnov nad Kněžnou
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Pardubice na Wikimedia Commons
- Sídla v okrese Pardubice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Úřady se sídlem v okrese
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Pardubice Region
Pardubice District within Pardubice Region. Current borders of districts since January 1, 2007.
Autor: Prazak, Licence: Copyrighted free use
Hrad Kunětická hora od jihu, ze silnice spojující Ráby a Kunětice, pod hradem je obec Ráby
Autor: Tomas.urban, Licence: CC BY-SA 4.0
Přehled obecních znaků okresu Pardubice II.