Okres Prostějov

Okres Prostějov
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Prostějov
KrajOlomoucký
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0713
ISO 3166-2CZ-713
SPZ (1960–2001)PV
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha777,32 km²
Počet obyvatel108 717 (2023)[1]
Hustota zalidnění139,9 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ3
Počet obcí97
z toho 5 měst
a 6 městysů
Okres Prostějov na mapě
Další údaje
Kód okresu3709
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Prostějov je okres na jihozápadě Olomouckého kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo statutární město Prostějov, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Konice (sever okresu). Jižní část prostějovského správního obvodu je spravována též pověřeným obecním úřadem Němčice nad Hanou.

V rámci kraje sousedí okres na severovýchodě s okresem Olomouc a na východě s okresem Přerov. Dále pak sousedí na jihu a západě s okresy Vyškov a Blansko (Jihomoravský kraj), na severozápadě s okresem Svitavy (Pardubický kraj) a na jihovýchodě s okresem Kroměříž (Zlínský kraj).

Specifický hákovitý tvar okresu je způsoben obcházením vojenského újezdu Březina, který patří do okresu Vyškov.

Charakteristika okresu

Prostějovsko se rozkládá v samém středu Moravy a tvoří jádro moravské oblasti Haná. Díky zdejší úrodné půdě zde dominuje zemědělství; kdysi významný textilní průmysl již upadl. K roku 2019 měl okres rozlohu 770 km², z toho 70 % tvořila zemědělská půda a jen necelých 20 % lesy.[2] Západní část okresu vyplňuje Drahanská vrchovina a východní část zvlněný Hornomoravský úval. Podnebí je zde teplé s mírnou zimou, ve vyšších polohách na západě o něco vlhčí a chladnější.[2] Nejvyšším bodem okresu jsou Skalky (735 m n.m.) na západní hranici, ve východní rovinaté části dominuje Velký Kosíř (442 m), jemuž se žertovně přezdívá „Hanácké Mont Blanc“.[2]

Vodopisně náleží území do povodí Moravy, především prostřednictvím říčky Romže, která protéká od severozápadu celým okresem. Od soutoku s Hloučelou v Prostějově se nazývá také Valová. Po severovýchodní hranici okresu teče Blata, jižní okraj odvodňuje Haná a západní okraj patří do povodí Punkvy. Největší vodní plochou v okrese je vodní nádrž Plumlov na Hloučele.

Administrativně se okres člení na dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Konice a Prostějov), které se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Konice, Němčice nad Hanou a Prostějov). Zdaleka největším městem je Prostějov (44 tisíc obyvatel)[2], žádné další sídlo nemá ani 3000 obyvatel.

Hlavním silničním tahem okresu je dálnice D46, jižní částí pak vede dálnice D1 se souběžnou silnicí I/47. Hlavním silničním uzlem je Prostějov, kde se s D46 křižuje silnice II/150 (někdejší silnice I/18) a dále odsud vybíhají silnice II/366, II/367, II/377, II/433, II/434 a II/449. V Konici se II/366 kříží se silnicemi II/373 a II/448.

Železniční osou Prostějovska je větev tratě č. 270 Olomouc–Prostějov–Nezamyslice (dříve značená jako 301), která v Nezamyslicích navazuje na páteřní trať č. 300 Brno–Přerov. V Prostějově z trati 270 odbočuje trať 306 (dříve 271) do Dzbelu (přes Konici), z níž v Kostelci na Hané odbočuje trať 307 (dříve 273) směr Senice na Hané a Červenka.

Na území okresu se nachází k roku 2017 národní přírodní památky Hrdibořické rybníky, Kosířské lomy a Za Hrnčířkou, národní přírodní rezervace Špraněk a dalších 31 přírodních památek a 13 přírodních rezervací. Kromě řady jiných tudy prochází mezinárodní cyklotrasa „Jantarová stezka“, v obci Skalka se nachází lázně s alkalicko-sirnatými prameny a kromě řady kulturních památek v Prostějově (např. Národního domu) lze navštívit např. zámky Konice, Čechy pod Kosířem se známým parkem a muzeem kočárů nebo Plumlovský zámek, u nějž je i oblíbená přehrada.

Seznam obcí a jejich částí

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Prostějov.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Alojzov • Bedihošť • Bílovice-Lutotín (Bílovice • Lutotín) • Biskupice • Bohuslavice • Bousín (Repechy) • Brodek u Konice (Lhota u Konice) • Brodek u Prostějova (Sněhotice) • Březsko • Budětsko (Slavíkov • Zavadilka) • Buková • Čehovice • Čechy pod Kosířem • Čelčice • Čelechovice na Hané (Kaple • Studenec) • Dětkovice • Dobrochov • Dobromilice • Doloplazy (Poličky) • Drahany • Držovice • Dřevnovice • Dzbel • Hačky • Hluchov • Horní Štěpánov (Nové Sady • Pohora) • Hradčany-Kobeřice (Hradčany • Kobeřice) • Hrdibořice • Hrubčice (Otonovice) • Hruška • Hvozd (Klužínek • Otročkov • Vojtěchov) • Ivaň • Jesenec • Kladky • Klenovice na Hané • Klopotovice • Konice (Čunín • Křemenec • Ladín • Nová Dědina • Runářov) • Kostelec na Hané • Koválovice-Osíčany (Koválovice u Tištína • Osíčany) • Kralice na Hané (Kraličky) • Krumsín • Laškov (Dvorek • Kandia • Krakovec) • Lešany • Lipová (Hrochov • Seč) • Ludmírov (Dětkovice • Milkov • Ospělov • Ponikev) • Malé Hradisko (Okluky) • Mořice • Mostkovice • Myslejovice (Kobylničky • Křenůvky) • Němčice nad Hanou • Nezamyslice (Těšice) • Niva • Obědkovice • Ohrozim • Ochoz • Olšany u Prostějova (Hablov) • Ondratice • Otaslavice • Otinoves • Pavlovice u Kojetína (Unčice) • Pěnčín • Pivín • Plumlov (Hamry • Soběsuky • Žárovice) • Polomí • Prostějov (Čechovice • Čechůvky • Domamyslice • Krasice • Prostějov • Vrahovice • Žešov) • Prostějovičky • Protivanov • Přemyslovice (Štarnov) • Ptení (Holubice • Ptenský Dvorek) • Raková u Konice • Rakůvka • Rozstání (Baldovec) • Seloutky • Skalka • Skřípov • Slatinky • Smržice • Srbce • Stařechovice (Služín) • Stínava • Stražisko (Maleny • Růžov) • Suchdol (Jednov • Labutice) • Šubířov (Chobyně) • Tištín • Tvorovice • Určice • Víceměřice • Vícov • Vincencov • Vitčice • Vranovice-Kelčice (Kelčice • Vranovice) • Vrbátky (Dubany • Štětovice) • Vrchoslavice (Dlouhá Ves) • Vřesovice • Výšovice • Zdětín • Želeč

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. a b c d Charakteristika okresu Prostějov [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Okres prostejov.PNG
Okres Prostějov
Flag of Olomouc Region.svg
Vlajka Olomouckého kraje.