Oldřich Šustera
Oldřich Šustera | |
---|---|
Narození | 31. července 1879 Žerotín, Lounské hejtmanství, Žatecký kraj, ![]() ![]() |
Úmrtí | 28. listopadu 1971 (ve věku 92 let) Praha ![]() |
Povolání | entomolog |
Příbuzní | Miroslav Šustera (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |

Oldřich Šustera (31. července 1879 Žerotín, dnešní okres Louny[1] – 28. listopadu 1971 Praha) byl český přírodovědec, entomolog a především hymenopterolog, v letech 1950–55 předseda a účetní ředitel České společnosti entomologické. Jeho bratrem byl atlet a olympionik Miroslav Šustera.
Život
Narodil se 31. července 1879 v Žerotíně v tehdejším Lounském hejtmanství Žateckého kraje, přesněji na tzv. Dolejší hospodě (dům č. p. 36), která je sice de facto součástí Panenského týnce, ale leží na kraji žerotínského katastru.[1] Jeho otec Antonín Šustera byl zdejším rolníkem, matka Eugenie za svobodna Bečvářová byla dcerou revírníka Jana Bečváře z Panenského Týnce. Dědeček Josef Šustera provozoval po boku manželky Any právě Dolejší hospodu jako hostinský.[1][2] Zatímco Oldřich se věnoval entomologii, jeho o rok starší bratr Miroslav Šustera se uplatnil jako atlet a olympionik.[3]
Kariéra
Oldřich Šustera byl specialista na blanokřídlé (Hymenopterologie),[4] mezinárodně uznávaný odborník na hrabalky.[5] V dobách svých kariérních začátků na počátku 20. století bylo málo jak badatelů v oblasti hymenopterologie, tak i literatury na toto téma, která byla značně roztříštěná, což ztěžovalo jeho práci.[6] Čeledi hrabalek se přesto věnoval velmi intenzívně. Popsal mnoho dosud nepopsaných druhů, rodů i podrodů hrabalek a mnoho z nich jsou dosud v platnosti. Příkladem může být v Česku a na Slovensku žijící Evagetes pontomoravicus.[7]
V letech 1950–55 byl předsedou a účetním ředitelem České společnosti entomologické.[4] Pečoval o sbírky blanokřídlého hmyzu v Národním muzeu v Praze.[8] Byl spoluautorem knihy Klíč zvířeny ČSR.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Matrika inv. č. 6044, sig. L112/10, sn. 50 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Matrika inv. č. 6044, sig. L112/10, sn. 45 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Šustera [online]. olympijskytym.cz [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.
- ↑ a b JELÍNEK, Josef. Československá amatérská entomologie. Živa. 2014, čís. 5, s. CVI. Dostupné online.
- ↑ BÍLÝ, Svatopluk. Československá amatérská entomologie. Živa. 2014, čís. 5, s. CX. Dostupné online.
- ↑ Věstník. Časopis České společnosti entomologické / Acta Societatis Entomologicae Bohemiae. Česká společnost entomologická, 1906, roč. III, s. II. Dostupné online.
- ↑ STRAKA, Jakub. Vespoidea: Pompilidae (hrabalkovití). S. 114. Acta entomologica musei nationalis Pragae [online]. Národní muzeum, 2007-11-16 [cit. 2024-06-23]. S. 114. Dostupné online. ISSN 0231-8571.
- ↑ Tip Svobodného hlasu na prázdninový výlet: Zbohatli, postavili, zchudli. Jaké byly osudy rodu Žerotínů a jejich hradu. Svobodný hlas. 2004, roč. 14, čís. 28, s. 4. Dostupné online.
- ↑ TOŠNEROVÁ, Květa. Obce a samoty našeho okresu - znovu po öesti letech: Žerotín. Svobodný hlas. 2002, roč. 12, čís. 13, s. 5. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Palu, Licence: CC BY-SA 4.0
Panenský Týnec, dům č. p. 36, lokalita Dolejší Hospoda