Olše (řeka)

Olše
Olza
Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín
Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín
Základní informace
Délka toku86,2 km
Plocha povodí1118 km²
Průměrný průtokve Věřňovicích 15,4 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-03-03-001
Pramen
Ústí
Protéká
PolskoPolsko Polsko (Slezské vojvodství)
ČeskoČesko Česko (Moravskoslezský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olše (dříve Olza, polsky Olza, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse [olze]) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olše je 86,2 km dlouhá,[pozn 1] její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.[1]

Název

V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza[2], pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).[3]

Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.[4]

Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.[5]

německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[6] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.[7] Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:

  • Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.[8]
  • Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
  • Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.

Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.[9]

V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.[10]

Název Olse [olze] na mapě z roku 1724

Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olše

  • lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše[11]
  • počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse [olze] použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724[12][9]
  • naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně[11]
  • servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961[13] převzato pojmenování ze sovětských vojenských map[14] Tato informace je nepřesná:
    • Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval
    • od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.[15][16]
    • název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)
      Název Olša na mapě z roku 1904

Průběh toku

Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiegonadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.

Větší přítoky:

Vodní režim

Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.[17] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.

Hlásné profily[18][19][17]
místoříční kmplocha povodíprůměrný průtok (Qa)stoletá voda (Q100)
Jablunkov65,5593,16 km²1,94 m³/s239,0 m³/s
Český Těšín40,99384,60 km²7,43 m³/s626,0 m³/s
Věřňovice7,471075,62 km²15,4 m³/s970,0 m³/s

Využití

Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.

Kultura

„Olše, ta odvěky polská řeka“ – polská propaganda v době polského záboru východní části československého Těšínska v roce 1938

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. 13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici

Reference

  1. http://www.rzekipolski.info/olza.html
  2. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  3. Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
  4. GAWRECKI, Dan. Olza a Olše. Těšínsko. 1993, roč. 36, čís. 2, s. 13. Dostupné online. 
  5. http://www.coexistentia.cz/zpravodaj022010.html
  6. Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222
  7. Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši[nedostupný zdroj]
  8. Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  9. a b Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  10. ANONYMNÍ, Jana. Olše nebo Olza, názvoslovná komise zvažuje změny [online]. Záolší: 2017-12-18 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 
  11. a b ŠEFČÍK, Ondřej. Otázka staroevropského původu hydronyma hydronyma Olza. 1. vyd. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1998. 
  12. TÉMA, Bedeřich. Olza. Těšínsko. 1963-06-01, roč. 6., čís. 6–7, s. 26. 
  13. ONDRASZEK, Bronislaw. Olza nebo Olše?. VENDRYŇSKÉ NOVINY | GAZETA WĘDRYŃSKA. 2022-04-01, čís. 4. Dostupné online.  Archivováno 17. 4. 2023 na Wayback Machine.
  14. STOPA, Zykmund. Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA. WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY. 2010-02-08, roč. 36, čís. 2, s. 2. Dostupné online. 
  15. MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 70 s. ISBN 978-80-88197-06-5. OCLC 1150862486 
  16. MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-04-30 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. ISBN 978-80-88197-08-9. 
  17. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 
  18. Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 
  19. Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olše v Bukovci.jpg
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Řeka Olše z mostu mezi Bukovcem a Pískem (Moravskoslezský kraj, Česko).
Olza1.jpg
Olše ve Věřňovicích
Řeka Olše (červenec 2022).jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Řeka Olše v Těšíně v červenci 2022
J.Brunclíkův atlas pro školy měšťanské 1904.jpg
Autor: Pediewiki, Licence: CC BY-SA 4.0
J.Brunclíkův atlas pro školy měšťanské 1904
Olza grodek.jpg
Autor: Robert Borski, Licence: CC BY 3.0
Olza River in Hrádek (Gródek), Czech Republic
Zaranie Śląskie.jpg
October 1st, 1938 issue of Zaranie Śląskie (Silesian Dawn) containing a manifesto of Komitet Walki o Śląsk za Olzą (Committee for Fight for Silesia beyond the Olza River), which was an organisation striving to unite Zaolzie with Poland. In the manifesto the KWoŚzaO announced the victorious end of the 20 year fight for incorporation of Zaolzie into Poland.
Jonas Nigrinus, Ducatus Teschinensis.jpg
1724 map of Duchy of Teschen by Jonas Nigrinus