Oldřich Beran
| Oldřich Beran | |
|---|---|
| poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1960 | |
| poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| náměstek předsedy vlády | |
| Ve funkci: 1953 – 1953 | |
| ministr státní kontroly | |
| Ve funkci: 1953 – 1955 | |
| Předchůdce | Jan Harus |
| Nástupce | Michal Bakuľa |
| ministr - předs. Stát. výb. pro výstavbu | |
| Ve funkci: 1955 – 1956 | |
| Nástupce | Emanuel Šlechta |
| ministr stavebnictví | |
| Ve funkci: 1956 – 1962 | |
| Předchůdce | Emanuel Šlechta |
| Nástupce | Josef Korčák |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 22. února 1905 Hovorčovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. prosince 1971 (ve věku 66 let) Praha  Československo |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Oldřich Beran (22. února 1905 Hovorčovice – 8. prosince 1971 Praha[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR a ministr vlád Československa v 50. a 60. letech.
Biografie
Původně politicky a veřejně působil v Dobříši. 10. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil 11. sjezd KSČ a 12. sjezd KSČ.[3]
Byl rovněž členem československých vlád. V letech 1953–1954 to byl post ministra státní kontroly ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, přičemž od března do září 1953 byl náměstkem předsedy vlády (v dnešní terminologii vicepremiérem). Post ministra státní kontroly si podržel i ve druhé vládě Viliama Širokého až do října 1955. Od října 1955 do června 1956 byl v této vládě v pozici ministr - předseda Státního výboru pro výstavbu a v letech 1956–1960 pak jako ministr stavebnictví. Tento post zastával i v následující třetí vládě Viliama Širokého do února 1962.
Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Praha-venkov. Mandát obhájil ve volbách roku 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj). Po odchodu z vládních pozic v roce 1962 se stal místopředsedou Národního shromáždění. V parlamentu setrval do června 1964, kdy ze zdravotních důvodů rezignoval.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Oldřich Beran [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Beran Oldřich [online]. www.podbrdsko-encyklopedie.cz [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
Literatura
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 414.
Externí odkazy
- (česky) Oldřich Beran v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“