Oldřich (kníže)

Oldřich I.
Český kníže
Oldřich I., freska ve Znojemské rotundě.
Doba vlády	I. 1012–1033 II. 1034
Narození	Desetiletí od 970 Čechy
Úmrtí	9. listopadu 1034 Praha
Pohřben	Bazilika svatého Jiří
Předchůdce	I. Jaromír II. Jaromír
Nástupce	I. Jaromír II. Břetislav I.
Manželky	Juta? Božena?
Potomci	Břetislav I. Vratislav II
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Boleslav II.
Matka	2. neznámá manželka Boleslava II. či Emma Franská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců. Byl synem Boleslava II. a zřejmě jeho druhé, neznámé ženy či teoreticky i jeho třetí manželky Emmy Franské. Oldřich byl mladším bratrem knížat Boleslava III. a Jaromíra. Jeho první manželkou byla zřejmě Juta (byla německého původu), tou druhou byla zřejmě vesnická žena Božena.

Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc mezi syny Boleslava II. K Čechám násilnou formou trvale připojil Moravu. Aby si vládu nad Moravou upevnil, nechal v blízkosti bývalých velkomoravských hradisek stavět vlastní přemyslovská hradiska.

Roku 1001 uprchl s Jaromírem a jejich (nevlastní) matkou Emmou před terorem Boleslava III., který chtěl nechat Oldřicha zavraždit. V té době byl už možná Oldřich otcem levobočného syna Břetislava. Oldřich sice byl podle všeho již ženatý, ale neměl příliš dobré vyhlídky na knížecí stolec. Ani se nedalo se předpokládat, že by jeho nemanželský syn v budoucnu sehrál v českých dějinách významnější roli.

Útočištěm se oběma bratrům a jejich matce stal dvůr bavorského vévody, který se o rok později stal římskoněmeckým králem se jménem Jindřich II. Oldřich s Jaromírem se na krátko vrátili do Čech po smrti dosazeného knížete Vladivoje roku 1003; brzy však museli znovu prchnout spolu před bratrem Boleslavem III. a polským knížetem Boleslavem Chrabrým. Vrátit se znovu mohli na podzim 1004, když byli z Čech vypuzeni Poláci (s podporou Jindřicha II.). Knížetem se stal Jaromír.

Na jaře 1012 se Oldřich postavil do čela povstání proti knížeti Jaromírovi a svého bratra sesadil. Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno. Projevil se jako energický a tvrdý panovník. Roku 1014 zlikvidoval opozici a Jaromírovy údajné stoupence Vršovce (tzv. druhé vraždění Vršovců). Jaromír byl tou dobou ve vězení v Utrechtu.

Po neúspěšném vojenském tažení na Moravu v roce 1015 kníže Oldřich roku 1017 úspěšně odrazil vojenský vpád Boleslava Chrabrého do Čech. Roku 1019/20 Oldřich postupně dobyl na Polácích Moravu, jejíž správu svěřil svému synovi Břetislavovi. Stalo se tak i díky spojenectví s rakouskými Babenberky, které bylo nakonec stvrzeno sňatkem Břetislava s jednou z příslušnic rodu, Jitkou ze Svinibrodu.

V zahraniční politice byl Oldřich spojencem Říše – Jindřicha II. a Konráda II. (od něj přijal r. 1024 Čechy v léno) a podporoval ji v bojích s Poláky a Uhry. Přesto si Oldřich v mnoha směrech počínal nezávisleji, než se líbilo římskoněmeckým panovníkům. V roce 1014 se ho snažil polský kníže Boleslav Chrabrý získat na svou stranu, Oldřich ale nechal vyslance na zpáteční cestě zajmout a některé zabít.

Roku 1032 byl založen Sázavský klášter, opatem se stal poustevník Prokop. V klášteře se uplatňovala slovanská liturgie vycházející z kultury Velké Moravy.

Počátkem 30. let 11. století se však vztahy s Říší rapidně zhoršily, když sesazený polský kníže Měšek II. Lambert nalezl útočiště v Čechách a Oldřich odmítl pomáhat císaři v tažení do Polska. Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se stal opět Jaromír. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Oldřichův syn Břetislav Moravu. Jaromíra dal ale jeho bratr zajmout a oslepit a Břetislav utekl do ciziny.

Již na podzim však Oldřich při bohaté tabuli, „jejíž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“. Bratr Jaromír ho dal slavnostně pohřbít v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I.

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. 
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972-1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5. 
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7. 
• MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo (od X do połowy XI wieku). Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2008. 576 s. ISBN 978-83-7177-547-5. (polsky) 
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. 
• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. 
• TŘEŠTÍK, Dušan; ČECHURA, Jaroslav; PECHAR, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha: Rybka, 2001. 413 s. ISBN 80-86182-55-X. 
• WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0. 
• ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. 
• Oldřich a Božena. In: ŠMÍD, Jan. Oživené krásy vlasti. Online. Praha: Olympia, 1979. s. 59-74.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Český na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich (kníže)
• Oldřich ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Archivováno 24. 2. 2007 na Wayback Machine.
• Oldřich I. na e-stredovek

Předchůdce: Jaromír

Český kníže Oldřich 1012–1033

Nástupce: Jaromír

Předchůdce: Jaromír

Český kníže Oldřich 1034

Nástupce: Břetislav I.