Olbram Zoubek

Olbram Zoubek
Narození	21. dubna 1926 Praha Československo Československo
Úmrtí	15. června 2017 (ve věku 91 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	rozptýlen v Praze a Litomyšli
Vzdělání	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. J. Wagner)
Povolání	sochař
Manžel(ka)	Eva Kmentová
Partner(ka)	Eva Kmentová, Marie Edlmanová
Děti	Polana Bregantová, Jasan Zoubek, Eva Zoubková
Významná díla	Pomník obětem komunismu
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupně, 1996 Rytíř české kultury (2015)
Webová stránka	www.artlist.cz/olbram-zoubek-929/
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olbram Zoubek (21. dubna 1926 Praha – 15. června 2017 Praha^[1]) byl český sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století.

Život a dílo

Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. Při výběru křestního jména byli rodiče ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů. Obecnou školu navštěvoval v letech 1932–1937 na Žižkově v Palackého ulici (nyní Vlkova), reálku pak v letech 1937–1945 na Sladkovského náměstí na Žižkově. Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války byl v letech 1944–1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání.^[2]

Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945–1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera.

V letech 1948–1950 absolvoval základní vojenskou službu v posádkách měst Košice, Rožňava, Šafárikovo a Frýdek-Místek. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi, ke které získal průpravu u profesora Josefa Wagnera. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal též sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela. V roce 1981 se oženil s Marií Edlmanovou a rok na to se jim narodila dcera Eva (1982). Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.

Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, byl též členem Umělecké besedy. Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha a náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech (1970), kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit.^[3] Jeho pamětní deska Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze a Pomník obětem komunismu na Petříně vznikly až po roce 1989. V letech 1974 až 1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Do týmu si vybral Stanislava Podhrázského, Václava Boštíka a Zdeňka Palcra.

V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně. Jeho dosud největší retrospektivní výstava čítající okolo 300 exponátů se uskutečnila 29. listopadu 2013 až 30. března 2014 v Jízdárně Pražského hradu.^[4] Zemřel roku 2017, polovina jeho popela byla rozptýlena v Praze na Olšanech a druhá polovina v Litomyšli.

Ocenění

• 2015: Rytíř české kultury – ocenění a titul Ministerstva kultury ČR (předáno ministrem kultury Danielem Hermanem)^[5]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

• Galerie hl. města Prahy
• Galerie výtvarného umění Litomyšl
• Muzeum umění a designu Benešov
• Národní galerie v Praze

Výstavy

poslední:

• 2017 Olbram Zoubek - sochy, Galerie Klenová Klatovy^[6]
• 2022 Kmentová-Zoubek: Lidská důstojnost, Museum Kampa, Praha

Galerie

• 
  Olbram Zoubek, St. Margarethen (1966)
• 
  Sochy Olbrama Zoubka v klášterní zahradě v Litomyšli
• 
  Pomník obětem komunismu na Petříně
• 

  (c) Aldo Ardetti na projektu Wikipedie v jazyce italština, CC BY-SA 3.0
  Pamětní deska Jana Palacha podle posmrtné masky zhotovené Olbramem Zoubkem
• 
  Den ze sousoší na pražském Jižním Městě
• 
  Pomník Milady Horákové v Praze na Smíchově
• 
  Památník kroměřížským obětem holokaustu v místě bývalé synagogy
• 
  Hrob Jana Zajíce
• 
  Socha Vítěz před telefonní ústřednou v Praze-Dejvicích
• 
  Pedagogové a studenti / Lidé na VŠB - Technické univerzitě Ostrava
• 
  Bronzová socha „Povzbuzení“ připravená k předání v rámci Ceny Olgy Havlové (za rok 2020)

Odkazy

Reference

Literatura

• Olbram Zoubek: Nad mraky je nebe vždy modré – tiskovina vydaná při příležitosti prodejní výstavy soch, plastik a reliéfních tisků k 75. narozeninám autora.
• Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 184-189, ISBN 978-80-257-1881-0

Související články

• Seznam soch a reliéfů Olbrama Zoubka
• Sochy Pedagogové a studenti
• Pomník obětem komunismu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olbram Zoubek na Wikimedia Commons
• Osoba Olbram Zoubek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olbram Zoubek
• Olbram Zoubek v informačním systému abART
• Olbram Zoubek
• Cesta kolem zámku s Olbramem Zoubkem dokument o sgrafitech zámku v Litomyšli
• Výstava v Jízdárně Pražského hradu, 2013
• Olbram Zoubek v Jízdárně Pražského hradu Archivováno 9. 2. 2018 na Wayback Machine.
• Olbram Zoubek, Výtvarnické konfese, 26 min., Česká televize 2010, režie Petr Skala
• Život a světlo Olbrama Zoubka, TV Noe 2017
• ČRO Vltava 25.2.2013, M. Kampa
• ČRO Vltava 29.8.2012: rozhovor s OZ
• Díla Olbrama Zoubka
• Olbram Zoubek na portálu Paměť národa
• Artia - prodaná díla Olbrama Zoubka
• Sběratel Olbrama Zoubka