Oldřich Frolík

Oldřich Frolík
Oldřich Frolík na průkazkové fotografii
Oldřich Frolík na průkazkové fotografii
Narození11. dubna 1909
Praha
Úmrtí26. ledna 1943 (ve věku 33 let)
KT Mauthausen
Příčina úmrtípopraven zastřelením (ranou do týla[1])
BydlištěPraha 4 - Michle, Kvestorská ulice čp. 337
Povoláníkovodělník
ZaměstnavatelJanečkova továrna (zbrojovka) v Praze na Pankráci
Partner(ka)Barbora Frolíková (rozená Kvasničková[1])
DětiKvěta Frolíková, Jitka Frolíková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Frolík (11. dubna 1909 – 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou zajišťoval pro parašutisty i úkryt.

Životopis

Oldřich Frolík se narodil 11. dubna 1909.[2] Za protektorátu bydlel se svojí ženou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou[1]) v Praze - Michli v Kvestorské ulici.[2] Pracoval jako kovodělník[3] v Janečkově továrně v Praze na Pankráci.[2] V době protektorátu pracoval v Janečkově zbrojovce i Frolíkův spolupracovník, blízký přítel a člen odboje[1] - Otakar Šrámek.[1] [p 1]

Odbojová činnost

Po 15. březnu 1939 se Frolík zapojil do protiněmeckého odboje.[2] Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce.[2] Ta se nazývala "Říjen" a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost.[2]

A byl to právě Otakar Šrámek, kdo "přivedl" Oldřicha Frolíka k parašutistům (viz dále).[1] V roce 1942 se Frolík stal jedním z důležitých podporovatelů paravýsadku operace Anthropoid.[2] [p 2] Frolík - dělník v pražské zbrojovce - byl (v rámci spolupráce se skupinou Anthropoid) předurčen k tomu, aby se jeho příslušníkům staral především o jejich zbraně, tj. prováděl servis týkající se munice, zbraní ale i výbušnin.[2] Kromě toho Oldřich Frolík zároveň zajišťoval pro parašutisty i úkryt.[2] (Jejich byt sloužil jako shromaždiště parašutistů.[1]) Zejména tato stránka jeho ilegální činnosti představovala pro Oldřicha a jeho manželku Barboru značné riziko.[2] (Navíc manželé Frolíkovi v té době měli dvě malé dcery Květu a Jitku.[2]) [p 3]

Statek bratří Vojtěchovských

Statek bratří Vojtěchovských na dobové fotografii[6]

Během února roku 1942 se Jozef Gabčík s Janem Kubišem seznámili s bratry Otakarem a Miroslavem Šrámkovými i s Oldřichem Frolíkem a docházeli na statek bratří Vojtěchovských v Praze - Strašnicích.[6] V místech, kde se nyní (2018) na teritoriu Prahy 10 nachází sídliště se za protektorátu (na adrese "Ke Strašnické 13, Praha 10 – Strašnice"; v letech 1940 až 1943 se ulice jmenovala Katteho, německy Kattestrasse) rozkládal statek bratrů Vojtěchovských - Miloslava a Jiřího. [p 4] Miloslav Vojtěchovský - činovník strašnického sokola[7] - tady provozoval zámečnickou dílnu a také autoopravnu nákladních přívěsů.[7] Prostory statku byly jako stvořené pro ilegální aktivity:[4]

Pokus o zatčení

Přibližně čtyři měsíce po atentátu (ten se uskutečnil 27. května 1942) na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha přišlo gestapo na stopu Oldřicha Frolíka. Trojice zasahujících důstojníků:

  • SS-Hauptscharfuhrer kriminální asistent Alois Gruber[1]
  • Oberscharführer SS - kriminalista a tlumočník gestapa Ernst Hoenig[1];
  • Příslušník gestapa Alfred Keller;

zahájila dne 15. září 1942 v jeho bytě domovní prohlídku.[2]

Po vstupu příslušníků gestapa začal tlumočník Hoenig vyjednávat s Frolíkem v kuchyni.[2] Dvojici mužů doplňoval Gruber, který stál těsně u Frolíka s Hoenigem.[2] Frolík sdělil zasahujícím příslušníkům gestapa, že půjde bez odporu, jen dodal, že si vezme kabát.[2] Akce, která následovala potom, trvala maximálně 30 sekund.[2] Z kapsy kabátu Frolík obratem tasil svoji zde ukrytou nabitou zbraň[3] a ihned zahájil na překvapené důstojníky gestapa přesnou palbu.[2]

Alois Gruber utrpěl pod krkem střelné poranění hrudníku a (nejspíše v důsledku proražení aorty) vykrvácel.[2] Ernstu Hoenigovi způsobily těžké zranění tři výstřely, které mu roztříštily čelist a výstřel čtvrtý, který mu prostřelil stehno (a ještě poranil pánevní kost).[2] Oba dva dříve jmenovaní byli na místě mrtvi.[3] Jediný Alfred Keller (lehce zasažený do podbřišku) se stačil před palbou zachránit rychlým útěkem[1] a ukrytím, byl nicméně neakceschopný, ale nepovedený zátah gestapa přežil.[3]

Gestapo při následné zevrubné prohlídce bytu Frolíkových nalezlo bombu. Ta byla podobná té, kterou použili Jozef Gabčík s Janem Kubišem při atentátu na zastupujícího říšského protektora. Dále byla také nalezena odnímatelná[1] ramenní opěrka ze samopalu "Sten gun"[3] Jozefa Gabčíka. V důmyslně ukryté skrýši pak gestapo objevilo i značný arzenál zbraní a munice.[2]

Na útěku

Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou unikli po přestřelce s gestapem ze svého bytu. K pokračování v útěku použili (bez rozpaků[1]) nejspíše automobil samotného zasahujícího gestapa.[2] Nějakou dobu po útěku se ukrývali v krejčovství Františka Silovského na adrese "Na bojišti 7, Praha 2 - Nové Město.[2] [p 5]

Prozrazení

Frolíkův přítel - Otakar Šrámek nebyl v odboji sám.[1] Vedoucím odbojové skupiny byl i jeho bratr Miroslav Šrámek.[1] Když byl jeho bratr zabit, Otakar se nějakou dobu skrýval v ilegalitě.[1] Nakonec jej (zcela fyzicky i psychicky vyčerpaného) vypátrali a zajistili čeští četníci.[1] Gestapo vyvinulo na Šrámka psychický nátlak s tím, že pokud nebude Frolík včas dopaden, bude třicet Šrámkových příbuzných zastřeleno a pět set českých rukojmí předáno do koncentračního tábora.[1] Navíc gestapo dalo Šrámkovi i jeho manželce Anně falešný slib beztrestnosti výměnou za dopis, ve kterém Šrámek Frolíkovi nabídne "bezpečný úkryt".[1] Šrámek na hru gestapa přistoupil, dopis napsal, ale nakonec stejně skončil v koncentračním táboře.[1] Jeho manželka Anna byla ještě nějakou dobu vyslýchána, ale nakonec byla propuštěna na svobodu (a bedlivě sledována gestapem).[1] [p 6]

Zatčení, věznění, výslechy, rozsudek, ...

Druhý pokus o zatčení Frolíka již gestapo neponechalo náhodě a podílel se na něm kriminální inspektor protektorátní policie - konfident gestapa - Jaroslav Panenka[2], kterému Frolík důvěřoval.[3] [p 7] Dne 23. září 1942 vylákal Panenka Oldřicha Frolíka na ulici. Součástí léčky, do níž se tak Frolík dostal, bylo celkem asi sto mužů z řad protektorátních policistů a gestapa, kteří byli rozmístěni v okolí. I napodruhé se Oldřich Frolík tvrdě bránil, když mu došly náboje bojoval pěstmi[3], ale nakonec byl udolán přesilou osmi mužů.[2][3]

Společně s Oldřichem Frolíkem byla zatčena i jeho žena Barbora Frolíková. Oba pak byli převezeni do pankrácké věznice.[2] Po sérii tvrdých výslechů byli vězněni v Malé pevnosti v Terezíně.[2] Dne 8. ledna 1943 byli oba v nepřítomnosti odsouzeni stanným soudem k trestu smrti a poté byli zařazeni do lednového transportu do KT Mauthausen.[2]

Dne 26. ledna 1943 v 16.15 byla v KT Mauthausen nejprve popravena Barbora Frolíková (ve věku 32 let) a zhruba o půl hodiny později (v 16.49) byl pak následně popraven (střelou do týla[1]) i její manžel Oldřich Frolík (ve věku 33 let).

Dovětek

Dcery manželů Frolíkových (V době smrti rodičů byla starší Květa Frolíková šestiletá, mladší Jitce Frolíkové byly pouhé tři roky.) byly vězněny v internačních táborech[3] v Praze na Jenerálce, ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí.[2] Byly dány na převýchovu.[5]. Konce druhé světové války se obě dožily.[2] Po druhé světové válce Květu a Jitku vyhledali příbuzní ze strany Frolíkových[5] a dále je pak vychovávala sestra Oldřicha Frolíka.[5] Květa žila v Švédsku a Jitka ve Švýcarsku.[5] Stýkaly se, ale jejich vztah byl již od dětství velmi komplikovaný.[5] Jitka zemřela v roce 2003 a Květa před rokem 2009.[5]

  • Frolíkovi - rodinné album
  • Barbora

    Barbora

  • Barbora

    Barbora

  • Květa a Jitka

    Květa a Jitka

  • Oldřich

    Oldřich

Pamětní deska

Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4

Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00[8] byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 337/5, 140 00 Praha 4 - Michle)[9][8][10], kde za protektorátu bydlel Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska.[8][10] O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar[9][8]

„ ... jen si vezmu kabát ...“ // v tomto domě žili obětaví sokolští odbojáři / Barbora a Oldřich / Frolíkovi // Oldřich Frolík jako zbrojíř pomáhal / odboj. skupině Říjen i výsadku ANTHROPOID. / Na tomto místě 15.9. 1942 sám zneškodnil / tříčlenné zatýkací komando gestapa / a s manželkou přešel do ilegality. / Po zradě byli manželé zatčeni, / krutě mučeni a zavražděni 26. 1. 1943 / v KT Mauthausen

—nápis na pamětní desce, [10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Janečkova zbrojovka se za protektorátu nacházela podél dnešní ulice Budějovická, zhruba v úseku vymezeném na jedné straně křížením ulic "Budějovická x Na Pakráci" a na druhé straně křižovatkou ulic "Budějovická x Hanusova".[4] (Kousek odsud se také nachází ulice Kvestorská.) Za druhé světové války zbrojovka vyráběla pro Wehrmacht a Luftwaffe pumy, nosiče pum a jejich příslušenství, motory ale i další - drobné - součástky.[4] Za protektorátu se tady pracovalo i na vývoji střelných zbraní a motocyklů.[4] Továrnu vedl až do své smrti (4. června 1941) český konstruktér, vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy JAWA František Janeček.[4] (Po jeho smrti firmu vedl Jaroslav Frei. Podle jeho poválečné výpovědi byla výroba v továrně často záměrně sabotována.[4]) V továrně byl kromě Oldřicha Frolíka zaměstnán i jeho přítel Otakar Šrámek a další z podporovatelů parašutistů Stanislav Albrecht.[4]
  2. ↑ Mezi další podporovatele parašutistů patřil i spolupracovník Oldřich Frolíka Josef Hejhal a jeho manželka Kateřina Hejhalová.[4] Ti bydleli v dnes (2018) již přestavěném domě na adrese "Jemnická 343/9, Praha 4 – Michle" (v letech 1941 - 1945 se ulice jmenovala Karlova, německy Karlsgasse).[4] Protektorátní policií byl Hejhal zadržen už v roce 1939 paradoxně za to, že vyhrožoval německému kapelníkovi oběšením.[4] Tato "epizoda" skončila pro Hejhala bez následků a nejspíše přispěla i k tomu, že se Hejhal zapojil do protiněmeckého odboje.[4] Byl zatčen v roce 1942, vězněn v Malé pevnosti Terezín a 26. ledna 1943 (ve stejný den, jako byli popraveni manželé Frolíkovi) popraven v KT Mauthausen společně se svojí manželkou, která o jeho odbojové činnosti prokazatelně věděla.[4]
  3. ↑ Barbora Frolíková (přezdívaná „Betynka“) jezdila se svými malými dcerami (s kočárkem) do Kostela svatého Cyrila a Metoděje. Tím „kryla“ svoji ilegální činnost: vozila parašutistům jídlo a pití.[5]
  4. ↑ Miloslav Vojtěchovský byl 15. května 1942 zatčen gestapem.[7] Byl popraven 30. června 1942 na Kobyliské střelnici v Praze.[7] Spolu s ním byl zatčen i jeho bratr Jiří Vojtěchovský.[7] Pro nedostatk důkazů ale gestapo Jiřího Vojtěchovského muselo propustit.[7] Manželka Miloslava Vojtěchovského - Marianne Vojtěchovská (rozená Schlafová * 1914) byla deportováno do Terezína a pak do KT Auschwitz, kde 11. listopadu 1942 zahynula.[7]
  5. ↑ V dnes již neexistujícím domě (objekt se za protektorátu nacházel zhruba v místech, kde dnes (2018) stojí budova Dopravního podniku Hlavního města Prahy[2]) na adrese "Na Bojišti 7, Praha 2 - Nové Město" (za protektorátu se ulice jmenovala Walstatt) bydlel František Silovský (* 15. listopadu 1888).[7] Na jaře roku 1941 z jeho bytu vysílal radiotelegrafista Otto Linhart z radiostanice Sparta I.[7] V roce 1942 se na této adrese ukrýval Oldřich Frolík. Po jeho zatčení (23. září 1942) byl zatčen i František Silovský. Silovský byl popraven ve stejný den jako manželé Frolíkovi (26. ledna 1943). Manželka Františka Silovského - Marie Silovská (* 7. října 1898) zahynula v Terezíně dne 16. srpna 1944.[7]
  6. ↑ Funkci styčného důstojníka mezi českou policií a gestapem vykonával policista Jaroslav Ženatý.[4] Ten bydlel za protektorátu ve vile v Praze - Hodkovičkách na adrese "Nad Lesem 119/8, Praha 4 – Hodkovičky" (německy se ulice jmenovala Überm Walde).[4] V září 1942 mu gestapo nařídilo pátrat po uprchlém Oldřichu Frolíkovi a na jeho dopadení dostal "lhůtu".[4] Po jejím uplynutí mělo být na pět set Čechů odesláno do různých koncentračních táborů.[4] Po Frolíkově dopadení byl Ženatý vystaven provokaci gestapa, uvězněn v Terezíně, ale druhou světovou válku nakonec přežil.[4]
  7. ↑ Kriminální inspektor protektorátní policie Jaroslav Panenka (* 1. února 1908) bydlel na adrese "Nad Kuliškou 587/1, Praha 5 – Košíře" (za protektorátu se ulice jmenovala "Nad Turbovou").[7] V případě zatýkání Oldřicha Frolíka aktivně spolupracoval s gestapem.[7] Nebyl ovšem postavou jednoznačně zápornou, protože také prokazatelně pomáhal štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi tím, že jej informoval o připravovaných akcích gestapa.[7] Jaroslav Panenka byl po skončení druhé světové války zatčen a souzen mimořádným lidovým soudem (MLS).[7] Trest smrti, který dostal, byl vykonán v Praze dne 22. října 1948.[7]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u OLDŘICH FROLÍK: Další hrdina z 294 pomocníků parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. [online]. www.frolikovi.estranky.cz, 2012-04-20 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad HAMPEJS, Martin. Operace Anthropoid: Jen si vezmu kabát, řekl Frolík gestapákům. Pak začal střílet [online]. Lidovky.cz, 2017-05-24 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i GRIFFON. Oldřich Frolík, zapomenutý hrdina Operace Anthropoid [online]. 2018-02-15 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 455, 460, 464, 471, 705. 
  5. ↑ a b c d e f g Barbora Frolíková roz. Kvasničková + Jitka a Květa Frolíková [online]. www.frolikovi.estranky.cz, 2012-04-20 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Čvančara, Jaroslav a Stegbauer, Jiří. [ https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000064275&local_base=NKC Akce atentát]. Praha: Magnet-Press, 1991. 126 stránek, Text a foto - strana 77; ISBN 80-85110-77-6. Poznámka: Dokumentární fotografie s textem podávají svědectví o atentátu na říšského protektora R. Heydricha.
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t PADEVĚT, Jiří. Tři králové - odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II (rejstřík osob: Frolík Oldřich). 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 169 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 22, 41, 58. 
  8. ↑ a b c d Odhalení pamětních desek - Oldřichu Frolíkovi a dalším odbojářům [online]. www evensi COM, 2018-09-14 [cit. 2018-09-18]. Čtvrtek 13. září 2018 17:00 až čtvrtek 13. září 2018 18:00. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-18. 
  9. ↑ a b ROGNER, Roman. Praha 4 uctila památku českých vlastenců [online]. www Praha 4 CZ, 2018-09-14 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c ŠMEJKAL, Pavel. Pamětní deska Barbora a Oldřich Frolíkovi [online]. www vets cz, 2018-09-13 [cit. 2018-09-18]. Umístění: Praha 4, Kvestorská 337/5; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Frolík na Wikimedia Commons
  • PADEVĚT, Jiří. Krvavá léta 1938 - 1953: Oldřich Frolík – Jeden z největších hrdinů operace Anthropoid [online]. 2018 Seznam.cz, a.s., 2018-03-05 [cit. 2018-03-09]. Účinkoval: Jiří Padevět; Režie: Martin Krušina ; Kamera: Janek Rubeš; Střih: Vláďa Šimek; Grafický design: Lukáš Veverka; Produkce: Lucie Dřízhalová. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Statek.Bratri.Vojtechovskych.gif
V místech, kde se nyní (2018) na teritoriu Prahy 10 nachází sídliště se za protektorátu (na adrese "Ke Strašnické 13, Praha 10 – Strašnice"; v letech 1940 až 1943 se ulice jmenovala Katteho; německy Kattestrasse) rozkládal statek činovníka strašnického sokola Miloslava Vojtěchovského. Vojtěchovský tady provozoval zámečnickou dílnu a také autoopravnu nákladních přívěsů. Ve statku byl ukryt i archiv strašnické sokolské organizace. V červenci, srpnu a září roku 1941 odtud vysílala radiostanice Sparta I obsluhovaná radiotelegrafisty Otto Linhartem a Jindřichem Klečkou. Také se zde na statku scházeli spolupracovníci Tří králů. Štábní kapitán Václav Morávek zde i několikrát přespal. V zimě a na jaře roku 1942 se v tomto objektu konaly schůzky Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Josefa Valčíka s Ladislavem Vaňkem, Oldřichem Frolíkem, Karlem Pavlíkem a s dalšími podporovateli parašutistů z řad ilegální odbojové organizace "Jindra".
Praha.Kvestorska.5.Pam.Deska.Frolikovi.02.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
* Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00 byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 337/5, 140 00 Praha 4 - Michle), kde za protektorátu bydlel Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska. O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.
  • Na pamětní desce je nápis: „ ... jen si vezmu kabát ...“ // v tomto domě žili obětaví sokolští odbojáři / Barbora a Oldřich / Frolíkovi // Oldřich Frolík jako zbrojíř pomáhal / odboj. skupině Říjen i výsadku ANTHROPOID. / Na tomto místě 15.9. 1942 sám zneškodnil / tříčlenné zatýkací komando gestapa / a s manželkou přešel do ilegality. / Po zradě byli manželé zatčeni, / krutě mučeni a zavražděni 26. 1. 1943 / v KT Mauthausen.
  • Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou zajišťoval pro parašutisty i úkryt.
Jitka.Frolikova.Kveta.Frolikova.1942.gif
Starší Květa Frolíková (* ???? - † 2009), mladší Jitka Frolíková (* ???? - † 2003) dcery manželů Oldřicha Frolíka (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) a jeho ženy Barbory Frolíkové (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen). Jejich rodiče patřili mezi podporovatele výsadku Anthropoid. Oldřich Frolík pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Barbora Frolíková zajišťovala pro parašutisty potraviny a oba pak zajišťovali pro parašutisty i úkryt. Po popravě rodičů byly jejich nedospělné dcery vězněny v internačních táborech v Praze na Jenerálce, ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí. Po druhé světové válce Květu a Jitku vyhledali příbuzní ze strany Frolíkových a dále je pak vychovávala sestra Oldřicha Frolíka. Květa žila v Švédsku a Jitka ve Švýcarsku. Stýkaly se, ale jejich vztah byl již od dětství velmi komplikovaný. Fotografie datovaná rokem 1942. Autor fotografie není znám.
Oldrich.Frolik.(1909-1943).Identity.Card.gif
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Průkazová fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Oldrich.Frolik.(1909-1943).portrait.before.1944.gif
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Barbora Frolikova (1910 1943) AI.jpg
Barbora Frolíková (* 21. srpna nebo září 1910, Praha - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) manželka Oldřicha Frolíka (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen). Oba patřili mezi podporovatele výsadku Anthropoid. Oldřich Frolík pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Barbora Frolíková zajišťovala pro parašutisty potraviny a oba pak zajišťovali pro parašutisty i úkryt. Fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Barbora.Frolikova.Portrait.before.1944.gif
Barbora Frolíková (* 21. srpna nebo září 1910, Praha - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) manželka Oldřicha Frolíka (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen). Oba patřili mezi podporovatele výsadku Anthropoid. Oldřich Frolík pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Barbora Frolíková zajišťovala pro parašutisty potraviny a oba pak zajišťovali pro parašutisty i úkryt. Fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.