Oldřich Blecha
Oldřich Blecha | |
---|---|
Oldřich Blecha | |
Narození | 4. dubna 1892 Plzeň, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. srpna 1951 (ve věku 59 let) Plzeň Československo |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, folklorista, učitel, kritik, československý legionář, hudebník, klavírista, redaktor, publicista a sběratel |
Příbuzní | František Blecha (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich Blecha (4. dubna 1892 Plzeň[1] – 14. srpna 1951 Plzeň) byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní.
Život
Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec byl kapelník a všestranný hudebník. Vystudoval varhanické oddělení Pražské konzervatoře (v roce 1912). Jeho učiteli byli mj. Karel Stecker, Josef Klička a Vítězslav Novák.
Po absolvování konzervatoře přijal místo učitele hudby a hry na klavír v Charkově v Rusku. Kromě toho konal veřejné klavírní a varhanní koncerty. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do Československých legií, kde působil v tzv. Hudebním komandu. Byla to zvláštní jednotka složená z hudebníků, která koncertovala pro vojáky i pro širokou veřejnost v mnoha ruských městech.
Do vlasti se vrátil až roku 1921. Stal se zakladatelem Hudebního uměleckého klubu v Plzni, který si vzal za úkol pečovat o hudební vzdělanost široké veřejnosti. Pořádal koncerty, přednášky s hudební tematikou a vyvíjel publikační činnost.
S manželkou, zpěvačkou Marií Rubriciusovou, založil soukromou hudební školu. Ze zdravotních důvodů musel v roce 1928 ukončit pedagogickou i veřejnou činnost. Zakoupil zámek v Příchovicích a hodlal tam vybudovat rekreační zařízení pro české skladatele. Pokus však skončil katastrofálním finančním neúspěchem.
Lidové písně začal Blecha systematicky sbírat v okolí Plzně od jara 1941. V období po atentátu na Heydricha, však gestapo tuto činnost zakázalo. Skladatel se pak věnoval systematickému zpracovávání sebraných písní. Některé opatřil klavírním doprovodem nebo provedl jejich sborovou úpravu. 150 písní harmonizoval a připravil k vydání.
Celkem zaznamenal a katalogizoval na 2000 písní. Jeho hlavním cílem bylo zaznamenat zejména ty písně, které dosud nebyly zveřejněny. Užší výběr splňující toto kritérium zahrnuje 356 nápěvů.
Jeho vlastní tvorba ve válečných a poválečných letech stagnovala, snad i proto, že se nesetkala s příznivým přijetím. Po Únoru 1948 zcela podlehl socialistické rétorice a jeho skladby jsou poplatné té době.
Dílo
Těžiště díla Oldřicha Blechy je v jeho činnosti sběratelské. Byl patrně jedním z posledních sběratelů, kterému se podařilo zachytit mizející svět písní našeho venkova.
Složil kolem 150 skladeb. Jeho tvorba obsahuje všechny skladebné formy, ale nejpočetnější je dílo vokální a klavírní. Pokusil se i operu.
Komorní a orchestrální hudba
- V nejistotě (klavír)
- Probuzení jara, op. 10 (klavír)
- Šest večerních nálad, op. 24 a 28 (1912) (klavír)
- O naší lásce, op. 17 (cyklus písní)
- Pochod Srbů, op. 20 pro symfonický orchestr
- Pochod České družiny (pro vojenský orchestr)
- Anglický pochod (pro vojenský orchestr)
- Nad hroby (klavírní cyklus – 1919)
- Přízrak noci (symfonická báseň)
- Jazzové skladby (klavír – 1932)
Melodramy
- Sny (Mečty), melodram na slova Paula Verlaina (1917)
- Melodeklamace (1918), text Ilja Iljonov
- Odkaz Aloise Jiráska (1935)
- Oběť královská (1935)
Jevištní díla
- Její kapitán, op. 88 (opereta – 1930)
- Ať žije prohibice, op. 91 (opereta – 1931)
- Žena diplomat, op. 93 (opereta – 1932)
- Juditha (opera podle románu Adolfa Hoffmeistra; zůstala nedokončena)
- Moře a pevnina (balet)
- Pohádka Hellady (balet)
- Tanec Tahiťanek (balet)
- Hymnus o slunci (balet)
Úpravy národních písní
- Kytička národních písní, op. 109 a op. 116 (dětské sbory)
- Jihoslovanské národní písně pro sólový hlas a klavír, op. 121 (1938)
- Plzeňské vánoční koledy, op. 128
- Plzeňské písničky, op. 130 (1942)
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha-učitel hudby, skladatel a sběratel lidových písní. Olomouc 2007, s. 15–24, ISBN 80-244-1492-9
- Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha a jeho místo v kulturním životě v Plzni v 1. polovině 20. století. Webová konference Ostrava
- Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha a lidová píseň Plzeňska, PF UP Olomouc, 2008, 320 stran
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 565.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Blecha na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Blecha
- Romana Feiferlíková: Oldřich Blecha a jeho místo v kulturním životě v Plzni v první polovině 20. století, katedra hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (výtah) (formát DOC)
- Životopis
- Cestami českých sběratelů lidových písní
- Oldřich Blecha v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Oldřich Blecha (1892 - 1951), Český hudební skladatel a sběratel lidových písní.