Oldřich Cihelka
| Oldřich Cihelka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. ledna 1881 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. června 1958 (ve věku 77 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, učitel a ilustrátor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřich Cihelka (29. ledna 1881 Praha[1] – 11. června 1958 Praha) byl český akademický malíř, ilustrátor a pedagog. Ve volné tvorbě se zabýval hlavně mytickými, historickými a přírodními náměty. Vzorem mu zpočátku byl především Mikuláš Aleš. Velmi uznávaná byla jeho ilustrátorská činnost: ilustroval knihy, kalendáře, čítanky nebo např. zpěvníky.
Život
Narodil se jako druhý ze tří synů v domě „U Zlatého lva“ v Kateřinské ulici v Praze na Novém Městě,[2] v rodině obuvníka Vojtěcha Cihelky (1855–1924) a jeho manželky Henriety, rozené Čihákové (1847–1907). Po smrti matky Oldřicha Cihelky se jeho otec podruhé oženil.[3]
Studia
Pro jeho kariéru bylo rozhodující chlapecké přátelství ze školy u sv. Štěpána s Tomášem Alšem, přes kterého se dostal k jeho otci Mikoláši Alšovi, který jej vedl v jeho mladých letech.[2] Když musel odejít z reálky v Ječné ulici, poradil mu Aleš, aby se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval v letech 1897–1903 u profesora Maxmiliána Pirnera.[4]
Po absolvování akademie byl později profesorem kreslení na zemských reálných gymnáziích v Kladně, Pardubicích, Olomouci, Litovli a v Praze.[2] Soukromě vyučoval malbu a jeho žákem byl například Miloslav Řehák.[5]
Rodinný život
Dne 7. října 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Eliškou Ferdinandovou (1882–1972).[6]
Dílo
Ve volné tvorbě měla jeho díla mytické, historické a přírodní náměty.[7] Měl zájem o práci, život a radosti prostého lidu: s oblibou maloval shromáždění lidí na trzích, na poutích, procesích, polních pracích, v kostele i v hospodě. Jeho svérázná technika „rozplývavé tempery“[2] mu umožňovala nejen rychlý postup práce, odpovídající jeho temperamentu, ale dávala jeho obrazům nezvyklou měkkost obrysů postav a předmětů, navozovala dojem zvířeného prachu nebo chvějícího se teplého vzduchu, jako v oceňovaném obrazu Kováři.
Vedení profesorem Pirnerem se projevuje i dlouhou dobu po absolvování akademie v obrazech a obrazových cyklech Večer na horách, v poeticky pohádkovém cyklu Meluzíně, v Sudičkách a ve Vodníku a v mnoha melancholií podložených krajinách.[2] Jeho výtvarnickou zálibou byly také koně – zejména v historických scénách, ale také jako pomocníci lidí při práci – např. v obraze Cigáni cestou.
V historické malbě byly u něj oblíbené husitské motivy např. první vystavený obraz Husitská jízda (1903) nebo Bitva u Lučence (1936).[2]
Ilustrace
Oldřich Cihelka se kromě volné tvorby věnoval především ilustrátorské činnosti. Byl autorem tisíců akvarelů i kreseb tuší, uhlem i perem. Pro tuto tvorbu byl ve své době velmi uznávaný[2] a jeho kreseb využívala většina nakladatelství včetně školských. Ilustroval více než 100 knih: pro Vilímkovo nakladatelství Hrabě de Monte Christo od Alexandra Dumase, pro nakladatelství Topič Povídky ze starých hradů od K. V. Raise nebo pro nakladatelství Svěcený Malou Doritku, Davida Copperfielda a Příběhy Olivera Twista od Charlese Dickense.
Už prof. Pirner v něm na Akademii poznal schopného ilustrátora, podněcoval jej k této činnosti a za příklad mu dával kresby Josefa a Quido Mánesa nebo Karla Purkyně.[2] Hlavním vzorem mu však zpočátku byl Mikuláš Aleš, i když později stylově soupeřil v knižní ilustraci s Adolfem Kašparem, který byl jeho dlouholetý přítel.
Ilustroval např. pohádky, časopisy a knihy pro děti, kromě toho byl rovněž autorem obrázků z českých dějin pro národní školy. Svými kresbami doprovázel i ve své době populární knihy Amálie Kutinové Gabra a Málinka.
Výstavy
Již v roce 1903 vystavoval na Jarní výstavě v Rudolfinu.[2] Dále absolvoval řadu samostatných výstav a desítky společných výstav s Jednotou umělců výtvarných, jejímž byl členem. Obzvlášť jsou ceněny obrazy z jeho studijních cest na Slovensko, Podkarpatskou Rus, a Jižních Čech (Třeboň, Bechyně, Staňkov). Obraz V kostele byl v roce 1939 poctěn cenou České akademie věd a umění. Jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v Čechách a ve Francii.
Soubornou výstavu výboru z díla uspořádala Oldřichu Cihelkovi Jednota umělců výtvarných v roce 1951 k dožitým sedmdesátinám.[8]
Galerie
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0Splašené spřežení
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0Horymýr
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0Kováři
Chmelíčku chmelný
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0Cigáni cestou
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ a b c d e f g h i CIHELKA, Oldřich; SOMMER, Štěpán. Souborná výstava Oldřicha Cihelky. 1. vyd. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1951. 10 s. Katalog k výstavě.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 65, obraz 1, Cihelka Adalbert
- ↑ Der Künstler Maximilian Pirner (1854-1924), soupis žáků
- ↑ Informační systém abART:osoba-Řehák Miloslav
- ↑ Matrika oddaných, kostel sv. Ludmily, 1909-1911, snímek 69
- ↑ Malíř Oldřich Cihelka šedesátníkem. Lidové noviny. 29. 1. 1941, s. 7. Dostupné online.
- ↑ (Dostupné online v NK ČR). Lidové noviny. 28. 9. 1951, s. 5. Dostupné online.
Literatura
- Dolenský Antonín - Kulturní adresář ČSR - 1936
- Boučková Jitka - Výtvarní umělci jihovýchodních Čech - 1983
- Toman Prokop - Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K) - 1993
- Pavliňák Petr - Signatury českých a slovenských výtvarných umělců – 1995
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Cihelka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Cihelka
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, rodina Vojtěcha Cihelky 1855
- Oldřich Cihelka v informačním systému abART
- Obrazy-prodej.cz, Oldřich Cihelka
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0
Oldřich Cihelka: Splašené spřežení. Tempera 61 × 50 cm, 1949.
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0
Oldřich Cihelka: Chmelíčku chmelný. Akvarel. 1930
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0
Oldřich Cihelka: Cigáni cestou. Tempera 61 × 50 cm, 1945.
Oldřich Cihelka - sigatura
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0
Oldřich Cihelka: Kováři. Olej 74 × 100 cm, 1923.
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0
Oldřich Cihelka: Horymír. Tempera 100 × 80 cm.
(c) Oldřich Cihelka, CC BY-SA 4.0
Oldřich Cihelka: Procesí. Tempera 105 × 110 cm, 1934.
Český malíř Oldřich Cihelka v mládí (cca 1915)