Olšany (Praha)

Olšany
Lokalita
Městská částPraha 3
ObvodPraha 3
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽižkov
Olšany
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olšany jsou zaniklá ves na území dnešního Žižkova (Olšanská ulice, Olšanské náměstí, Olšanské hřbitovy), Vinohrad a Strašnic. Poprvé jsou zmiňovány k roku 1306.[1]

Název vsi pochází od dřeva olše (Alnus Glutinosa). V českých zemích a okolních slovanských zemích (např. Polsko, Bělorusko) jde o poměrně časté pojmenování.

Historie

Olšanská ulice

Jeden z olšanských dvorů (s pozemky začínajícími u novoměstských hradeb) dostal se do majetku nově založeného (1355) kláštera sv. Ambrože na Novém Městě.

Druhý olšanský dvůr byl vlastněn v polovině 14. století staroměstským měšťanem Štěpánem Pušem a později patřil Mikulášovi z Olšan a od roku 1391 jeho synu Štěpánovi nazývanému také Počernický. Tehdy k tomuto dvoru patřily tři poddanské chalupy, pole, rybníky a vinice.

Na počátku husitských nepokojů tento „klášterní“ olšanský dvůr zabrali Pražané a v roce 1421 jej zapsali staroměstskému Janovi ze Žatce, Mezitím však byl roku 1422 byl (Henricův) poplužní dvůr vypálen a již roku 1428 přešel do rukou novoměstského Pavla Dětřicha (později purkmistra), avšak zdá se, že Jiří Poděbradský Pavlovi právo ke dvoru odňal a postoupil jej nejvyššímu mincmistrovi Zdeňku Kostkovi z Postupic.

Eliška z Olšan prodala koncem listopadu roku 1457 své zápisné věno na Olšanském majetku místopísaři desk zemských Janovi z Plané. Součástí tohoto prodeje byla i zdejší tvrz: „dědictví své věnné zástavní... v Olšanech, tvrz, dvuor poplužní s poplužím vysazenými v plat..“.[2] Jan z Plané tento majetek koncem roku prodal Zdeňku Kostkovi z Postupic, který jej prodal roku 1495 staroměstskému měšťanu Jakubovi kotláři a po jeho smrti majetek získal jeho syn Pavel střelec. Na počátku 16. století se stal majitelem dvora Jakub střelec. Svého dědického práva na Olšanech ze začali roku 1539 domáhat Jan a Vilém z Hradešína a zemský soud jejich právo potvrdil (při následném prodeji roku 1544 se již tvrz nezmiňuje).[2]

V roce 1544 pražské Staré a Nové Město vykoupila společně tento olšanský majetek za 2250 kop grošů českých a tyto peníze získávala zpět rozprodejem pozemků, přičemž jim ještě zůstal dvůr se 136 ha pozemků. Ten v letech 1557–1565 přešel do výhradního vlastnictví Starého Města. Tento „staroměstský“ dvůr olšanský byl během dvojího švédského obléhání za třicetileté války zničen a po roce 1662 byl připojen libeňskému dvoru, který tehdy koupilo Staré Město od Jana Hertvíka z Nostic.

Po vypuknutí moru v Praze v roce 1680 zřídila pražská města v Olšanech tři morové hřbitovy: staroměstský (s kostelem sv. Rocha z roku 1682), novoměstský (s barokním kostelem sv. Kříže postaveným v letech 1717–1719 po další morové epidemii v Praze) a židovský.

V roce 1781, kdy byl raabizován staroměstský olšanský dvůr, bylo v Olšanech 17 popisných čísel. V roce 1788 byla uměle vytvořena katastrální obec Viničné Hory, k níž byla připojena západní část Olšan, zatímco zbývající část byla začleněna do katastrálního území Strašnice.

Podél dnešní Olšanské ulice bylo dříve několik rybníků, přičemž v prostoru dnešní křižovatky na Olšanském náměstí - před kostelem sv. Rocha byl rybník zvaný Nesládkův. Všechny rybníky jsou dnes zavezeny. Stejně tak Olšanský potok, který tekl napříč Olšany byl zkanalizován pod zem a nenajdeme po něm ani památky.

Reference

  1. Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapové listy č. III, V. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné z WWW.
  2. a b František Holec. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. S. 55.

Literatura

  • HOLEC, František: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, In Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117–148.
  • DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0. S. 61 - 64.
  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 54-55.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 300. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Žižkov kostel sv. Rocha 5a panorama.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha Olšanská ulice 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha Olšanská ulice