Oksana Čusovitinová

Oksana Čusovitinová
Narození19. června 1975 (48 let)
Buchara
Povolánísportovní gymnastka
OceněníStříbrný vavřínový list
zasloužilý mistr sportu SSSR
ChoťBakhodir Kurbanov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoLOH 1992družstva
stříbroLOH 2008přeskok
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato1991 Indianapolisprostná
zlato2003 Anaheimpřeskok
stříbro1991 Indianapolispřeskok
stříbro2001 Gentpřeskok
stříbro2005 Melbournepřeskok
stříbro2011 Tokiopřeskok
bronz1992 Pařížpřeskok
bronz1993 Birminghampřeskok
bronz2002 Debrecínpřeskok
bronz2006 Aarhuspřeskok

Oksana Alexandrovna Čusovitinová (rusky: Оксана Александровна Чусовитина, německy: Oxana Chusovitina nebo též Oksana Tschussowitina, * 19. června 1975, Buchara) je německá sportovní gymnastka uzbeckého původu. Je trojnásobnou mistryní světa a vítězkou olympijských her 1992 v soutěži družstev.

Kariéra

Čusovitinová se začala prosazovat už v raném věku, jako třináctiletá vyhrála mistrovství Sovětského svazu v prostných, v roce 1990 byla poprvé mistryní Evropy v družstvech. Stala se mistryní světa v prostných v Indianapolisu v roce 1991, na přeskoku byla druhá. Na letních olympijských hrách v Barceloně získala v družstvu SNS zlatou medaili.

Po rozpadu Sovětského svazu reprezentovala Uzbekistán, v jehož barvách opakovaně získávala medaile na přeskoku – v čele s titulem mistryně světa, který získala v Anaheimu v roce 2003, zvítězila i ve finále Světového poháru v roce 2002.

Získala německé státní občanství a v roce 2006 se stala členkou německé reprezentace, poprvé novou zemi reprezentovala na mistrovství světa v Aarhusu,[1] kde byla na přeskoku třetí, o rok později v Amsterodamu se stala vicemistryní Evropy. Na evropském šampionátu v Clermont-Ferrandu v roce 2008 získala na přeskoku zlatou medaili ve věku 32 let.[2] V přeskoku byla na olympiádě v roce 2008 druhá a v roce 2012 pátá.

Na Letních olympijských hrách 2020 reprezentovala opět Uzbekistán a byla v 46 letech nejstarší ženskou gymnastkou olympijské historie. V kvalifikaci přeskoku obsadila 14. místo a publikum ji odměnilo ovacemi ve stoje.

Čusovitinová drží zásluhou své sportovní dlouhověkosti několik rekordů: jako jediná gymnastka se například osmkrát zúčastnila olympijských her (1992-2021) a na přeskoku získala na mistrovství světa celkem osm medailí. Jako první sportovní gymnastka byla jmenována zástupkyní sportovců ve vedení Mezinárodní gymnastické federace FIG.[3]

Soukromý život

Oksana Čusovitinová se v roce 1997 provdala za uzbeckého zápasníka Bachodira Kurpanova. V roce 1999 se jim narodil syn Ališer, u něhož byla ve věku necelých tří let diagnostikována leukémie. Za lepší zdravotní péčí se Čusovitinovi přestěhovali do Německa a v gymnastickém světě se rozběhla rozsáhlá akce k získání finančních prostředků na Ališerovu léčbu. Ta nakonec byla úspěšná a Čusovitinová z vděčnosti začala závodit za Německo.[1]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Oksana Chusovitina na německé Wikipedii a Oksana Chusovitina na anglické Wikipedii.

  1. a b SPORTPLUS, ČTK. Gymnastka se odvděčí za záchranu syna. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-10-13 [cit. 2007-11-14]. Dostupné online. 
  2. Reuters. Chusovitina wins vault title aged 32 [online]. Manchester Guardian, 2008-04-06 [cit. 2008-04-06]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. IG Online Interview : Oksana Chusovitina (Uzbekistan) [online]. International Gymnast, 2002 [cit. 2007-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-10-06. (anglicky) 
  4.  УП-465-сон 28.08.1992. О награждении спортсменов в связи с первой годовщиной независимости Республики Узбекистан. lex.uz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  5.  УП-1506-сон 16.08.1996. О награждении группы спортсменов и спортивных тренеров республики. lex.uz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  6.  УП-2921-сон 24.08.2001. О награждении в связи с десятилетием независимости Республики Узбекистан группы работников науки, здравоохранения, культуры, просвещения, средств массовой информации общественных сфер. lex.uz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Mekhnat shukhrati rib.png
Планка узбекского ордена "Мехнат шухрати"
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Dustlik rib.png
Планка узбекского ордена "Дружбы" (Дустлик)
Oksana Chusovitina (vault) 04-2011.JPG
Autor: Zelda F. Scott, Licence: CC BY-SA 3.0
Oksana Chusovitina before vaulting at the European Championships 2011 (Berlin)
El-urt khurmaty rib.png
Планка узбекского ордена "Уважаемому народом и Родиной" (Эл-юрт Хурмати)