Oktafluorpropan
| Oktafluorpropan | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | oktafluorpropan |
| Funkční vzorec | CF3CF2CF3 |
| Sumární vzorec | C3F8 |
| Vzhled | bezbarvý plyn[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 76-19-7 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-941-9 |
| PubChem | 6432 |
| ChEBI | 31980 |
| SMILES | C(C(F)(F)F)(C(F)(F)F)(F)F |
| InChI | InChI=1S/C3F8/c4-1(5,2(6,7)8)3(9,10)11 |
| Číslo RTECS | TZ5255000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 188,02 g/mol |
| Teplota tání | −147,6 °C (131,6 K)[1] |
| Teplota varu | −36,6 °C (236,6 K)[1] |
| Viskozita | 0,0125 mPa.s (0 °C)[2] |
| Kritická teplota Tk | 71,90 °C (345,05 K) |
| Kritický tlak pk | 2,68 MPa |
| Rozpustnost ve vodě | 0,57 mg/100 ml (15 °C)[1] |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu a chloroformu[1] |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu a diethyletheru[1] |
| Tlak páry | 0,88 MPa[1] |
| Součinitel tepelné vodivosti | 13,8 mW·m−1·K−1[2] |
| Bezpečnost | |
| [1] | |
| H-věty | H301 H311 H315 H319 H331 H335 H350 H411[1] |
| P-věty | P201 P202 P261 P264 P270 P271 P273 P280 P281 P301+310 P302+352 P304+340 P305+351+338 P308+313 P311 P312 P321 P322 P330 P332+313 P337+313 P361 P362 P363 P391 P403+233 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oktafluorpropan je organická sloučenina se vzorcem C3F8, perfluorovaná molekula odvozená od propanu. Používá se při výrobě polovodičů a léčiv.
Jedná se také o velmi silný skleníkový plyn.
Výroba
Oktafluorpropan lze vyrobit elektrochemickou fluorací nebo Fowlerovým procesem za použití fluoridu kobaltitého.[3]
Použití
Při výrobě elektroniky slouží směs oktafluorpropanu a kyslíku jako materiál na plazmové leptání oxidu křemičitého ve výrobě polovodičů, kdy dochází k selektivímu vyleptávání oxidů od kovů.[4]
Oktafluorpropan se pod označením R-218 používá jako složka chladicích směsí.
Oktafluorpropan byl navržen pro terraformování Marsu; jelikož vytváří 24 000krát silnější skleníkový efekt než oxid uhličitý, tak by mohl výrazně zkrátit dobu a omezit množství zdrojů potřebných k terraformování.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Octafluoropropane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6432
- ↑ a b Encyclopédie des gaz [online]. [cit. 2008-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03.
- ↑ R. D. Fowler; W. B. Buford; J. M. Hamilton; R. G. Sweet; C. E. Weber; J. S. Kasper; I. Litant. Synthesis of Fluorocarbons. Industrial & Engineering Chemistry Research. 1947, s. 292–298. DOI 10.1021/ie50447a612.
- ↑ J. W. Coburn. Plasma-assisted etching. Plasma Chemistry and Plasma Processing. 1982, s. 1–41. DOI 10.1007/BF00566856.
- ↑ D. Rogers. Studies in the Future of Experimental Terraforming. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu oktafluorpropan na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
chemical structure of octafluoropropane
Autor: Jynto (talk), Licence: CC0
Ball-and-stick model of the octafluoropropane molecule, a fluorocarbon related to propane.
Color code:
- Carbon, C: black
- Fluorine, F: yellow-green