Okres Třebíč

Okres Třebíč
Území
Sídlo okresu (1960–2002)	Třebíč
Kraj	Vysočina
Stát	Česko Česko
LAU 1	CZ0634
ISO 3166-2	CZ-614
SPZ (1960–2001)	TR
Zeměpisné souřadnice	49°12′ s. š., 15°54′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha	1 463 km²
Počet obyvatel	110 503 (2024)[1]
Hustota zalidnění	75,5 obyv./km²
Počet ORP	3
Počet POÚ	6
Počet obcí	167 z toho 6 měst a 10 městysů
Další údaje
Kód okresu	3710
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Třebíč je okresem v Kraji Vysočina, celý okres leží na Moravě. Jeho dřívějším sídlem bylo město Třebíč.

Okres je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč.^[2]

Okres Třebíč jako správní jednotka vznikl v roce 1855, později, roku 1868, byl v Třebíči zřízen okresní úřad. Poslední reorganizace okresu proběhly v letech 1948 a 1960. Od té doby se od okresu oddělilo pouze několik málo obcí na západě, severu a východě.

Podnebí je suchozemské, drsnější a vlhčí ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, sušší a teplejší na východě a jihovýchodě. V obci Kojetice se nachází kulturní a vinařské centrum Sádek, jediná vinice v Kraji Vysočina spadající jako enkláva do Znojemské vinařské podoblasti. Dlouhodobý teplotní průměr okresu je asi 7,2–7,9 stupňů Celsia a srážkový průměr kolem 500 mm (z toho ve vegetačním období asi 375 mm), výši srážek negativně ovlivňuje srážkový stín Jihlavských vrchů.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Jihlava a na severu s okresem Žďár nad Sázavou. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Brno-venkov a Znojmo Jihomoravského kraje a na jihozápadě s okresem Jindřichův Hradec Jihočeského kraje.

V roce 2018 byl vydán geocoin (v rámci hry Geocaching) s obrysem okresu Třebíč.^[3]

Po roce 1849 vznikly kraje a tehdejší soudní okres Třebíč se stal částí politického okresu Jihlava, soudní okres Náměšť nad Oslavou byl tvořen 19 obcemi a stal se součástí politického okresu Moravský Krumlov. Třebíčský soudní okres byl tvořen 39 obcemi, v roce 1855 se Třebíč i Náměšť nad Oslavou staly sídly smíšených okresních úřadů pod krajskými městy. Roku 1868 vznikl politický okres Třebíč, který začleňoval soudní okresy Náměšť n. Osl. a Třebíč. Tento okres sousedil s politickými okresy Velké Meziříčí, Jihlava, Dačice, Hranice, Krumlov a Brno.^[4] V roce 1925 okresy již měly v důsledku slučování a odlučování obcí 66 obcí (p. o. Třebíč) resp. 37 obcí (p. o. Náměšť nad Oslavou). Během druhé světové války zůstala struktura okresu stejná a v roce 1945 vznikl v Třebíči okresní národní výbor. Po reformách v roce 1949 byl soudní okres Náměšť nad Oslavou zrušen a většina jeho obcí byla začleněna do politického okresu Velká Bíteš, dvě obce do nového politického okresu Rosice, čtyři obce do politického okresu Třebíč. Do politického okresu Třebíč bylo začleněno i 11 obcí z politického okresu Hrotovice, tři obce z okresu Jihlava a jedna obec z okresu Moravské Budějovice.^[4]

Politický okres Moravské Budějovice (jež byl při reformách v roce 1960 sloučen s okresem Třebíč) vznikl v roce 1896 a skládal se ze soudního okresu Moravské Budějovice a ze soudního okresu Jemnice. Soudní okres Moravské Budějovice byl dříve součástí politického okresu Znojmo a s. o. Jemnice byl dříve součástí p. o. Dačice. K obvodu s. o. Moravské Budějovice v roce 1854 příslušelo 30 obcí, k obvodu s. o. Jemnice příslušelo v tomtéž roku 43 obcí, v roce 1869 již k obvodu s. o. Moravské Budějovice příslušelo 45 obcí a v roce 1908 již 50. K obvodu s. o. Jemnice příslušelo v roce 1869 již 44 obcí, další roky se počet již neměnil. Po vytvoření politického okresu Moravské Budějovice měl tak okres 93 obcí, v roce 1938 již měl okres jen 90 obcí. V důsledku mnichovské dohody však bylo odtrženo 15 obcí (připojeny k župě Dolní Dunaj v Rakousku a připojeno 30 obcí z bývalého politického okresu Znojmo 30 obcí, z bývalého politického okresu Krumlov bylo připojeno dalších 52 obcí (z hlediska práva až v roce 1942). Politický okres Moravské Budějovice tak měl mezi lety 1938 a 1942 celkem 157 obcí. Po druhé světové válce byly obce navráceny původním okresům a okresy byly opět reorganizovány, politický okres Moravské Budějovice měl tak 88 obcí. K roku 1960 byl okres připojen k okresu Třebíč, některé obce však byly připojeny k okresu Znojmo a některé k okresu Jindřichův Hradec.^[5]

Další zvětšení území okresu nastalo při reformách v roce 1960, okres Třebíč měl tehdy 196 obcí. Bylo k němu přičleněno 60 obcí z okresu Moravské Budějovice, 32 obcí z okresu Velká Bíteš, 12 obcí z okresu Velké Meziříčí, 10 obcí z okresu Dačice, pět obcí z okresu Moravský Krumlov a jedna obec z okresu Třešť.^[4] V tomto roce byl okres začleněn do Jihomoravského kraje^[6] a v roce 2000 se stal součástí tehdejšího Jihlavského kraje,^[7] který byl v roce 2001 přejmenován na kraj Vysočina.^[8]

Po tzv. kůrovcové kalamitě v roce 2018 a 2019 by měla být odstraněna přibližně čtvrtina smrkového porostu v okrese Třebíč.^[9]

V roce 1900 měl politický okres Třebíč celkovou plochu 720,1 km², podobnou rozlohu měl až do reforem v roce 1949, kdy se z okresu stal již pouze okres Třebíč a ten měl plochu 618,78 km².^[4] Politický okres Moravské Budějovice měl k roku 1900 705,3 km², v roce 1950 po dalších reformách již měl 657,04 km².^[5] Ke konci roku 2003 měl okres celkovou plochu 1 518,61 km², z toho bylo 64,15 % zemědělských pozemků (z 87,35 % jsou tvořeny ornou půdou) a 35,85 % plochy tvořily ostatní pozemky (z toho bylo 75,67 % lesů).^[10]

Na celém území okresu se rozkládá Českomoravská vrchovina, většinu bývalého soudního okresu Třebíč pokrývá Jaroměřická kotlina a její část nazývaná Třebíčská kotlina. Bývalý soudní okres Náměšť nad Oslavou pokrývá z větší části Znojemská pahorkatina. Ze severu a západu zasahuje do území okresu ještě Brtnická vrchovina, ve které se nachází i nejvyšší vrchol v okresu Třebíč – 711 metrů vysoká hora Mařenka.

Severně od Náměště nad Oslavou se nachází i určitá část Bítešské vrchoviny. Všechny tyto geomorfologické prvky jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny.^[4] Dalšími významnými vrcholy na území okresu Třebíč a zároveň v tzv. Jihlavské části (tj. jihozápad tehdejšího třebíčského hejtmanství) českomoravské vrchoviny jsou Kobylí Hlava u Heraltic (686 metrů), Zadní hora u Starče (633 metrů), Pekelný kopec u Slavic (563 metrů), Strážná hora v Třebíči (479 metrů) a Klučovská hora (594 metrů).^[11]

Vrcholy, jež leží na tzv. Žďárské vrchovině (tj. zbytek třebíčského hejtmanství) jsou: Smrček u Svatoslavi (671 metrů), Číhalský kopec u Račerovic (585 metrů), Jelení hlava u Věstoňovic (616 metrů), Křemel u Hostákova (491 metrů), Vlčí kopec u Kladerub nad Oslavou (420 metrů), Zelený kopec u Mohelna (491 metrů, s rozhlednou Babylon) a Biskupský kopec u Lhánic (398 metrů). Ve východní části hejtmanství je jediným výrazným kopcem Rapotický kopec u Rapotic (513 metrů).^[11]

Bývalý politický okres Moravské Budějovice je také pokryt útvary Českomoravské vrchoviny, tyto útvary jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny. V bývalém s. o. Moravské Budějovice je převážně kotlina Jaroměřická, v bývalém s. o. Jemnice je dělena na kotlinu Jemnickou. Do východní části s. o. Moravské Budějovice zasahuje i Znojemská pahorkatina, jihozápadní část s. o. Moravské Budějovice a jihovýchodní část Jemnického s. o. pokrývá Bítovská pahorkatina. Severní část jemnického s. o. přísluší pod Brtnickou vrchovinu. V této části leží i nejvyšší vrchol bývalého politického okresu Moravské Budějovice a jeden z nejvyšších vrcholů nynějšího okresu Třebíč – vrchol Maková (683 metrů).^[5]

Okresem protéká řeka Jihlava, jež tvořila i přirozenou hranici na jihovýchodě okresu, dalšími významnějšími řekami protékajícími okresem jsou: Rokytná (jež pramení ještě jako Rokytka na západě okresu^[5]), Oslava, Jevišovka, Chvojnice, Stařečský potok či Želetavka. Na většině území se průměrné teploty v průběhu roku pohybují od 4 do 7 stupňů Celsia a roční srážkový průměr dosahuje cca 600 mm.^[4] Do výstavby vodní nádrže Dalešice mezi lety 1970 a 1978 nad řekou čnělo ostré údolí s vysokými skálami, nedaleko Hartvíkovic měl být sráz o výšce 100 metrů nad hladinou řeky a u Senorad měla být Malá skála, jež čněla 150 metrů nad hladinou řeky.^[11]

Bylo připraveno rozšíření heraltických vrtů podzimní vody. Důvodem bylo to, že výnosnost heraltického zdroje klesá, dříve dával 25 litrů za vteřinu, v roce 2017 10 litrů za vteřinu. Stejně tak se připravuje recyklace prací vody, která je použita na pročištění filtrů z pramenů heraltického vodního zdroje.^[12] Nové vrty jsou na území obce Pokojovice, celkem má stavba stát cca 150 milionů Kč.^[13]

Okres Třebíč má velký problém se suchem, např. v dubnu 2019 napršelo za většinu měsíce 2,9 mm srážek, průměr dosahuje 40 mm srážek. Spojeno s tím je i zvýšené riziko požárů.^[14]

Nejdůležitější dopravní tepnou jsou silnice vedoucí ze západu na východ (otevřena v roce 1749 a vedoucí od Jihlavy přes Brtnici, Okříšky, Třebíč, Vladislav, Náměšť nad Oslavou do Brna), na začátku 21. století je přebudovávána i silnice vedoucí z jihu na sever. Okres Třebíč má i přímé napojení na dálnici D1 a to přes silnici z Náměště nad Oslavou přes Jinošov a také severojižní silnicí přes Velké Meziříčí. V roce 1886 byla dostavěna železniční trať vedoucí z Okříšek do Brna s odbočkou na Vídeň a v roce 1909 byla (spolu s železniční tratí vedoucí z Okříšek do Znojma) odkoupena státem. Již v roce 1919 měla Třebíč telefonický úřad a v Třebíči i Náměšti nad Oslavou byl i úřad telegrafický.^[15]

V okrese Třebíč je celkem 1081 km silnic I., II. a III. třídy. Okresem neprobíhá žádná dálnice.^[16]

V roce 1900 v politickém okresu žilo asi 75 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Náměšť nad Oslavou žilo 59 ob./km², v s. o. Třebíč žilo 85 ob./km². V roce 1930 žilo na okrese 83 ob./km² (s. o. Náměšť nad Oslavou 66 ob./km² a s. o. Třebíč 93 ob./km²) a v roce 1950 žilo v tehdejším okresu Třebíč 82 ob./km².^[4] V roce 2005 žilo 53,24 procenta obyvatel ve městech a hustota zalidnění byla 77 ob./km².^[10] V politickém okresu či následném okresu žila do roku 1918 většina obyvatel české národnosti, jen menší procento bylo národnosti německé a minimální procento bylo národnosti cizí. Po roce 1918 již ubylo i německé národnosti a většinu tvořili Češi. V roce 1930 ještě žilo v okresu 177 obyvatel židovské národnosti.^[4]

V oblasti náboženské měla v okresu většinovou podporu církev katolická, v roce 1880 ještě žilo v okresu 1132 občanů židovského vyznání, toto číslo postupně klesalo, naopak narůstal podíl občanů hlásících se k církve evangelické a po roce 1920 i hlásících se k československé církvi. Po roce 1920 narostlo i číslo občanů označujících sama sebe jako bez vyznání.^[4]

V roce 1900 žilo v politickém okresu Moravské Budějovice asi 59,4 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. Moravské Budějovice žilo 64,1 ob./km², v s. o. Jemnice žilo 52,9 ob./km². V roce 1930 se počet obyvatel na kilometr čtvereční zvýšil v celém p. o. na 61, v roce 1950 poklesla na 51,8 ob. na km². Politický okres byl převážně český, stejně jako třebíčský p. o., jen na jihu jemnického s. o. byly obce, kde i třetina obyvatel byla německého původu. Z jiných národností žili v p. o. ještě Rusíni, Poláci a hlavně Židé. V oblasti náboženské byl okres prakticky po celou dobu své existence převážně katolický, pouze minoritní procenta obyvatel byla židovského vyznání či příslušníci církve československé nebo evangelické.^[5]

V roce 1900 bylo celkem aktivně pracujících (zaměstnaných) obyvatel v tehdejším politickém okrese Třebíč 26 249, nezaměstnaných (tj. bez povolání) bylo tehdy 27334 a v domácích službách byl zaměstnáno 745 osob. Celkový počet obyvatel v tehdejším p. o. byl 54 328. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 28 007 osob (v s. o. Náměšť n. O. 8 111 osob a v s. o. Třebíč 19 896 osob), zaměstnaných v celém okrese bylo 26 180 osob (v s. o. Náměšť nad Oslavou 7 109 osob a v s. o. Třebíč 19 071 osob). Domácích zaměstnanců a pomáhajících členů rodin bylo v celém okrese dohromady 5 804. Nejvíce pracujících pracovalo jako dělníci, druhé nejpočetnější postavení v zaměstnání bylo "samostatní".^[4] V tehdejším politickém okrese Moravské Budějovice bylo v r. 1900 celkem 17 580 nezaměstnaných, v domácích službách bylo celkem 474 osob. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce 41 784. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 17 802 obyvatel, z toho 11 879 v s. o. Moravské Budějovice a 5 923 v s. o. Jemnice. Na rozdíl od p. o. Třebíč bylo nejvíce pracujících v kategorii "samostatní", druhé nejpočetnější povolání bylo "dělníci".^[5]

V roce 2003 byl průměrný plat v okrese Třebíč 13 778 korun Českých, počet stabilně zaměstnaných na okrese byl 23 207, počet nezaměstnaných byl 8 258. To znamenalo míru nezaměstnanosti ve výši 14 %.^[10]

V okrese Třebíč má v roce dle investičních pobídek vzniknout 200 nových pracovních míst.^[18]

Nejvýznamnější střední školou na tehdejším politickém okrese bylo Třebíčské gymnázium a po roce 1918 měly být zřizovány další střední školy.^[4] V samotné Třebíči bylo v roce 1930 zaměstnáno ve školství 122 osob (z toho 113 učitelů) a několik českých i německých obecných i měšťanských škol. Další školy byly i v Náměšti nad Oslavou i v jednotlivých obcích. V roce 1919 bylo v třebíčském hejtmanství 83 obecných škol, z toho 2 německé. Mezi těmito školami bylo 7 pětitřídních, 5 čtyřtřídních (z toho 1 německá), 7 trojtřídních (z toho jedna německá), 24 dvojtřídních a 38 jednotřídních. V hejtmanství byly i 4 měšťanské školy (všechny v Třebíči), 5 pokračovacích škol, 2 zimní hospodářské školy, obchodní škola v Třebíči a gymnázium v Třebíči.^[19] Další školské středisko (a jediné významnější v tehdejším p. o. Mor. Budějovice) bylo ve městě Moravské Budějovice, další méně významné školy byly i v Jemnici a Jaroměřicích nad Rokytnou.^[5]

V roce 1930 v s. o. Třebíč pracovalo 223 pracovníků v celkem 58 zařízeních a v s. o. Náměšť nad Oslavou pracovalo 21 pracovníků ve 13 zařízeních,^[4] v tomtéž roce v s. o. Moravské Budějovice pracovalo ve zdravotnictví celkem 75 pracovníků ve 26 zařízeních, v s. o. Jemnice pracovalo 21 osob v 11 zařízeních.^[5]

(2003)

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (18169 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10328 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (9740 hlasů). Volební účast byla 65.49 %, tj. 60403 ze 92282 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (38768 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20965 hlasů). Volební účast byla 65.10 %, tj. 59970 ze 92151 oprávněných voličů.^[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (27399 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (13693 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6971 hlasů). Volební účast byla 66.88 %, tj. 60907 ze 91102 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (37763 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26721 hlasů). Volební účast byla 71.32 %, tj. 64598 ze 90602 oprávněných voličů.^[30]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24203 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18218 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (9351 hlasů). Volební účast byla 71.94 %, tj. 63698 ze 88584 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (34448 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (29724 hlasů). Volební účast byla 73.16 %, tj. 64462 ze 88122 oprávněných voličů.^[31]

Okresem prochází silnice I. třídy I/23 a I/38. Silnice II. třídy jsou II/112, II/151, II/152, II/349, II/351, II/360, II/361 II/390, II/392, II/393, II/396, II/399, II/400, II/401, II/402, II/403, II/405, II/408, II/410 a II/411.

Na území okresu poblíž obce Dukovany je Jaderná elektrárna Dukovany.

V okresu sídlí společnost MANN+HUMMEL Group, byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení. Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců. Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně. Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

• Babice (Bolíkovice) 
• Bačice (Udeřice) 
• Bačkovice
• Benetice (Věstoňovice) 
• Biskupice-Pulkov (Biskupice • Pulkov)
• Blatnice
• Bohušice
• Bochovice (Batouchovice)
• Bransouze
• Březník
• Budišov (Mihoukovice)
• Budkov
• Cidlina
• Čáslavice
• Častohostice
• Čechočovice
• Čechtín
• Červená Lhota
• Číhalín
• Číchov
• Čikov
• Číměř
• Dalešice
• Dědice
• Dešov
• Dolní Lažany
• Dolní Vilémovice
• Domamil
• Dukovany
• Hartvíkovice
• Heraltice
• Hluboké
• Hodov
• Horní Heřmanice
• Horní Smrčné
• Horní Újezd
• Horní Vilémovice
• Hornice
• Hrotovice
• Hroznatín
• Hvězdoňovice
• Chlístov
• Chlum
• Chotěbudice
• Jakubov u Moravských Budějovic
• Jaroměřice nad Rokytnou (Boňov • Ohrazenice • Popovice • Příložany • Ratibořice • Vacenovice)
• Jasenice
• Jemnice (Louka • Panenská)
• Jinošov
• Jiratice
• Kamenná (Klementice)
• Kdousov
• Kladeruby nad Oslavou
• Klučov
• Kojatice (Velký Újezd)
• Kojatín
• Kojetice
• Komárovice
• Koněšín
• Kostníky
• Kouty
• Kozlany
• Kožichovice
• Krahulov
• Kralice nad Oslavou (Horní Lhotice)
• Kramolín
• Krhov
• Krokočín
• Kuroslepy
• Láz
• Lesná
• Lesní Jakubov
• Lesonice (Horní Lažany)
• Lesůňky
• Lhánice
• Lhotice
• Lipník
• Litohoř
• Litovany
• Lomy
• Loukovice
• Lovčovice
• Lukov
• Markvartice
• Martínkov
• Mastník
• Menhartice
• Meziříčko
• Mikulovice
• Mladoňovice
• Mohelno
• Moravské Budějovice (Jackov • Lažínky • Vesce • Vranín)
• Myslibořice
• Naloučany
• Náměšť nad Oslavou (Jedov • Otradice • Zňátky)
• Nárameč
• Nimpšov
• Nová Ves
• Nové Syrovice (Krnčice)
• Nový Telečkov
• Ocmanice
• Odunec
• Okarec
• Okřešice
• Okříšky (Nové Petrovice)
• Opatov
• Oponešice
• Ostašov
• Pálovice
• Petrovice
• Petrůvky
• Pokojovice
• Police
• Popůvky
• Pozďatín
• Přeckov
• Předín (Hory)
• Přešovice
• Přibyslavice
• Příštpo
• Pucov
• Pyšel (Vaneč)
• Rácovice
• Račice
• Radkovice u Budče
• Radkovice u Hrotovic
• Radonín
• Radošov
• Radotice
• Rapotice
• Rohy
• Rokytnice nad Rokytnou (Veverka) 
• Rouchovany (Šemíkovice)
• Rudíkov
• Římov
• Sedlec
• Slavětice
• Slavičky (Okrašovice • Pozďátky)
• Slavíkovice
• Smrk
• Stařeč (Kracovice)
• Stropešín
• Střítež
• Studenec
• Studnice
• Sudice
• Svatoslav
• Šebkovice (Milatice)
• Štěměchy
• Štěpkov
• Trnava
• Třebelovice
• Třebenice (Chroustov • Plešice)
• Třebíč (Borovina • Budíkovice • Horka-Domky • Jejkov • Nové Dvory • Nové Město • Pocoucov • Podklášteří • Ptáčov • Račerovice • Řípov • Slavice • Sokolí • Stařečka • Týn • Vnitřní Město • Zámostí)
• Třesov
• Valdíkov
• Valeč
• Vícenice
• Vícenice u Náměště nad Oslavou
• Vladislav (Hostákov • Střížov)
• Vlčatín
• Výčapy (Štěpánovice)
• Zahrádka (Častotice)
• Zárubice
• Zašovice (Nová Brtnice)
• Zvěrkovice
• Želetava (Bítovánky • Horky • Šašovice)

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Třebíč začleněny také obce:

• Brtnička – poté okres Jihlava
• Hrutov – poté okres Jihlava
• Kněžice – poté okres Jihlava
• Oslavička – poté okres Žďár nad Sázavou
• Tasov – poté okres Žďár nad Sázavou

• Základní škola Třebíč, Cyrilometodějská 22
• Základní škola Moravské Budějovice, Dobrovského 11
• Základní škola Hrotovice
• Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Rouchovany
• Základní škola Moravské Budějovice Havlíčkova ul. 933 okres Třebíč
• Základní škola T. G. Masaryka Moravské Budějovice, náměstí Svobody 903, okres Třebíč
• Základní škola v Jemnici, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Dalešice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Třebelovice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola Trnava, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Šebkovice, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola, Studenec, okres Třebíč
• Základní škola a Mateřská škola Rokytnice nad Rokytnou, příspěvková organizace
• Základní škola Rapotice, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola Pyšel, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola Opatov, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Mladoňovice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola Lukov, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Litohoř, příspěvková organizace, okres Třebíč
• Základní škola a mateřská škola Lesonice, okres Třebíč
• Základní škola a Mateřská škola Kralice nad Oslavou, příspěvková organizace, okres Třebíč
• Základní škola a Mateřská škola Kouty, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Koněšín, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Kojetice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Jakubov, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Dukovany, příspěvková organizace
• Základní škola Dolní Vilémovice 42
• Základní škola a Mateřská škola Dešov
• Základní škola a Mateřská škola Blatnice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola Benetice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Nové Syrovice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Stařeč, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola Výčapy, příspěvková organizace
• Základní škola T.G. Masaryka a mateřská škola Přibyslavice, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Myslibořice
• Základní škola a Mateřská škola Domamil
• Základní škola a Mateřská škola Budkov, okres Třebíč
• Základní škola a Mateřská škola Valeč
• Základní škola a Mateřská škola Předín
• Základní škola a mateřská škola Březník, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola Čáslavice
• Základní škola Třebíč Týnská 8
• Základní škola Třebíč, Benešova 585
• Základní škola Třebíč, Horka-Domky, Václavské nám. 44/12
• Základní škola Třebíč Bartuškova 700
• Základní škola T.G.Masaryka Třebíč, Komenského náměstí 61/6
• Základní škola Mohelno, okres Třebíč
• Základní škola a mateřská škola Vladislav
• Základní škola Ludvíka Svobody Rudíkov, okres Třebíč
• Základní škola a Mateřská škola Hartvíkovice, příspěvková organizace
• Základní škola Budišov – příspěvková organizace
• Základní škola Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836
• Základní škola a mateřská škola Heraltice, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a Mateřská škola Lipník, okres Třebíč, příspěvková organizace
• Základní škola a mateřská škola Třebíč, Na Kopcích 342
• Základní škola a Mateřská škola Želetava
• Základní škola Vícenice u Náměště nad Oslavou, okres Třebíč
• Základní škola Náměšť nad Oslavou, Komenského 53
• Základní škola Náměšť nad Oslavou, Husova 579
• Základní škola Otokara Březiny Jaroměřice nad Rokytnou, Komenského nám. 120
• Základní škola Okříšky
• Základní škola Police, příspěvková organizace

• Základní škola a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních kraje Vysočina

• Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa, Hotelová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč
• Základní umělecká škola Moravské Budějovice
• Základní umělecká škola Hrotovice
• Základní umělecká škola Třebíč, Masarykovo náměstí 1313/12
• Základní umělecká škola Resonance Třebíč, Soukopova 5
• Základní umělecká škola Náměšť nad Oslavou, okres Třebíč

• Dětský domov, Hrotovice, Sokolská 362
• Dětský domov, Jemnice, Třešňová 748
• Dětský domov, Náměšť nad Oslavou, Krátká 284
• Dětský domov, Budkov 1
• Soukromý dětský domov, s.r.o.

• Gymnázium Třebíč
• Katolické gymnázium Třebíč
• Gymnázium a Střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365

• Střední průmyslová škola Třebíč
• Střední škola stavební Třebíč

• Hotelová škola Třebíč
• Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč
• Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa

• Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s.r.o.
• Střední škola řemesel a služeb Moravské Budějovice
• Střední škola řemesel Třebíč, zanikla sloučením s SPŠ Třebíč v roce 2014^[32]

• Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč

• Západomoravská vysoká škola Třebíč

• Nemocnice Třebíč

• Seznam katastrálních území v okrese Třebíč
• Seznam chráněných území v okrese Třebíč
• Seznam památných stromů v okrese Třebíč
• Seznam kulturních památek v okrese Třebíč
• Senátní obvod č. 53 – Třebíč
• Okresní soud v Třebíči
• Děkanát Třebíč

• Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Třebíč na Wikimedia Commons
• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy