Okrouhličtí Dvořáci

Okrouhličtí Dvořáci
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°34′50″ s. š., 15°34′47″ v. d.
Okrouhličtí Dvořáci
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okrouhličtí Dvořáci byla do roku 1950 samostatná obec v okrese Havlíčkův Brod. V současnosti její území spadá pod město Havlíčkův Brod.

Název

Sídlo je poprvé zmiňováno v roce 1643 pod názvem Dvořáci, v roce 1681 je uváděno pojmenování Dvoržáczy na Samotach, roku 1843 pak názvy Höflern, Höfler a Dworacy a v roce 1854 Dvořáci Okrouhličtí. Název je odvozen od pojmenování svých obyvatel – dvořáků neboli majitelů dvorců. Přídavné jméno odkazuje na Okrouhlice, k nimž bylo sídlo v roce 1634 připojeno.[1]

Historie

Jižně od Německého Brodu začaly ve 13. století vznikat statky brodských měšťanů, kteří však na statcích sami hospodařili, nýbrž je pronajímali. Statky o rozloze 2–5 lánů stály zhruba 1–2 km od sebe. Nájemci, tzv. dvořáci majitelům odváděli stálý plat, tzv. šos. Měli různá privilegia – nemuseli vykonávat robotu, platili jen daně a vrchnostenské dávky, starali se také o ponocenské služby. Podle seznamu poddaných dle víry z roku 1651 zde žilo 105 příslušníků dvořáckých rodin a 22 dalších poddaných. 20 osob v 5 rodinách se hlásilo ke katolické víře. Sídlo nemělo centrum, skládalo se ze samostatných samot.[2] V roce 1634 po zabrání trčkovských statků byly tyto dvorce připojeny k okrouhlickému statku.[1]

Od roku 1651 zde stála valcha. Později se zde nacházela kovárna, panská hospoda, hliniště, odkud se brala hrnčířská hlína. Obec od roku 1760 protínala císařská silnice z Brodu do Jihlavy. Katastr obce činil 886 ha. V roce 1838 zde žilo v 78 domech 600 obyvatel.[2] Kolem roku 1838 se zde nacházelo kolem dvaceti dvorců.[3]

V roce 1883 zde byla postavena Šupichova cihelna, která se skládala ze 4 budov a 2 pecí, které dokázaly najednou vypálit 40 000 cihel. Pracovalo zde 50 zaměstnanců.[4] Ročně vyprodukovala 120 tisíc klasických cihel a 24 tisíc střešních tašek.[2] V letech 1869–1950 sem spadala osada Šmolovy.[5] Podle sčítání 1930 zde žilo v 170 domech 1045 obyvatel. 1029 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 785 římských katolíků, 13 evangelíků a 225 příslušníků Církve československé husitské.[6] Ve 40. letech 20. století byla výroba cihel ukončena kvůli stáří budov i vytěžení hlíny vhodné na pálení cihel.[4]

Do roku 1950 to byla samostatná obec v okrese Havlíčkův Brod, poté zařazena jako osada k Havlíčkovu Brodu.[7]

Doprava

Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Arriva Východní Čechy. Autobusy jezdí ve směrech Havlíčkův Brod, Lípa, Úsobí, Skorkov, Herálec, Štoky, Šlapanov a Jihlava.[8]

Reference

  1. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 446. 
  2. ↑ a b c KYSILKA, Karel; PAVLÍČEK, Jiří. Nástin dějin Okrouhlických Dvořáků [online]. Výborný, 2016 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ SOMER, Tomáš. Vývoj osídlení na Havlíčkobrodsku ve středověku v závislosti na těžbě stříbra. , 2009 [cit. 2016-03-11]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  4. ↑ a b KAMP, Michal. Podnikatelské rodiny v Německém Brodě 1850-1950. Brno, 2009 [cit. 2016-03-11]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Markel. Dostupné online.
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 519. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 370. 
  8. ↑ Okrouhličtí Dvořáci [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Okrouhličtí Dvořáci (HB).jpg
Autor: Kolomaznik, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na osadu Okrouhličtí Dvořáci u HB (2024)