Okres Pardubice
Okres Pardubice | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Pardubice |
Kraj | Pardubický |
Stát | Česko |
LAU 1 | CZ0532 |
ISO 3166-2 | CZ-532 |
SPZ (1960–2001) | PA, PU |
Zeměpisné souřadnice | 50° s. š., 15°42′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 880,09 km² |
Počet obyvatel | 179 537 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 204 obyv./km² |
Počet ORP | 3 |
Počet POÚ | 5 |
Počet obcí | 112 z toho 8 měst a 1 městys |
Další údaje | |
Kód okresu | 3606 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Pardubice je okresem v Pardubickém kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Pardubice.
V rámci kraje sousedí na jihu s okresem Chrudim a na východě s okresem Ústí nad Orlicí. Dále pak na jihozápadě a západě sousedí s okresy Kutná Hora a Kolín Středočeského kraje a na severu a severovýchodě s okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou Královéhradeckého kraje.
Struktura povrchu
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 888,98 km², z toho:
- 60,23 % zemědělských pozemků, kterou z 81,85 % tvoří orná půda (49,30 % rozlohy okresu)
- 39,77 % ostatní pozemky, z toho 63,47 % lesy (25,24 % rozlohy okresu)
Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 160 251 | 82 520 51,49 % | 77 731 48,51 % |
průměrný věk | 40,6 | 42,2 | 39,0 |
- hustota zalidnění: 180 ob./km²
- 71,88 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 48 568 |
Průměrný plat | 15 892 Kč |
Nezaměstnaných | 5 861 |
Míra nezaměstnanosti | 7,17 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 80 |
Základní školy | 54 |
Gymnázia | 5 |
Střední školy průmyslové školy | 14 |
Střední odborná učiliště | 10 |
Vyšší odborné školy | 4 |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 616 |
Nemocnice | 3 |
Specializovaná léčebná zařízení | 2 |
Zubní lékaři | 74 |
Lékárny | 49 |
Zdroj
Doprava
Území pardubického okresu se rozkládá na křižovatce hlavních železničních tratí (Praha – Brno, Havlíčkův Brod – Liberec) a na částečně splavném Labi do Chvaletic. Na okraj okresu vede dálnice D11 z Prahy. Započala také výstavba dálnice D35, která bude na tuto dálnici plynule navazovat a bude se křížit na mimoúrovňové křižovatce u Opatovic nad Labem se silnicí pro motorová vozidla I/37 spojující dvě krajská města: Hradec Králové a Pardubice.
Silniční doprava
Okresem prochází dálnice D11 a D35, dále silnice I. třídy silnice I/2, I/17, I/35, I/36 a I/37. Silnice II. třídy jsou II/298, II/305, II/322, II/323, II/324, II/327, II/333, II/340, II/342 a II/355.
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh (Benešovice) • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka (Habřinka) • Býšť (Bělečko • Hoděšovice • Hrachoviště) • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice (Malolánské • Pod Dubem • Prachovice • Velkolánské • Zminný) • Dolany • Dolní Roveň (Horní Roveň • Komárov • Litětiny) • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice (Kamenec • Koudelka • Podhráz • Podlesí • Roveňsko • Staré Holice) • Holotín • Horní Jelení (Dolní Jelení • Rousínov) • Horní Ředice • Hrobice • Choltice (Ledec • Podhorky) • Choteč • Chrtníky • Chvaletice (Hornická Čtvrť) • Chvojenec • Chýšť • Jankovice (Kozašice • Seník) • Jaroslav • Jedousov (Loděnice) • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice (Kasaličky) • Kladruby nad Labem (Bílé Vchynice • Kolesa • Komárov) • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice (Pelechov • Sovoluská Lhota) • Litošice (Krasnice) • Malé Výkleky • Mikulovice (Blato) • Mokošín • Morašice • Moravany (Čeradice • Moravanský • Platěnice • Platěnsko • Turov) • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem (Pohřebačka) • Ostřešany • Ostřetín (Vysoká u Holic) • Pardubice (Bílé Předměstí • Cihelna • Černá za Bory • Doubravice • Dražkovice • Drozdice • Hostovice • Lány na Důlku • Mnětice • Nemošice • Nové Jesenčany • Ohrazenice • Opočínek • Pardubice-Staré Město • Pardubičky • Polabiny • Popkovice • Rosice • Semtín • Staré Čívice • Staročernsko • Studánka • Svítkov • Trnová • Zámek • Zelené Předměstí • Žižín) • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč (Klenovka • Lhota • Lohenice • Mělice • Škudly • Štěpánov • Tupesy) • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno (Bohumileč • Drahoš) • Rybitví • Řečany nad Labem (Labětín) • Selmice • Semín • Sezemice (Dražkov • Kladina • Lukovna • Počaply • Velké Koloděje • Veská) • Slepotice (Bělešovice • Lipec • Nové Holešovice) • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch (Hrádek • Pohránov) • Srnojedy • Staré Hradiště (Brozany • Hradiště na Písku) • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany (Dolní Raškovice • Horní Raškovice) • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov (Franclina • Opočno • Žíka) • Třebosice • Turkovice (Bumbalka • Rašovy) • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic (Zástava) • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice (Spytovice • Zbraněves) • Žáravice • Živanice (Dědek • Nerad)
Změna hranice okresu
Do 1. ledna 2007 byly v okrese Pardubice ještě obce:
- Radhošť – poté okres Ústí nad Orlicí
- Týnišťko – poté okres Ústí nad Orlicí
Památky
Přirozenou dominantou a symbolem pardubického regionu je hrad Kunětická hora. Hradní věž je nejvyšším místem v širokém okolí a nabízí výhled od hladin polabských rybníků až do Krkonoš. Kunětická hora je také významnou lokalitou zoologickou a botanickou, bohatým a chráněným nalezištěm četných druhů živočivhů a rostlin.
Další památky:
- Choltice – Barokní zámek
- Kladruby nad Labem – Barokně upravený renesanční zámek
- Pardubice – Rozlehlý renesanční zámek Pernštejnů
- Zdechovice – Zámek
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
Související články
- Seznam katastrálních území v okrese Pardubice
- Seznam chráněných území v okrese Pardubice
- Seznam památných stromů v okrese Pardubice
- Seznam kulturních památek v okrese Pardubice
- Senátní obvod č. 43 - Pardubice
- Senátní obvod č. 48 - Rychnov nad Kněžnou
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Pardubice na Wikimedia Commons
- Sídla v okrese Pardubice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Úřady se sídlem v okrese
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pardubice District within Pardubice Region. Current borders of districts since January 1, 2007.
Autor: Prazak, Licence: Copyrighted free use
Hrad Kunětická hora od jihu, ze silnice spojující Ráby a Kunětice, pod hradem je obec Ráby
Autor: Tomas.urban, Licence: CC BY-SA 4.0
Přehled obecních znaků okresu Pardubice II.
Flag of Pardubice Region