Olšany (Sedlec)

Olšany
Lokalita
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′57″ s. š., 13°25′52″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Olšany
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olšany jsou zaniklou vesnicí, dnes malou osadou a bývalým hospodářským dvorem cisterciáckého kláštera v Plasích.

Poloha

Olšany se nachází v severní části okresu Plzeň-sever, v katastrálním území obce Sedlec, 4 km severozápadně od města Kralovice v nadmořské výšce 510 m. Olšany leží uprostřed polí v mělkém údolí Olšanského potoka, dvůr se rozkládá na pravém, osada na levém břehu, vzdáleny od sebe jsou 400 m.

Historie

Bezdětný Roman z Týnce odkázal v roce 1230 plaskému klášteru vsi Olšany, Týnec a pustý Újezd, které měly klášteru připadnout po smrti jeho manželky. Cisterciáci ves hned zrušili – v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 jsou Olšany uváděny jako grangie. Je pravděpodobné, že v průběhu 14. století byla ves obnovena.

Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Olšany s rybníkem spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Během husitských válek byla ves patrně vypálena.

Po smrti Bedřicha z Kolovrat roku 1432 získal Olšany jeho bratr Hanuš, který je držel až do své smrti. Jeho syn a dědic Hanuš II. z Kolovrat, toho času probošt kapituly pražské a administrátor arcibiskupství, roku 1480 postoupil Olšany s dalšími vesnicemi a polovinou městečka Kralovic nazpět plaskému klášteru za 1 600 kop. K roku 1556 byl olšanský dvůr zpustlý.

Okolí

Olšany sousedí na severu se Sedlcem, na jihovýchodě s Mariánským Týncem a na jihozápadě s Bukovinou. Olšanský potok protékající ze západu na východ napájí Olšanský rybník, který leží 1 km východně při silnici na Kralovice.

Literatura

• Petr Rožmberský: Dvory plaských cisterciáků, nakladatelství P. Mikota, Plzeň 1999, ISBN 80-902692-1-4
• 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995
• Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002