Olaus Rudbeck
| Olaus Rudbeck | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 13. září 1630 Västerås,  Švédsko |
| Úmrtí | 17. září 1702 (ve věku 72 let) Uppsala, Švédsko |
| Místo pohřbení | Katedrála Uppsala (59°51′29″ s. š., 17°38′ v. d.) |
| Alma mater | Uppsalská univerzita (od 1648) Uppsalská univerzita |
| Povolání | botanik, archeolog, architekt, vysokoškolský učitel, anatom, lékař, historik a astronom |
| Zaměstnavatel | Uppsalská univerzita |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Vendela Lohrman[1] |
| Děti | Olof Rudbeck the Younger[2] Wendela Rudbeck[3] Gustaf Rudbeck[3] |
| Rodiče | Johannes Rudbeckius[1] a Magdalena Carlsdotter Hising |
| Příbuzní | Petrus Johannis Rudbeckius (sourozenec) Christina Charlotta Rudbeck, Olof Rudbeck, Anna Maria Rudbeck a Adolf Rudbeck (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olaus Rudbeck, též Olaus Rudbeckius (13. září 1630, Västerås – 17. září 1702, Uppsala) byl švédský renesanční učenec, profesor lékařství a posléze rektor Uppsalské univerzity.
Život a dílo
Výrazně zasáhl především do dvou vzdálených oborů: anatomie (byl průkopníkem výzkumu lymfatických uzlin, který následovaly spory o prvenství objevu s Thomasem Bartholinem) a lingvistiky (zejména dílo Atland eller Manheim), věnoval se ale i hudbě či botanice - což ovšem v jeho době nebylo neobvyklé. Založil botanickou zahradu v Uppsale.
Jeho dílo lingvistické dnes působí kuriózně, neboť v něm tvrdil, že Švédové byly prapůvodně obyvateli Atlantidy, a že švédština byla původní jazyk biblického Adama, z níž se následně vyvinula hebrejština a latina. Již v Rudbeckově době byly tyto jeho názory kritizovány a parodovány, za příklad vítězství mystiky ve vědě je dává i Denis Diderot ve francouzské Encyklopedii (heslo Etymologie). Roku 1702 velká část jeho spisů shořela, krátce na to Rudbeck zemřel.
Jeho otec byl biskupem a zpovědníkem švédského krále Gustava II. Adolfa, jeho syn Olof Rudbeck se stal významným botanikem a učitelem Carla Linného. Rodina Rudbecků byla rovněž spřízněna s rodinou Nobelů, z níž pocházel i Alfred Nobel.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olaus Rudbeck na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online.
- ↑ Union List of Artist Names. 2. května 2012. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
- ↑ a b Rudbeck (Rudbeckius, Rudebeck, von Rudbeck), släkt. Dostupné online. [cit. 2020-03-23]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olaus Rudbeck na Wikimedia Commons - Heslo ve Svenskt Biografiskt Lexikon
Média použitá na této stránce
Rudbeck was an anatomist, and one of the discoverers of the lymphic vessels in 1651-52 (discovered independently by the Dane Thomas Bartholin at about the same time), and was long professor of Medicine at Uppsala University. He also founded the earliest botanical garden in Uppsala (later named after Carolus Linnaeus) and initiated a major botanical work with detailed copperplate engravings, some of which were printed but many of which were destroyed in the Uppsala fire in 1702 before publication. He is also known as an engineer and architect, who, among other things, designed the anatomical theatre in the Gustavianum building in Uppsala, and as a speculative historical writer who tried to prove that Sweden was in fact the lost Atlantis.