Okresy ve Švýcarsku

Ve spolkovém uspořádání Švýcarska má spolkový stát (kanton) plnou volnost při rozhodování o své vnitřní organizaci; každý kanton si tak může svobodně vybrat vlastní vnitřní uspořádání. Proto existuje mnoho typů a názvů pro menší administrativní jednotky a v každém kantonu mohou mít rozdílný účel. Většina kantonů je dělena na Bezirke (německý výraz pro okres, okrsek). V mnoha kantonech jsou okresy relevantní pouze z hlediska organizace soudů. V několika kantonech se terminologie i funkce těchto správních jednotek v průběhu času změnila: z okresů (Bezirke) nebo správních úřadů (Ämter) na volební obvody (Wahlkreise). Do konce roku 2002 byl kanton St. Gallen rozdělen na 14 okresů (které také tvořily odpovídající volební obvody). K 1. lednu 2003 bylo 14 okresů nahrazeno 8 volebními obvody (Wahlkreise). Od 1. ledna 2013 došlo ke změně administrativní struktury také v kantonu Lucern: dosavadních 5 správních úřadů (Ämter) nahradilo 6 volebních obvodů (taktéž zvaných Wahlkreise). Na celostátní úrovni se označení volební obvod (vzhledem ke koincidenci s kantony) objevuje přímo jen zřídka; pro volby do kantonálního parlamentu je tak například kanton Basilej-venkov strukturován do volebních obvodů a volebních regionů (každý z nich obsahuje několik volebních obvodů). Cílem dělení je na jedné straně umožnit občanům volit pouze lokálně (ze svého jádra voličů); na druhé straně by měly být v kantonálním parlamentu dostatečně zastoupeny všechny oblasti kantonu. Další úroveň rozdělení tak zabraňuje nadměrnému nebo naopak nedostatečnému zastoupení některých (zvláště hustě osídlených) regionů v kantonálním parlamentu.

Mezi další názvy patří Verwaltungskreis (kanton Bern), Region (Graubünden), district (ve frankofonních kantonech) nebo distretto (italsky – kanton Ticino). Některé kantony nepoužívají dělení okresní úrovně, některé jej postupem času opustily, ale využívají jej pro statistické účely.

Okres zpravidla slouží pouze k decentralizaci kantonální správy a organizace soudů. Naproti tomu v kantonu Schwyz jsou okresy z historických důvodů samostatnými právními subjekty s daňovou suverenitou a v některých případech s vlastní regionální radou. Okresy (německy Kreis, rétorománsky circul nebo italsky circolo) hrály v minulosti srovnatelnou roli v kantonu Graubünden. V kantonu Appenzell Innerrhoden je pak okres název pro nejnižší správní jednotku, tj. na úrovni politické obce.

Seznam švýcarských okresů

Kanton	Okresy
Kanton	Počet (účel)	Název	Seznam (sídlo)
Aargau	11	Bezirk	Aarau (Aarau) Baden (Baden) Bremgarten (Bremgarten) Brugg (Brugg) Kulm (Unterkulm) Laufenburg (Laufenburg) Lenzburg (Lenzburg) Muri (Muri) Rheinfelden (Rheinfelden) Zofingen (Zofingen) Zurzach (Bad Zurzach)
Appenzell Ausserrhoden	3 (statistické účely)	Bezirk	Hinterland Mittelland Vorderland
Appenzell Innerrhoden	–	–	–
Basilej-město	–	–	–
Basilej-venkov	5	Bezirk	Arlesheim (Arlesheim) Laufen (Laufen) Liestal (Liestal) Sissach (Sissach) Waldenburg (Waldenburg)
Bern	10 (sdružené do 5 správních oblastí - Verwaltungsregion)	Verwaltungskreis	Bern-Mittelland (Ostermundigen) Bernský Jura (Courtelary) Biel/Bienne (Biel/Bienne) Emmental (Langnau im Emmental) Frutigen-Niedersimmental (Frutigen) Interlaken-Oberhasli (Interlaken) Oberaargau (Wangen an der Aare) Obersimmental-Saanen (Saanen) Seeland (Aarberg) Thun (Thun)
Curych	12	Bezirk	Affoltern (Affoltern am Albis) Andelfingen (Andelfingen) Bülach (Bülach) Curych (Curych) Dielsdorf (Dielsdorf) Dietikon (Dietikon) Hinwil (Hinwil) Horgen (Horgen) Meilen (Meilen) Pfäffikon (Pfäffikon) Uster (Uster) Winterthur (Winterthur)
Fribourg	7	district, Bezirk	Broye (Estavayer-le-Lac) Glâne (Romont) Gruyère (Bulle) Sarine (Fribourg) See (Murten) Sense (Tafers) Veveyse (Châtel-Saint-Denis)
Glarus	–	–	–
Graubünden	11	Region	Albula (Albula/Alvra) Bernina (Poschiavo) Engiadina Bassa/Val Müstair (Scuol) Imboden (Domat/Ems) Landquart (Landquart) Maloja (Samedan) Moesa (Roveredo) Plessur (Chur) Prättigau/Davos (Klosters) Surselva (Ilanz/Glion) Viamala (Thusis)
Jura	3	district	Delémont (Delémont) Franches-Montagnes (Saignelégier) Porrentruy (Porrentruy)
Lucern	6 (volební obvody, statistické účely)	Wahlkreis	Entlebuch Hochdorf Lucern-venkov Lucern-město Sursee Willisau
Neuchâtel	–	–	–
Nidwalden	–	–	–
Obwalden	–	–	–
Schaffhausen	6 (statistické účely)	Bezirk	Oberklettgau Reiat Schaffhausen Schleitheim Stein Unterklettgau
Schwyz	6	Bezirk	Einsiedeln (Einsiedeln) Gersau (Gersau) Höfe (Wollerau, Pfäffikon) Küssnacht (Küssnacht) March (Lachen) Schwyz (Schwyz)
Solothurn	10 (statistické účely, sdruženy do 5 departementů - Amtei)	Bezirk	Bucheggberg (Buchegg) Dorneck (Dornach) Gäu (Oensingen) Gösgen (Niedergösgen) Lebern (Grenchen) Olten (Olten) Solothurn (Solothurn) Thal (Balsthal) Thierstein (Breitenbach) Wasseramt (Kriegstetten)
St. Gallen	8 (volební obvody, statistické účely)	Wahlkreis	Rheintal Rorschach Sarganserland See-Gaster St. Gallen Toggenburg Werdenberg Wil
Thurgau	5	Bezirk	Arbon (Arbon) Frauenfeld (Frauenfeld) Kreuzlingen (Kreuzlingen) Münchwilen (Münchwilen) Weinfelden (Weinfelden)
Ticino	8 (dále dělené na 38 jednotek circolo)	distretto	Bellinzona (Bellinzona) Blenio (Acquarossa) Leventina (Faido) Locarno (Locarno) Lugano (Lugano) Mendrisio (Mendrisio) Riviera (Riviera) Vallemaggia (Cevio)
Uri	–	–	–
Valais	14	district, Bezirk	Brig (Brig-Glis) Conthey (Conthey) Entremont (Sembrancher) Goms (Münster-Geschinen) Hérens (Vex) Leuk (Leuk) Martigny (Martigny) Monthey (Monthey) Östlich Raron (Mörel-Filet) Saint-Maurice (Saint-Maurice) Sierre (Sierre) Sion (Sion) Visp (Visp) Westlich Raron (Raron)
Vaud	10	district	Aigle (Aigle) Broye-Vully (Payerne) Gros-de-Vaud (Echallens) Jura-Nord vaudois (Yverdon-les-Bains) Lausanne (Lausanne) Lavaux-Oron (Bourg-en-Lavaux) Morges (Morges) Nyon (Nyon) Ouest lausannois (Renens) Riviera-Pays-d’Enhaut (Vevey)
Zug	–	–	–
Ženeva	–	–	–