Okres Pelhřimov

Okres Pelhřimov
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Pelhřimov
KrajVysočina
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0633
ISO 3166-2CZ-613
SPZ (1960–2001)PE
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 290 km²
Počet obyvatel74 133 (2023)[1]
Hustota zalidnění57,5 obyv./km²
Počet ORP3
Počet POÚ5
Počet obcí120
z toho 9 měst
a 4 městyse
Okres Pelhřimov na mapě
Další údaje
Kód okresu3304
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Pelhřimov je okresem v kraji Vysočina. Jeho dřívějším sídlem bylo město Pelhřimov.

V rámci kraje sousedí na severovýchodě s okresem Havlíčkův Brod a na jihovýchodě s okresem Jihlava. Dále pak sousedí na severozápadě s okresem Benešov Středočeského kraje a na západě a jihu s okresy Tábor a Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.

Struktura povrchu

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 289,9 km², z toho:

  • 61,39 % zemědělských pozemků, které z 76,23 % tvoří orná půda (46,80 % rozlohy okresu)
  • 38,61 % ostatní pozemky, z toho 77,82 % lesy (30,05 % rozlohy okresu)

Demografické údaje

Data k 1.1.2021:

PopisCelkemŽenyMuži
počet obyvatel72 29836 258
50,15 %
36 040
49,85 %
průměrný věk43,845,142,4
  • hustota zalidnění: 56,04 ob./km²
  • 63,81 % obyvatel žije ve městech

Největší města

MěstoPočet obyvatel

k 1.1.2021

Pelhřimov16 012
Humpolec10 975
Pacov4 667
Kamenice nad Lipou3 742
Žirovnice2 920
Počátky2 518
Horní Cerekev1 836


Školství

(2003)

Druh školyPočet škol
Mateřské školy42
Základní školy29
Gymnázia3
Střední odborné školy (technické, ekonomické, zemědělské)4
Střední odborná učiliště5
Vyšší odborné školy1

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři220
Nemocnice1
Specializovaná léčebná zařízení4
Zubní lékaři32
Lékárny18

Zdroj

Silniční doprava

Okresem prochází dálnice D1 a silnice I. třídy I/19 a I/34. Silnice II. třídy jsou II/112, II/124, II/128, II/129, II/130, II/132, II/133, II/134, II/135, II/136, II/150, II/347, II/348, II/409, II/523, II/602 a II/639.

Seznam obcí a jejich částí

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Pelhřimov.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malým písmem.

Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov (Nová Ves) • Bratřice (Cetule) • Budíkov (Malý Budíkov • Pusté Lhotsko) • Buřenice (Babice • Kyjov • Radějov) • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko (Jelenov • Kopaniny • Skočidolovice • Štědrovice) • Častrov (Ctiboř • Jakubín • Metánov • Pelec • Perky) • Čejov (Hadina) • Čelistná • Černov • Černovice (Benešov • Dobešov • Panské Mlýny • Rytov • Střítež • Svatava • Vackov • Vlkosovice) • Červená Řečice (Milotičky • Popelištná • Těchoraz • Zmišovice) • Čížkov • Dehtáře (Milotice • Onšovice • Vadčice) • Dobrá Voda (Letny • Rohovka) • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl (Nová Ves) •  • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev (Hříběcí • Chrástov • Těšenov • Turovka) • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník (Březina • Mašovice • Vítovice) • Hořice (Děkančice • Hroznětice) • Humpolec (Brunka • Hněvkovice • Kletečná • Krasoňov • Lhotka • Petrovice • Plačkov • Rozkoš • Světlice • Světlický Dvůr • Vilémov) • Chýstovice (Jedlina) • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice (Močidla • Speřice) • Kaliště (Háj • Holušice • Podivice • Staré Hutě) • Kámen (Nízká Lhota • Nový Dvůr) • Kamenice nad Lipou (Antonka • Březí • Gabrielka • Johanka • Nová Ves • Pravíkov • Vodná) • Kejžlice • Koberovice (Lísky • Lohenice) • Kojčice • Komorovice • Košetice (Nová Ves) • Krasíkovice • Křeč • Křelovice (Číhovice • Jiřičky • Poříčí) • Křešín (Blažnov • Čeněnice • Kramolín • Mohelnice) • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice (Lhota • Vlasenice) • Libkova Voda • Lidmaň (Bohutín • Hojava • Lidmaňka) • Litohošť • Lukavec (Bezděkov • Týmova Ves • Velká Ves) • Martinice u Onšova (Skoranovice) • Mezilesí (Holýšov • Zelená Ves) • Mezná (Vratišov) • Mladé Bříště (Hojkovy • Záhoří) • Mnich (Dvořiště • Chválkov • Mirotín • Rutov) • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev (Částkovice • Chmelná • Markvarec • Myslov • Proseč-Obořiště • Stanovice) • Nový Rychnov (Čejkov • Chaloupky • Křemešník • Řeženčice • Sázava • Trsov) • Obrataň (Bezděčín • Hrobská Zahrádka • Moudrov • Šimpach • Sudkův Důl • Údolí • Vintířov) • Olešná (Chválov • Plevnice • Řemenov) • Ondřejov • Onšov (Chlovy • Těškovice) • Pacov (Bedřichov • Jetřichovec • Roučkovice • Velká Rovná • Zhoř) • Pavlov • Pelhřimov (Benátky • Bitětice • Čakovice • Hodějovice • Houserovka • Chvojnov • Janovice • Jelcovy Lhotky • Kocourovy Lhotky • Lešov • Lipice • Myslotín • Nemojov • Ostrovec • Pejškov • Pobistrýce • Radětín • Radňov • Rybníček • Skrýšov • Služátky • Starý Pelhřimov • Strměchy • Útěchovičky • Vlásenice • Vlásenice-Drbohlavy) • Píšť (Vranice) • Počátky (Heřmaneč • Horní Vilímeč • Léskovec • Prostý • Vesce) • Polesí • Pošná (Nesvačily • Proseč • Zahrádka) • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice (Bystrá • Křepiny • Záběhlice) • Salačova Lhota (Malá Černá • Velká Černá) • Samšín (Přáslavice) • Sedlice • Senožaty (Nečice • Otavožaty • Tukleky) • Staré Bříště (Vlčí Hory) • Stojčín • Střítež (Bor • Krumvald) • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice (Babín • Drahoňov • Dráchov • Knížata • Nový Drahoňov) • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná (Brná) • Vojslavice • Vokov • Vyklantice (Kateřinky • Nové Vyklantice • Nový Smrdov • Petrovsko • Staré Vyklantice • Starý Smrdov) • Vyskytná (Branišov • Sedliště) • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín (Častonín • Petrkov) • Zajíčkov (Rovná) • Zhořec • Zlátenka • Želiv (Bolechov • Brtná • Lhotice • Lískovice • Miletín • Vitice • Vřesník) • Žirov • Žirovnice (Cholunná • Litkovice • Štítné • Stranná • Vlčetín)

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Vysocina Region.svg
Flag of Vysočina Region
Okres pelhrimov.PNG
Okres Pelhřimov