Okres Rokycany

Okres Rokycany
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Rokycany
KrajPlzeňský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0326
ISO 3166-2CZ-326
SPZ (1960–2001)RO
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha657 km²[1]
Počet obyvatel50 258 (2023)[2]
Hustota zalidnění76,5 obyv./km²
Počet ORP1
Počet POÚ3
Počet obcí68
z toho 6 měst
a 2 městyse
Okres Rokycany na mapě
Další údaje
Kód okresu3408
Kód SO ORP655
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Rokycany (Rokycansko) se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části Plzeňského kraje. Okresním městem jsou Rokycany.

Rozlohou je okres druhý nejmenší v kraji (po okrese Plzeň-město). Počtem obyvatel se řadí na poslední místo v rámci kraje, do roku 1996, kdy vznikl okres Jeseník, byl dokonce i nejméně lidnatým okresem v celé České republice. Hustota zalidnění okresu je v porovnání s průměrnou lidnatostí kraje nadprůměrná.

V Plzeňském kraji sousedí s okresy Plzeň-jih (na jihu), Plzeň-město (na západě) a Plzeň-sever (na severu a západě). Dále okres sousedí se Středočeským krajem – s okresy Rakovník (na severovýchodě), Beroun (na východě) a Příbram (na jihovýchodě).

V okrese se nacházejí tři pověřené obce (Rokycany, Zbiroh a Radnice), území okresu je totožné se správním obvodem obce s rozšířenou působností Rokycany.

Vývoj územní struktury

Poprvé v historii vznikl politický okres Rokycany v roce 1905, do té doby byl pouze okresem soudním (od roku 1850) v rámci politického okresu Plzeň. Za druhé světové války byl politický okres Rokycany opět dočasně zrušen a následně, při správní reformě v roce 1949, opět obnoven. Tehdy do jeho území náležely i např. oblasti v dnešním vojenském újezdu Brdy (dnes na Příbramsku) a obec Mokrouše (dnes okres Plzeň-jih). Naopak k němu nepatřila území dnešních obcí Smědčice (dříve okr. Plzeň), Liblín a Bujesily (dříve okr. Plasy).

Po vyhlášení nové ústavy a s tím spojené reformy územní správy z 11. července 1960 do konce roku 2015 se území okresu neměnilo, měnil se pouze počet obcí do něj zahrnutých.

K 1. lednu 2016 se rozloha okresu zvětšila o několik katastrálních území ze zaniklého vojenského újezdu Brdy (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001200720112021
Počet obcí555727576868686868
Počet obyvatel55 72458 28457 09155 38254 40653 46853 47446 95850 55048 83148 13246 11845 82046 56047 47748 809
Počet domů6 2837 0187 1477 2657 5847 8369 43610 98210 75110 77510 53912 43713 19614 20215 539

Přírodní podmínky

Vodní hamr v Dobřívě je významnou technickou památkou.

Struktura povrchu

Západ slunce nad hřebenem Radče.

Území okresu leží v nadmořských výškách od 250 do 750 metrů. Celá západní část okresu je položena spíše níže, jeho přirozenou severozápadní a severní hranici tvoří údolí řeky Berounky. Východně od Radnic a Rokycan se zvedá masiv Radče – součásti Křivoklátské vrchoviny. Najdeme tam nejvýše položená místa okresu. Východní a jihovýchodní hranici okresu potom tvoří úpatí Brdského pohoří, v jehož centrální části se rozkládá rozsáhlý vojenský újezd. Oblasti mezi Rokycany, Radnicemi a Zvíkovcem a jižně od Zbiroha jsou zemědělsky využívány.

Nejvyšším bodem okresu byl do konce roku 2015 centrální masiv Radče (723[10] m), kóta Brno (718 m). Východně od Rokycan se nad obcí Svojkovice tyčí dominantní vrch Žďár (630[10] m), ze západní strany uzavírá Rokycanskou kotlinu Čilina (523 m). Na severovýchodě okresu, v prostoru CHKO Křivoklátsko, je nejvyšším vrcholem Těchovín (616 m). Po zániku vojenského prostoru Brdy k 1. lednu 2016 se území okresu rozšířilo o oblast Třemšínské vrchoviny a Třemošenské vrchoviny a nejvyšším místem se stal západní vrchol Koruny (832 m).[11]

Nejvýše položenou obcí okresu je podbrdský Trokavec (615 m). Naopak nejníže položenou obcí je Liblín (312 m) – na řece Berounce.

Nejníže položený bod okresu najdeme v katastru obce Čilá, v místě, kde řeka Berounka opouští území západních Čech (250 m).

Gotický kostel Panny Marie Sněžné na náměstí v Rokycanech.

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 575,08 km², z toho:

  • 47,05 % zemědělských pozemků, které ze 74,14 % tvoří orná půda (34,88 % rozlohy okresu)
  • 52,95 % ostatní pozemky, z toho 81,06 % lesy (42,92 % rozlohy okresu)

Vodstvo

Celý okres je odvodňován řekou Berounkou, jejíž tok skoro 42 km přibližně kopíruje okresní hranici.

Centrálními oblastmi okresu neprotékají významnější vodní toky – jedná se zejména o potoky a říčky stékající z Brd. Okolí Zbiroha s četnými rybníky je odvodňováno Zbirožským potokem pramenícím pod Sirskou horou.

Z centrálních Brd stéká Klabava, která protéká Strašicemi, Dobřívem a Hrádkem, a na které byla v roce 1957 mezi stejnojmennou obcí a Ejpovicemi vybudována vodní nádrž Klabava. Vody ve vodní nádrži zadržuje 15 m vysoká přehradní zeď, maximální hloubka nádrže je 15 m a převládajícím významem je ochrana před povodněmi. Dále po proudu se nachází vodní nádrž Ejpovice, což je zatopený bývalý železnorudný důl.

Jižní, podhorskou část okresu odvodňuje Kornatický potok do Úslavy a dále do Berounky.

V povodí Zbirožského potoka nalezneme rozsáhlou rybniční soustavu. Největším rybníkem je Štěpánský rybník mezi Cheznovicemi a Mýtem (48 ha), rozsáhlý je také Cekovský rybník (33 ha) u Cekova a Dolejší Kařezský rybník (32 ha) u Kařeza.

Nerostné bohatství

Zřícenina hradu Libštejn u Liblína.

Rokycansko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny.

V Radnické pánvi se až do roku 1987 těžilo černé uhlí, dnes jsou ložiska vytěžena. Mezi Klabavou a Ejpovicemi byla ložiska méně kvalitní železné rudy, která byla upravována v přilehlém závodě Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Těžba i úprava byly zastaveny v roce 1967.

Okres byl také relativně bohatý na stavební suroviny – písek a kámen. Kamenolomy najdeme na okrese u Těškova a u Třebnušky (obec Zbiroh). Provozovatelé lomu v Třebnušce hodlají těžbu dále rozšiřovat, čímž narazili na odpor tamních obyvatel a ekologických sdružení.

V Kařeze se až do roku 1974 těžily cihlářské jíly, které využívala tamní cihelna.

Hospodářství okresu

Skladbou hospodářství se okres Rokycany řadí mezi okresy průmyslově-zemědělské. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala v listopadu 2007 – 3,5 %.

Zemědělství

V okrese je 272,22 km² zemědělské půdy. Největší zemědělské společnost (většinou nástupnické organizace původních JZD) sídlí ve Zbiroze, v Oseku, v Kladrubech a v Příkosicích. Na zemědělské výrobě je nezanedbatelný také podíl soukromě hospodařících rolníků. Přibližně 12 000 ha zem. půdy je využíváno k pěstování obilovin, zvětšují se osevní plochy řepky olejné (2 100 ha v roce 01); asi 350 ha zabírají osevní plochy luskovin na zrno a 120 ha je osázeno bramborami. Do nejsevernějších oblastí okresu zasahuje žatecko-rakovnická chmelařská oblast. V živočišné výrobě převládá chov skotu (cca 12 tis. ks), prasat (cca 19 tis.) a drůbeže.

Skoro 25 000 ha zabírá na okrese lesní půda. Většina lesů na Rokycansku byla po restituci vrácena šlechtickému rodu Colloredo-Mannsfeldů, kteří je dnes, spolu s několika chovnými rybníky, opět obhospodařují.

Průmysl

Zbirožský zámek v pohledu od Švabína.

Rokycansko je jednou z tradičních oblastí výskytu hutnického průmyslu v ČR. Hutnictví a železářství má na okrese kořeny již od 16. stol. – s počátky hutní výroby je spojena technická památka – vodní hamr v Dobřívě (zal. 1505) . V závodech okresu je zastoupeno jak hutnictví železa, tak i barevné hutnictví. Středisky tohoto průmyslového odvětví jsou dnes zejm. Hrádek u Rokycan (závod Železárny Hrádek), Rokycany (Kovohutě – zpracování barevných kovů) a Strašice (slévárna).

Dalším významným oborem je strojírenství. Tento obor je na okrese soustředěn zejména do Holoubkova – do obce, která se díky průmyslu po druhé světové válce mnohonásobně rozrostla. V tamním podniku Weiler (dříve KOVOSVIT) se vyrábějí obráběcí stroje a vrtačky. Do závodu DCK Bohemia je soustředěna výroba rozvaděčů nízkého napětí. Jedním z tradičních strojírenských výrobců je Zbirovia Zbiroh (zal. 1845), který vyrábí nářadí. Po revoluci vznikly zejm. v okolí Rokycan závody na výrobu součástek do automobilů (např. Borgers).

Mezi nejnovější průmyslové závody na Rokycansku patří Prowell v Rokycanech vyrábějící široký vlnitý papír a Linde (u Mýta). Naopak po roce 1989 zanikly známé rokycanské závody Marila (výroba džemů), Favorit (výroba jízdních kol), Hamiro (výroba hraček) a závody ZKZ (obkladačky) a Jitona (nábytek) ve Vranově.

Asi nejznámějším produktem vyráběným na Rokycansku jsou dnes nátěrové barvy Primalex, které se vyrábí v původním závodě ZKZ ve Vranově.

Výhled z Radče směrem ke Zbirohu.

Doprava

Silniční doprava

Nejvýznamnější dopravní tepnou okresu je dálnice D5, která 28. října 1995 nahradila tehdejší (přetíženou) silnici I/5 – dnes silnici II/605. Dálnice spojuje Prahu s Plzní a hranicemi SRN v Rozvadově na Tachovsku. Je dlouhá 151 km a v současnosti již zcela dokončená. Na území okresu Rokycany byly její úseky stavěny postupně v letech 19901995. V říjnu 1993 byl otevřen úsek MýtoKlabava, přesně o 2 roky později poté zbylé úseky Kařez – Mýto a Klabava – Ejpovice. Do okresu zasahuje i krátký úsek silnice I/26.

Ze silnic II. třídy jmenujme kromě silnice II/605 (původní hlavní státní silnice Praha – Plzeň – Rozvadov) také silnice II/117 (ŽebrákHořoviceStrašiceMirošovBlovice – …) , II/232 (Rokycany – LiblínKozojedy (okres Plzeň-sever)) a II/233 (RakovníkZvíkovecRadnicePlzeň).

Silnice II. třídy jsou II/117, II/183, II/232, II/233, II/234, II/235 a II/605.

Železniční doprava

Okresem procházejí tři železniční tratě – jedna hlavní a dvě regionální.

Hlavní železniční trať 170 mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek.

Trať 170 Praha – Plzeň – Cheb vchází na území okresu před stanicí Zbiroh a opustí ho za zastávkou Ejpovice (celkem 30 km) . Je dvojkolejná, v celé své délce elektrizovaná a relativně frekventovaná. Její trasa je součástí třetího železničního koridoru, v budoucnosti se plánuje její přestavba a modernizace, která si vyžádá např. zrušení (resp. přesunutí) stanice Zbiroh a přeložku tratě mezi Kařízkem a Rokycany. Po dokončení oprav a modernizací se na ní zvýší cestovní rychlost. Dnes jsou po ní vedeny kromě osobních a nákladních vlaků také rychlíky, v minulosti dokonce i vlaky InterCity. Rychlíkovými železničními stanicemi na Rokycansku jsou Kařez a Rokycany (zastavuje zde většina rychlíků).

Jako Trať 175 je v jízdních řádech označována lokálka Rokycany – Nezvěstice. V úseku z Rokycan do Mirošova prochází hustě zalidněnou oblastí a je využívána nejen k osobní, ale také k relativně husté nákladní dopravě, a proto tomuto úseku nehrozí omezování, nebo dokonce rušení provozu. V úseku od stanice Mirošov po stanici Nezvěstice trať vede řídce zalidněnou krajinou s malými obcemi a proto je budoucnost tohoto úseku lokálky nejistý. Za Kornaticemi opouští lokálka území Rokycanska a pokračuje posledních 7 km okresem Plzeň-jih.

Trať 176 vede z Chrástu u Plzně (okres Plzeň-město) do Radnic. Na území okresu vstupuje u Smědčic a má 8 zastávek – Sedlecko, Střapole, Všenice, Dolní Stupno, Stupno (úvraťová stanice), Bezděkov u Radnic, Břasy a Radnice. Na této trati zatím nedošlo k výraznějšímu omezování spojů, pouze ke snížení počtu zaměstnanců v souvislosti se zavedením specifického odbavování cestujících.

Cestovní ruch

Rokycansko je velmi oblíbeným rekreačním zázemím nejen obyvatel Plzně a západočeské oblasti, ale také mnohých Pražanů. Na okrese je velmi rozšířené chalupářství a chatařství – některé obce mají i přes 50 % domů využívaných k rekreaci. Největším lákadlem je relativně zachovalá příroda údolí Berounky, podbrdského kraje a Křivoklátska, která je navíc dobře dostupná po dálnici z Plzně i z Prahy. Úsek Berounky na Rokycansku je oblíben mezi vodáky. Střediskem agroturistiky na okrese je Darovanský dvůr u Darové (obec Břasy).

Zimní krajina u Vísek (jižní část okresu).

Nejnavštěvovanějšími stavebními památkami okresu jsou vodní hamr v Dobřívě – technická památka a zámek ve Zbiroze (zpřístupněn od roku 2004, kdy ho opustila armáda). Další zámečky najdeme např. v Mirošově, Radnicích, v Liblíně nebo ve Zvíkovci. Nedaleko Liblína se nad řekou Berounkou tyčí zřícenina gotického hradu Libštejn. Z dalších hradů jmenujme např. Mitrvald.

Okresní město Rokycany bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Minulý režim zanechal v historickém jádře města nesmazatelné stopy, přesto se však mnohé památky naštěstí zachovaly dosud (např. gotický kostel na náměstí). V Rokycanech můžeme navštívit Okresní muzeum dr. Bohuslava Horáka s paleontologickou a národopisnou expozicí; jeho paleontologické sbírky se dokonce řadí co do velikosti na 2. místo v České republice, po pražském Národním muzeu. Město je známé také tím, že se nedaleko od něj 10. května 1945 poprvé setkaly americká a sovětská armáda. Tuto událost připomíná pomník na demarkační čáře (u Borku) a Vojenské historické muzeum.

V Radnicích – malém historickém městečku severně od Rokycan – najdeme nejzachovalejší židovskou synagogu v kraji.

V mnoha obcích okresu se zachovala typická lidová architektura – vesnice Vejvanov, Podmokly, Lhota pod Radčem, Jablečno a Dobřív byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickými památkovými zónami, vesnice Ostrovec, snad nejhezčí vesnice okresu, je dokonce vesnickou památkovou rezervací. Větší množství zachovalých staveb lidové architektury mají také např. vsi Chlum, Medový Újezd nebo Těškov.

Ochrana přírody

Náměstí v Radnicích.

Na území okresu se na ploše cca 80 km² rozkládá část CHKO Křivoklátsko (cca 1/10 její celkové rozlohy). CHKO byla vyhlášena v roce 1978 a sídlí ve Zbečně na Rakovnicku. Další CHKO jsou Brdy ve východní a jihovýchodní části okresu.

Přírodní památky

Demografické údaje

Vývoj počtu obyvatel ve vybraných obcích okresu

Název městaPoč.ob. (1869)Poč.ob. (1880)Poč.ob. (1890)Poč.ob. (1900)Poč.ob. (1910)Poč.ob. (1921)Poč.ob. (1930)Poč.ob. (1950)Poč.ob. (1961)Poč.ob. (1970)Poč.ob. (1980)Poč.ob. (1991)Poč.ob. (2001)Poč.ob. (2011)Poč.ob. (2021)
Rokycany4 660[12]5 4315 5546 0147 0787 3468 3309 21611 934[13]12 58513 555[14]14 73114 30513 98914 313
Hrádek6917806606126897589331 1472 174[15]2 8593 3583 0522 9002 8442 824
Zbiroh2 577[16]2 4842 3172 2122 2362 0821 9991 8522 2202 0532 5602 4372 5932 5672 508
Radnice3 0343 0212 7392 7392 5582 5132 4782 0212 2202 0641 864[17]1 7291 6991 7331 801
Mirošov1 6262 3182 3882 0411 7151 7291 9461 8261 8752 1862 2182 0452 2372 3432 274
Mýto2 1142 1022 1592 2872 2962 1912 2171 6761 8231 6401 4971 3821 4031 5061 526
Břasy4 098[18]4 9225 2754 8454 3593 9963 9313 2243 2932 8022 6002 2142 0332 1512 306
Holoubkov571[19]564801889968880823806989[20]1 0451 328[21]1 2391 4531 4691 451
Zvíkovec507[22]477426462446421360265282[23]246225183188[24]197204

Data k 30. červnu 2005:

PopisCelkemŽenyMuži
počet obyvatel45 74023 208
50,74 %
22 532
49,26 %
průměrný věk40,742,039,4
  • hustota zalidnění: 80 ob./km²
  • 54,23 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním8 626
Průměrný plat15 117
Nezaměstnaných1 950
Míra nezaměstnanosti8,31 %

Školství

(2003)

Druh školyPočet škol
Mateřské školy20
Základní školy19
Gymnázia1
Střední školy průmyslové školy1
Střední odborná učiliště2
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři127
Nemocnice1
Specializovaná léčebná zařízení1
Zubní lékaři21
Lékárny11

Zdroj

Seznam obcí a jejich částí

Obce okresu Rokycany
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Rokycany.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bezděkov • Břasy (Darová • Kříše • Stupno • Vranovice) • Březina • Bujesily • Bušovice (Sedlecko • Střapole) • Cekov • Čilá • Dobřív (Pavlovsko) • Drahoňův Újezd • Ejpovice • Hlohovice (Hlohovičky • Mostiště • Svinná) • Holoubkov • Hrádek (Nová Huť) • Hradiště • Hůrky • Cheznovice • Chlum • Chomle • Kakejcov • Kamenec • Kamenný Újezd (Kocanda) • Kařez • Kařízek • Klabava • Kladruby (Hřešihlavy • Třímany • Vojenice) • Kornatice • Lhota pod Radčem • Lhotka u Radnic (Chockov) • Liblín • Líšná • Litohlavy • Medový Újezd • Mešno • Mirošov (Myť) • Mlečice (Prašný Újezd • Skoupý) • Mýto • Němčovice (Olešná) • Nevid • Osek (Vitinka) • Ostrovec-Lhotka (Lhotka • Ostrovec) • Plískov • Podmokly • Příkosice • Přívětice (Sklená Huť) • Radnice (Svatá Barbora) • Raková • Rokycany (Borek • Nové Město • Plzeňské Předměstí • Střed) • Sebečice (Biskoupky) • Sirá • Skomelno • Skořice • Smědčice • Strašice • Svojkovice • Štítov • Těně • Terešov (Bílá Skála) • Těškov • Trokavec • Týček • Újezd u Svatého Kříže • Vejvanov • Veselá • Vísky • Volduchy • Všenice • Zbiroh (Chotětín • Jablečno • Přísednice • Třebnuška) • Zvíkovec

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  3. k. ú. Dobřív v Brdech
  4. k. ú. Mirošov v Brdech
  5. k. ú. Skořice v Brdech
  6. k. ú. Strašice v Brdech
  7. k. ú. Štítov v Brdech
  8. k. ú. Těně v Brdech
  9. k. ú. Trokavec v Brdech
  10. a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  11. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  12. Před rozvojem průmyslu.
  13. Vznik moderního okresu
  14. Výstavba sídlišť.
  15. Výstavba rozsáhlého sídliště pro zaměstnance železáren.
  16. Počet obyvatel se skoro 140 let výrazně nemění.
  17. Úbytek spojení s útlumem průmyslu a odchodem lidí do měst.
  18. Obec Břasy zahrnuje 5 místních částí - z čehož vesnice Břasy a Stupno mají obě skoro 1 000 obyv.
  19. Před výraznějším rozvojem strojírenství.
  20. Rozšíření podniku Kovosvit.
  21. Výstavba velkého panelového sídliště (7 patrové domy, atd.)
  22. Podobný počet obyvatel jako Holoubkov ve stejném roce
  23. Odchod lidí do měst za prací - za necelých 100 let úbytek 44 % obyvatel
  24. Skoro 8x méně obyvatel, než Holoubkov. O 34% méně obyvatel, než před 40 lety.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Plzen Region.svg
Flag of Plzeň Region
Libstejn-1.jpg
Autor: premek.v, Licence: CC BY 2.5
Libstejn
Radec zapadslunce.jpg
Autor: Ondřej Koníček, Licence: CC BY-SA 3.0
Sunset above the Radeč, Brdy mountain, okres Rokycany, Czech rep.
Radnice namesti.jpg
Square of Radnice city (Rokycany district, Czech republic)
Dobřív.jpg
Vodní hamr Dobřív
Rokycany CZ Our Lady of the Snow church and Marian column 0589.jpg
Rokycany, Náměstí Josefa Urbana s kostelem Panny Marie Sněžné a mariánským sloupem.
Radec vyhledSV.JPG
Autor: Ondřej Koníček, Licence: CC BY-SA 3.0
North-east view from Radeč.
Zbiroh zamek.jpg
Chateau of Zbiroh, general view.
Visky okres Rokycany.jpg
Obec Vísky v zimě Pořízeno 8.2.2005 (vlastní foto)
Okres rokycany.png
Rokycany District within Plzen Region. Current borders of districts since January 1, 2007.
Rokycany District 2010 names RO CZ.png
Obce okresu Rokycany dle stavu k roku 2010 (68 obcí). Bílé linie o různé tloušťce představují hranice obcí, správních obvodů, okresů a krajů. S územím okresu je rozsahem totožný správní obvod obce s rozšířenou působností Rokycany.
170 cekov.JPG
(c) Ondrej.konicek, CC BY-SA 3.0
Kařez, okres Rokycany. Trať 170 mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek.