Oldřich Fiala

Oldřich Fiala
Narození	26. prosince 1926 Komárno Československo Československo
Úmrtí	1. září 1951 (ve věku 24 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Povolání	automechanik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Fiala (26. prosince 1926^[1] Komárno – 1. září 1951 Věznice Pankrác) byl automechanik a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.^[2]

Narodil se v roce 1926 v Komárnu.^[3][4] Jeho otec byl rescipient finanční stráže. V mládí se vyučil automechanikem. Po konci druhé světové války se začal živit jako řidič, posléze však v roce 1947 narukoval do Československé armády. V rámci své služby armádě byl umístěn u leteckého pluku v Českých Budějovicích. V únoru 1948 byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců za dezerci a podvod. V červenci 1948 se rozhodl z Československa uprchnout a emigrovat do Západního Německa jednak vzhledem ke své nespokojenosti s nastoupivším režimem, jednak pro hrozbu dalších trestů za jeho trestnou činnost.^[5]

Přes státní hranici se mu podařilo do Západního Německa úspěšně emigrovat. Stal se nicméně agentem chodcem a v prosinci 1948 navíc začal spolupracovat s americkou zpravodajskou službou CIC. Státní hranici Fiala opakovaně překračoval, například za účelem přenosu zásilek či převádění osob. Věnoval se ovšem také pašeráctví a později tak byl zatčen západoněmeckou policií. Poté byl šest měsíců držen ve vězení a přerušil spolupráci s CIC. Po výkonu trestu navázal spolupráci s britskou tajnou službou MI-6. Po vstupu do Československa byl ovšem v září 1950 přepaden příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se jej pokusili zatknout. Fiala jednoho z nich při nastalé přestřelce sice zastřelil, dva dny poté byl však stejně zadržen.^[5]

V politickém procesu zvaném Fiala a spol. byl poté v únoru 1951 odsouzen za trestné činy velezrady, vyzvědačství a vraždy k trestu smrti. Popraven byl v září 1951.^[6] Rehabilitován byl v roce 1994.^[7] V září 2021 mu bylo uděleno osvědčení člena protikomunistického odboje.^[5]