Oldřich Blažíček

Oldřich Blažíček
ak. malíř Oldřich Blažíček
ak. malíř Oldřich Blažíček
Narození5. ledna 1887
Slavkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. května 1953 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř, kreslíř, učitel, typograf, ilustrátor a loutkář
DětiOldřich J. Blažíček
PříbuzníNaděžda Blažíčková-Horová (vnučka)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
AVU v Praze, žáci speciálky H. Schwaigra v roce 1911
hrob Oldřicha Blažíčka na hřbitově Šárka v Praze

Oldřich Blažíček, křtěný Oldřich Václav (7. ledna 1887 Slavkovice[1]3. května 1953 Praha) byl český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby.

Život a tvorba

Pocházel z velmi skromných poměrů. Jeho otec Vincenc Blažíček byl venkovský krejčí a podruh.[1] Vyučil se u svého bratra malířem pokojů a poté odešel do Prahy za prací. Tehdejší řemeslo malířů pokojů mělo spíš blíže k umění. Dva roky trvalo, než se s pomocí hraběte Gudenuse z Velkého Meziříčí dostal na vytoužená studia. Nejprve studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Dítěte a Maška, po čtyřech letech přešel na Akademii, kterou absolvoval u Hanuše Schweigera, na jehož popud věnoval svoji pozornost malbě interiérů. Tam se seznámil s řadou kolegů, kteří se později stali symboly českého umění. Byl to například Otto Gutfreund, Jan Štursa, Rudolf Kremlička, Josef Čapek a řada dalších. Byl dlouholetým členem a předsedou JUV.

Nebyl jen svrchovaným malířem-krajinářem své rodné Vysočiny, ale proslavil se také malbou chrámových interiérů. Jeho nesmírná pracovitost přinesla úspěchy. Již na Akademii byl kritikou velmi nadšeně přijat jeho obraz svatovítské katedrály a poté následovaly obrazy dalších kostelních interiérů doma i v cizině. Možná právě pro toto chápání a vidění prostoru se stal profesorem malby na ČVUT, kde působil od roku 1927 do roku 1948. V cizině nejen tvořil, ale i vystavoval. Již v roce 1913 se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarných v Poznani a Lublani, poté následovala řada dalších. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carneggiova institutu ve Spojených státech. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění.

Zemřel 3. května 1953 v Praze. Své vzpomínky sepsal v knize Mládí na Vysočině.

Díla

  • První jarní den1928, olej na plátně
  • U selského dvora1926, olej na plátně
  • Na večer v předjaří1925, olej na plátně
  • Doba velikonoční1930, olej na plátně
  • Na samotínku1928, olej na plátně
  • Rybníček ve Slavíkově1927, olej na kartonu

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1955 Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha
  • 1983 Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie, Pardubice
  • 1988 Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  • 1993 Malíři Vysočiny (Malý lexikon), Galerie Vysočina, Polička
    • Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
    • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
    • Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997 (I. A – Č), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1999 TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 107. 
  • 2005 Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové
  • 2006 VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha: Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 559–560. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Oldřich Blažíček.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Oldřich Blažíček
Speciálka H.Schweigra 1911.jpg
Autor: AnonymníUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0
AVU v Praze žáci speciálky H.Schwaigra, Fr.A.Jelínek, Fr.Řehořek, F.X.Diblík, J.Mašek, A.Procházka, O.Blažíček a J.Tříška v roce 1911
Oldřich Blažíček - signatura.jpg
Oldřich Blažíček - signatura
Hrob Oldřicha Blažíčka.jpg
hrob Oldřicha Blažíčka na hřbitově Šárka v Praze